ŠÁCHA, M. Elektrokultura: Nová cesta ke zvýšení zemědělské produkce? [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Práce Michala Šáchy se zabývá fenoménem elektokultury, tedy využití elektrické energie ke zvýšení výnosnosti zemědělských plodin. První kapitoly jsou věnovány vysvětlení základních fyzikálních pojmů z oblasti elektřiny a magnetismu a stručné definici pojmu „elektrokultura“, včetně krátké zmínky o historii bádání v této oblasti. Dále se pak autor věnuje prezentaci výsledků nejnovějšího výzkumu na základě rešerše vhodně zvolených vědeckých článků. Součástí textu je kapitola, která přináší i kritický pohled a důvody, proč elektrokultura není v současné době přijímána většinou vědecké komunity jako validní. Na celé práci hodnotím pozitivně autorovu iniciativu v rámci rešerše a kontaktovaní akademických pracovníků z Mendelovy univerzity, dále pak vlastní shrnutí poměrně detailních vědeckých článků z oblasti, která přímo nesouvisí s autorovým primárním oborem studia, v samostatné podkapitole i tabulce na konci práce. Oceňuji taktéž snahu o vyváženost a objektivní přístup i relativně zdařilý závěr, ve kterém byl autor schopen vyvodit závěry z informací v použitých zdrojích. Na druhou stranu, např. na str. 16 by bylo vhodné více rozvést myšlenku, která je zde parafrázována z Hodginse: „an atmospheric antenna […] gathers energy from its surroundings, but description this mechanism is described rather ambiguously [sic].“ Zde by bylo na místě nabídnout perspektivu/analýzu z pohledu elektrotechniky. Práce se zdroji je v textu konzistentní a korektní. Bohužel jinak celkem dobrá obsahová kvalita práce je podlomena četnými jazykovými chybami – překlepy („chargers“ vs. charges, „filed“ vs. field); chybějící slova ve větách; matoucí slovosled; vztažná zájmena; fragmenty vět (chybějící přísudek); věty postrádající smysl („To determine the polarity of the plant, you need to conduct experiments in which its polarity can be determined from the plant´s reaction.“); zájmena neodpovídající podmětu. Naprosto nepřijatelná je podoba českého rozšířeného abstraktu, která vzbuzuje závažné pochybnosti o autorově akademické způsobilosti a zasloužila by zásadní revizi. Předkládanou práci doporučuji k obhajobě se známkou C (71 bodů).
Student zkoumal téma elektrokultury, její potenciální přínos i nevýhody, a pokusil se také odpovědět na otázku, zda současný výzkum elektrokultury splňuje kritéria vědeckosti. V úvodních kapitolách práce se snaží definovat základní pojmy z elektřiny, bohužel tak činí velice povrchně, zkratkovitě a bazálně, nikoli na úrovni absolventa bakalářského oboru Angličtina v elektrotechnice. Totéž se dá říct o kapitole věnované elektrokultuře. Definice elektrokultury je popsána jednou větou, historie elektrokultury deseti řádky. Další části stejné kapitoly obsahují shrnutí obsahu studií zaměřených na pokusy s elektrokulturou, které jsou posléze zakončeny vcelku kvalitní syntézou informací. Jako nejproblematičtější se jeví studentův způsob odkazování na studie, ze kterých čerpá, a jejich autory. V textu se tak velice často objevují věty typu:“ David Wechsler, who holds an M.S. in Electrical Engineering and supports the electroculture hypothesis,…(s.1), případně „An example of such treatment was conducted by Sokolov et al., where Sokolov is associated with the agricultural university…“ (s.4). Kvalitněji zpracovaný obsah najdeme teprve v kapitole 2.5 zabývající se kritikou konceptu elektrokultury, ve které student přináší vlastní vhled do problematiky, a zároveň také shrnuje argumenty týkající se validity výzkumu, což se posléze pozitivně promítne i do závěru práce. Téma práce mělo velký potenciál na kvalitní zpracování, což se bohužel úplně nestalo. Kolísavá kvalita zpracování jednotlivých kapitol a formální nedostatky snižují hodnocení práce. Z hlediska jazykového zpracování je práce silně ovlivněna parafrázováním zdrojů, i tak se zde vyskytují četné chyby jako věty neukončené („Odhiambo, who has PhD in physics, with F. Ndiritu, and I.N. Wagar, who has a PhD. In plant pathology.“) (s.5), věty nelogické („Křen et al. documented that certain chemical compounds are getting banned, resulting in the illegalisation of pesticide products using such compounds“) (s.13), případně odkazování se v textu na informace, které teprve budou zmíněny později. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě a hodnotím 65 body, tedy D.
Autor předložil rešeršní BP obsahující dvě tabulky a dvě vizuálie. Student jasně v úvodu definoval hypotézu, kterou formou rešerše v práci diskutuje. Byly definovány základní pojmy v úvodu práce a postupně analyzován obsah odborných textů, z nichž byl vyvozen závěr odpovídající na stanovenou hypotézu. Velmi pozitivně hodnotím, že student jako zdroje použil i články v zahraničních impaktovaných časopisech, čímž prokázal znalost odborné angličtiny v oboru. Jako největší nedostatek práce považuji, že student u latinských názvu taxonů rostlin neužil kurzívu a neuvedl autora, např. str. 22, kde student uvádí mák setý jako „Papaver somniferum (commony known as poppy seeds)", ale správná forma by měla být „Popover somniferum L. (comrnonly known as poppy seeds)". Rozšířený abstrakt v češtině obsahuje několik gramatických chyb, např. „český zemědělci". Dále bych ve vědecké práci místo hovorové ho pojmu „chemicals" použil pojem „chem ica I substances", který je odbornější. Student jasně prokázal schopnost napsat vědeckou práci a výše zmiňované nedostatky nesnižuji její celkovou kvalitu, vzhledem k zaměření oboru studia „Angličtina v elektrotechnice a informatice" proto práci navrhuji k obhajobě s bodovým hodnocením 90 (A).
eVSKP id 160165