OBŠILOVÁ, L. Měření malých stejnosměrných napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Zadání diplomové práce je z externího pracoviště Českého metrologického ústavu v Brně. Odbornými konzultanty byli Mgr. Martin Šíra, Ph.D. a Ing. Stanislav Mašláň, kteří seznámili diplomantku s přístrojovým vybavením pracoviště a také s problematikou používaných metod pro měření malých stejnosměrných napětí. Diplomové práci předcházel semestrální projekt, ve kterém diplomantka navrhla postup porovnání měřicích metod malých stejnosměrných napětí. V diplomové práci diplomantka realizovala měření malých stejnosměrných napětí různými metodami, provedla zpracování a vyhodnotila dosažené výsledky. Zadání diplomové práce považuji za rozsáhlé a obtížné zejména na zpracování experimentálních dat a vyhodnocení nejistot měření realizovaných metod. Diplomantka byla po celou dobu realizace práce samostatná, koordinovala si pracovní schůzky na externím pracovišti, kde se nevyskytly žádné problémy v komunikaci a ani při pracovních postupech. Textový dokument diplomové práce je velmi přehledný, diplomantka volí správné odborné výrazy a vyjadřuje se přesně. Kladně hodnotím zodpovědný přístup, pracovní nasazení, pečlivost a bezproblémovou komunikaci.
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou měření malých stejnosměrných napětí a má jak část teoretickou tak i praktickou. Jak po odborné stránce, tak i z časového hlediska lze práci hodnotit jako náročnou. V kapitole č. 2, která se týká prvního bodu zadání, se autorka seznámila s problematikou měření malých stejnosměrných metod pomocí tří různých metod – přímé, krokové a potenciometrické. V kapitole 2.1, která se zabývá přímou metodou, kde se jako referenční etalon používá nanovoltmetr zkalibrovaný pomocí kvantového Josephsonova etalonu stejnosměrného napětí (dále JVS) chybí dostatečný teoretický popis toho, jakým způsobem je nanovoltmetr pomocí JVS kalibrován (toto je nelogicky uvedeno až v kapitole č. 5.1). Druhému bodu zadání se studentka věnuje v kapitole č. 3, ve které uvádí postup a zvolené metody vyhodnocení porovnání. Chybí zde však diskuze, proč byly dané metody vybrány. Třetí bod zadání studentka splnila v kapitole č. 4, ve které popisuje průběh měření jednotlivými metodami. Tato část práce je na velmi dobré úrovni, dosažené výsledky jsou prezentovány velmi přehledné a srozumitelné. V kapitolách č. 5 a 6, týkajících se posledního bodu zadání, se studentka podrobně věnuje zpracování dat a vyhodnocení porovnání všech tří metod včetně zdůvodnění rozdílů mezi naměřenými hodnotami pomocí jednotlivých metod. Návaznost jednotlivých kapitol diplomové práce je logická, nicméně přehlednost práce je snižována zejména chybějícími odkazy na důležité informace týkající se zpracovaných dat či skriptů v Matlabu. Při čtení práce tak není zřejmé, zda skripty prima_metoda, potenciometr_m , grafy či porovnání lze někde v příloze v textové podobě či na CD najít. Dále při výpočtu grafů pro porovnání metod v kapitole 6.2 je uvedeno, že pro každou hodnotu napětí zvolenou pro porovnání metod byl vytvořen graf, chybí zde však odkaz na to, kde lze tyto grafy nalézt. Podobně v kapitole 6.3 je uveden výpočet stupně ekvivalence pouze pro jednu metodu a chybí zde odkaz na to, kde najdeme vypočtené koeficienty ekvivalence pro ostatní metody. Dále se studentka nevyvarovala překlepům (zejména v kapitole 5.3 je opakovaně chybně uváděn nejnižší rozsah kalibrátoru 0,01 V místo 0,1 V).
eVSKP id 84940