STRAKA, O. Vytváření kapalinové clony absorbéru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Svěrák, Tomáš

Ondřej Straka pracoval na své bakalářské práci nadstandartně již od jara minulého roku, kdy se aktivně účastnil vývojových prací na prototypu kapalinového scrubberu. Jak jsme předpokládali, tyto přípravné práce končily na přelomu roku 2015/16 a student se následně velmi angažovaně účastnil instalace zařízení v naší Laboratoři chemického inženýrství. Ondřej se účastnil spoučtění, ověřování a testů celkové funkčnosti a ovladatelnosti zařízení a závěrem své práce navrhl matematický model postupu prověřování separační účinnosti scrubberu.

Posudek oponenta

Kalivoda, Josef

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku absorpce plynů na vyvíjené pračce plynů. Práce je rozdělena na dvě části, Teoretickou a Praktickou část. Teoretická část obsahuje literární rešerši všeobecný popis absorpčního procesu, popis různých výměníků hmoty se souvislým kontaktem fází, v pozdějších kapitolách lze nalézt matematický aparát popisující kinetiku absorpce v tomto typu zařízení a rovnice pro výpočty různých chemicko-inženýrských parametrů. Experimentální část obsahuje popis přístroje, měřící a regulační techniky, specifikačními údaji a v závěru také zkouškou objemového průtoku kapalné fáze skrápěcí tryskou a plánováním budoucích experimentů. Jednotlivé kapitoly jsou vcelku dobře logicky členěné. Nadpisy kapitol nižší úrovně jsou však odsazeny, což není úplně v souladu s typografickými mravy. Autor využil šestnáct literárních zdrojů z toho čtyři literární zdroje v anglickém jazyce. Citovány jsou skripta, firemní literatura a odborné knihy. Rozsah literárních zdrojů považuji za přiměřený vzhledem k typu práce, ačkoliv bych autorovi doporučil pracovat více s vědeckými databázemi. Obrázek 8 a 9 není řádně ocitován, přičemž tyto byly jistě převzaty z literatury. Text kapitoly 2.3.4 Náplňové absorbéry a kapitoly 2.3.6 Probublávané absorbéry je odkazován na citační zdroj č. 7, avšak informace popsané v těchto kapitolách neodpovídají uváděnému citačnímu zdroji. Totéž platí pro obrázek 4, kde je opět citován zdroj č. 7, přičemž uvedený odkaz obsahuje pouze typy trysek od firmy Bete a jejich parametry. V profesionálních dokumentech by měly být obrázky převedené do bezztrátového vektorového formátu, v případě fotek pak dostatečné rozlišení zajistí odpovídající vzhled. Tato výtka se týká obrázku 3, který zobrazuje povrchový absorbér s chlazením se sotva čitelnými popisky, totéž platí i pro obrázek 6 se schématem kaskádového absorbéru, obrázek 8 a obrázek 11, který je rozostřený v důsledku nízkého rozlišení rastru. V praktické části není, co bych vytknul, jelikož absorbér nebyl v době odevzdání této práce zcela dokončený a prakticky umožňoval pouze základní experiment uvedený v této práci. Co musím velmi ocenit je autorovo ověření experimentálně získaných dat závislosti dosaženého tlaku na trysce na objemovém průtoku kapaliny, kde jak zjistil, experimentální zjištění neodpovídá provozním datům výrobce trysky. Dále musím velmi ocenit systém plánování dalších experimentů opřený o metodu jednofaktorového plánu. Takový analytický přístup k experimentální práci je v dnešní době spíše ojedinělý, i přes jeho nesporný přínos při plánování experimentů. Předložená bakalářská práce ve svém rozsahu splnila zadání v plném rozsahu, vytýkané nesrovnalosti jsou pouze formálního charakteru, a proto práci doporučuji k obhajobě. Rád bych autorovi položil následující dotazy: 1) Popište, jaký je rozdíl mezi přestupem a prostupem hmoty? 2) Vysvětlete prosím význam sít v absorpčních kolonách, za jakým účelem se do kolon tyto konstrukční prvky přidávají?

eVSKP id 90975