ČEJKA, L. Detektory výkonu jaderného reaktoru založené na měření jasu Čerenkovova záření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Práce studenta Bc. Lukáše Čejky spojuje do jednoho tématu jadernou energetiku, dozimetrii, elektroniku, světelnou techniku a aplikovanou fyziku. Jedná se o téma v jaderné energetice velmi perspektivní, a to použití detektorů Čerenkovova záření. Možné uplatnění má metoda zejména pro inspekce jaderného paliva a jako nezávislé měření výkonu. Pro studenta, který se dříve zabýval světelnou technikou, proto bylo sestaveno experimentálně zaměřené téma, na kterém participovali také odborníci z Elektrárny Dukovany a Katedry jaderných reaktorů FJFI, včetně odborníků na světelnou techniku a dozimetrii z UEEN. Student měl možnost zpracovat data z měření na hale 1.HVB EDU a po několik hodin měl k dispozici školní jaderný reaktor VR-1 v Praze pro svá měření. Diplomant však potenciál této práce dostatečně nevyužil. Vypracoval práci, kterou je obtížné hodnotit. Zpracoval formálně velmi povedenou, kultivovaným jazykem psanou a čtivou práci, která obsahuje přehlednou řešerši problematiky Čerenkovova záření, včetně historického exkurzu a popisu využívání tohoto záření pro různé účely. Vlastní experimenty také hezky popsal, doplnil obrázky, grafy a fotodokumentací. V seznamu literatury cituje různé zdroje, včetně prestižních impaktovaných časopisů. Výsledné dílo tedy působí uceleným přehledným dojmem. Pro výborně nebo velmi dobře hodnocenou práci je to však málo. Při detailnějším pohledu se ukazuje, že splnění cílů je sice v práci deklarováno a každý sledovaný cíl je nějak popsán, nicméně cíle 2 a 4 jsou splněny jen velmi povrchně. Práce by si zasloužila mít dvojnásobný rozsah, zejména zpracování a analýza výsledků by mělo být mnohem hlubší a podrobnější. Student nevěnoval příliš mnoho energie do určení korelace mezi jasem Čerenkovova záření a parametry vyhořelého jaderného paliva. Jeho graf na str.40 umožňuje mnoho různých výkladů, o které se student ani nepokoušel. Tento úkol není snadný, možná je i nad rámec diplomové práce, nicméně student nevynaložil žádnou snahu o konzultování problematiky, ať už s vedoucím práce, nebo s konzultanty. Výsledky závislosti jasu na výkonu reaktoru VR-1 jsou zajímavé, nicméně student se měl pokusit proložit průběh jasu naměřeného po odstavení reaktoru pomocí kombinace exponenciál a určit zpožděnou složku gama, nezávislou na zpožděných neutronech. Stejně tak i ověření linearity vztahu jasu a výkonu při nominálním stavu mohlo být provedeno podrobněji, s využitím více míst v reaktoru. Závěrečná diskuze a návrhy pro další rozvoj této metody jsou asi nejslabší částí - student sice navrhuje zajímavou kalibrační pomůcku, technicky nebo fyzikálně však svoje návrhy nerozvíjí a komentuje je pouze v závěru práce. Konzultanty práce byli Dr.Krbal, který práci hodnotí kladně jako dobrou až velmi dobrou, zejména díky přehledně zpracované problematice Čerenkovova záření, kultivovanému projektu a formální stránce práce a kolega Ing.Varmuža, který naopak kritizuje její praktickou část a hodnotí práci jako dostatečnou. Na základě prostudování práce, po konzultacích s kolegy-konzultanty a s přikloněním k pasivnímu přístupu studenta, práci sice doporučuji k obhajobě, navrhuji ale hodnocení uspokojivě, D.
viz příloha.
eVSKP id 84968