ŠPLÍCHAL, J. Využití přírodních zdrojů pro zahradní skleník [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Student Jan Šplíchal řešil svoji diplomovou práci, zaměřenou na využití přírodních zdrojů pro zahradní skleník, iniciativně, samostatně a pečlivě. Splnil veškeré požadavky zadání a při řešení práce se plně řídil pokyny vedoucího práce. Dosažené výsledky práce jsou na výborné úrovni a lze je přímo využít v praxi v dané odborné oblasti. Z pohledu vedoucího práce proto hodnotím předloženou diplomovou práci známkou A/výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Autor se věnoval prakticky orientované práci na téma „Využití přírodních zdrojů pro zahradní skleník“, přičemž čerpal ze spolupráce se dvěma průmyslovými subjekty. Kapitoly 1 a 2 jsou zaměřeny na teorii řešené problematiky využití slunečního záření (včetně akumulace elektrické energie) a jímání dešťové vody. V kapitole 3 se autor věnuje formulaci a aplikaci jednoduchého bilančního modelu pro návrh základních parametrů off-grid systému skleníku (s fotovoltaickým panelem, akumulátorem a typickými spotřebiči) a volbě dostatečné kapacity nádrže na dešťovou vodu. Základní technické posouzení je provedeno pro experimentální skleník v lokalitě Brno-Jundrov. V rámci škálování výpočtového modelu na produktovou řadu skleníků jsou pak využita historická data pro ČR (globální záření) a Ústí nad Orlicí (srážkové úhrny). Autor vhodně využil údaje pro extrémní roky z hlediska nízkých hodnot slunečního záření i srážkových úhrnů. Dále provedl analýzu pro stanovení bezpečnostního limitu kapacity akumulátoru a obsahu nádrže s dešťovou vodou. V závěrečné kapitole pak diskutuje dosažené výsledky, včetně aktuálních limitů navrženého modelu a případného budoucího využití. Autor splnil všechny body zadání diplomové práce, přičemž oceňuji především zpracování modelů pro produktovou řadu a využití dat ČHMÚ. Bohužel se autor nevyhnul některým nedostatkům, které pak zbytečně snižují kvalitu některých částí práce. Z formálních nedostatků lze zmínit menší množství překlepů a nespisovných výrazů. Vyjadřování autora evokuje místy hobby magazíny, nikoli text diplomové práce. S ohledem na zadání úlohy bych vytkla především umístění obr. 2 na str. 14, přičemž reálný odkaz na něj je uveden až na str. 33. Autor využívá často jako zdroj informací i obrázků Wikipedii a její příbuzné projekty. Domnívám se, že tyto informace lze čerpat i ze spolehlivějších zdrojů. V teoretické části jsou zdroje staršího data, na což i sám autor upozorňuje, avšak neuvádí srovnání těchto informací s novějšími poznatky. Záměr postihnout komplexnost řešeného problému v celé šíři a uvést např. i informace o kvalitě dešťové vody považuji za správný, nicméně nešťastně uchopený. Informacím v některých dílčích teoretických kapitolách chybí závěr (kap. 2.2.3), popř. relevance pro oblast dané diplomové práce (kap. 2.1). Z hlediska zadání úlohy působí kapitola 3 poněkud nepřehledně. Poměrně často se v textu objevuje odkaz na hydroponii, jakožto jeden z perspektivních směrů maximálního využití pěstebních možností skleníků. Zároveň je však toto odkazování nepřehledné a z textu místy není jasné, zda autor v modelu hydroponii uvažuje, či nikoliv. Autor neuvádí parametry spotřebičů (např. průtoky u ventilátorů), optimální rozsahy teplot, rel. vlhkosti apod. To může vyplývat z dohody s průmyslovými partnery jako součást obchodního tajemství, nicméně s ohledem na predikci spotřeby el. energie a kapacity baterie by bylo vhodné uvést předpoklad doby provozu všech uvažovaných komponent. Nároky na vodu jsou uvedeny předpokládanou průměrnou spotřebou a ztrátami systému kapkové závlahy, druh rostlin autor neuvádí. Lze však předpokládat, že volba výsadby bude mít dopad na spotřebu vody, a tedy i přenos výsledků modelu do praxe. Závěry provedených analýz považuji za kvalitní, přičemž jejich praktické využití podporuje i autorova rozvaha uplatnění automatizovaného off-grid skleníku na trhu. Výsledný bilanční model lze v budoucnu využít jako úvodní krok technicko-ekonomické analýzy navrhovaného řešení skleníku. I přes uvedené dílčí nedostatky považuji práci za velmi přínosnou a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením A/výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 157603