STEJSKALOVÁ, K. Podpora marketingové komunikace prodeje elektromobilů v ČR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Jako hlavní cíl práce byl definován návrh možných způsobů podpory marketingové komunikace elektromobilů v České republice. Dalšími cíli pak rešerše klíčových výrobních technologií, rozbor ekologických nákladů na výrobu a porovnání možné podpory nákupu elektromobilů. Cíle považuji za splněný s připomínkami uvedenými dále v textu. V rámci teoretické části práce jsou zpracovány rešerše klíčových technologií a rovněž marketingu a marketingové komunikace se zřetelem na ekologické aspekty a rovněž na specifika využití marketingových nástrojů ve veřejném sektoru. Tuto část práce považuji za zdařilou. V rámci analytické části autorka poměrně přehledně strukturuje popis aktuální situace na trhu v ČR, věnuje se rovněž PESTLE analýze obecného prostředí a také porovnání přístupů ke státní podpoře ve vybraných zemích. Je škoda, že analýzy sklouzávají k velmi popisnému a relativně obecnému charakteru. Vyšší míře praktické využitelnosti by prospělo jednoznačné identifikování příležitostí a hrozeb generovaných analyzovaným obecným a tržním prostředím. Z hlediska naplnění všech statnovených cílů práce v analytické části postrádám rozbor ekologických nákladů výroby elektromobilů. Důležitou součástí analýz je zpracovaný kvalitativní výzkum ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Vyhodnocení výzkumu mohla být věnována větší pozornost - především vyhodnocení doplnit o širší diskuzi výstupů rozhovorů ve firmách. Domnívám se, že vysoká míra popisnosti analýz zapřičiňuje následné nesprávné zařazení analytických výstupů do jednotlivých kategorií ve SWOT analýze - např. nedostatečná nabíjecí infrastruktura je vnější faktor, a proto hrozba, nikoliv slabá stránka. Stejně tak vývoj baterií a další. Návrhy možné komunikace jsou rozděleny na návrhy pro výrobce, respektive prodejce elektromobilů a na subjekty veřejné správy. V představené podobě jde o základní souhrn možných aktivit, které by bylo možné využít. Nejsou zpracovány v podobě uceleného realizačního plánu, což opět snižuje praktickou využitelnost práce. Práce je základním podkladem pro další analýzy a ucelené reálné návrhy. Jazyková úroveň je odpovídající pro diplomovou práci, práce se zdroji a citacemi je rovněž v pořádku. Přes uvedené nedostatky a připomínky práci doporučuji k obhajobě. Otázka k obhajobě: V čem vidíte hlavní rizika ovlivňující rozšiřování elektromobility v ČR? Jak tato rizika eliminovat?
Předložená práce se zabývá zajímavou problematikou, spojenou s rozšířením "elektromobility" obecně, v určitých souvislostech pak zejména v podmínkách ČR. Jde bezesporu o aktuální a atraktivní téma, a považuji za velmi užitečné se tímto tématem zabývat - práci považuji za chvályhodný počin. Kladem práce je snaha o postižení řady souvislostí - jako jsou možnosti podpory prodeje elektromobilů, možnosti podpory jejich prodejů apod. prostřednictvím ekonomických a mimoekonomických opatření. Domnívám se, že tyto aspekty podpory výroby a prodeje jsou pro jejich širší prosazení na našem (a nejen na našem) trhu daleko významnější, než pouhá "rešerše....technologií" a mělo by se to projevit už v samotném úvodu práce, při vymezení jejích cílů. Po formální stránce má DP očekávané náležitosti - struktura práce odpovídá požadavkům na ni kladeným. Na druhé straně obsahuje řadu "formálních" chyb: neopravené překlepy, nejasné formulace typu "spalovací vozidlo", gramatické prohřešky (používání vazby "skrz" - str 26, 63), nevýstižná forma grafického vyjádření v obr. 3.9 a 3.10 - pro vyjádření vzájemnýách vztahů mezi prvky marketingového či komunikačního mixu je použitá forma grafů zavádějící - nijak nepřibližuje "nezávislosti" těchto prvků mezi sebou a na sobě; další tvrzení: "marketingová komunikace je velice důležitá, protože není důležitý jen vývoj produktu nebo jeho výhodná cena..." a další "přehmat" vidím ve formulaci návrhů, využívající podmiňovací způsob "Automobilky by si....mohly vyčlenit speciální...", či "vláda by si měla vzít vzor..." Za zásadnější považuji poměrně velkou neujasněnost, resp. nejednoznačnost mnohých vyjádření - počínaje vymezením cílů práce, přes argumentaci v analytických pasážích práce až k závěrečným doporučením: - hlavním cílem práce je navrhnout "možné způsoby podpory marketingové komunikace elektromobilů v České republice". Dalšími cíli je "provést rešerši klíčových výrobních technologií využitých při výrobě technolgií, udělat rešerši možných ekologických nákladů na výrobu elektromobilů, porovnat využití a podporu nákupu elektromobilů v ČR a dalších vybraných zemích" - toto vymezení cílů práce je zavádějící, nepřesné. Prvním, co "bije do očí" je spojení "...způsob podpory marketingové komunikace". Co tím má dipomantka na mysli? Chce hledat cesty/způsoby, kterými lze podpořit komunikaci? Nebo jde o nalezení efektivních forem komunikace, směřujících k ...čemu vlastně? Toto je ve fázi formulace cílů práce nevyjasněné - a až teprve z celkového kontextu práce je zřejmé, kterým směrem se budou autorčiny úvahy ubírat; - neujasněnost vidím i v další formulaci cílů: cílem je provést "rešerši klíčových výrobních technologií využitých při výrobě technologií..."(sic!). Nechám stranou spojení "výrobní technologie pro výrobu technologií", otázkou, která mě zajímá, je souvislost mezi způsoby (podpory marketingové komunikace) a poznatky o "klíčových výrobních technologiích..." Jakou v tom vidíte souvislost? Proč jste ponechala stranou například rozpracování poznatků o nákupních motivech (potenciálních) zákazníků elektromobilů? Výhrady mám také k metodickému postupu při analýzách: - Použití SWOT analýzy na "trh elektromobilů" je nevhodné - vypovídací hodnota této analýzy spočívá ve schopnosti nalést "argumenty" pro řízení jasně definovaných subjektů, takových, které mají jednoznačně vymezenou právní e ekonomickou subjektivitu. Trh - a to trh jakoukoliv komoditou - nemá tyto "parametry" - proto také je otázkou, který řídící subjekt bude schopen informace, získané SWOT analýzou použít ke svému rozhodování. Autorka ve své práci používá poněkud "posunutý" výklad využitelnosti SWOT analýzy, kde své návrhy směřuje obecně k "výrobcům, prodejcům, obcím a státu". Z textu části 4.8 je tato neujasněnost zcela zřejmá - vedle obecně platných argumentů, zařazených do patřičných "kvadrantů" silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, jsou zde argumenty, které - bez vymezení konkrétního subjektu (je jím stát? výrobce? zákazník?) - nemají svou vypovídací hodnotu - je zřejmé, že si je autorka některých těchto omezení vědoma - svědčí o tom snaha o jednoznačné zaměření analýzy na Českou republiku. Obecně se s tímto posunutým výkladem SWOT analýzy neztotožnuji. - obdobně to platí pro analýzu PESTLE - i její použitelnost je spojena s jasně vymezenými charakteristikami - pro jaký subjekt je zpracovávána, jaké území je pro výběr argumentů relevantní - přičemž je zřejmé, že výsledky analýzy se budou v závislosti na výše uvedených charakteristikách lišit: obecně vymezený okruh subjektů, stejně tak jako obecně vymezené geografické území (zde bez jasného vymezení zda se jedná o Evropu? Ameriku? USA? Čínu?) vede jen k obecným, obtížně srovnatelným závěrům. V lepším případě může tato analýza vést k závěrům typu "best practices"... To se v práci také naplno projevilo (viz kap. 4.6). Úroveň návrhů je značně kolísavá - autorka zde naráží na výše zmíněnou "neujasněnost" v zaměření analýz - jde o mix návrhů pro různé subjekty, přičemž řada návrhů je formulována poměrně nekonkrétně (o formě podmiňovacího způsobu jsem se již výše zmínil) - v tomto případe jde již nikoliv o formu, ale o jeich obsahovou náplň: - návrhy, směované k výrobcům a prodejcům - vedle uvedených námětů považuji za důležité infomovat potenciální kupce o celkových nákladech vlastnictví - toto je komplexní ukazatel, jehož síla spočívá v jasné měřitelnosti/srovnatelnosti - a pro přemýšlející zákazníky jde o velmi průkazný argument; Eventy - není možné přeceňovat jejich vliv na kupní chování zákazníků - jejich dopad na toto chování závisí na úrovni "připravenosti" zákazníka - což je možné posoudit např. analýzou fáze rozhodovacího procesu pomocí metodiky AIDA. Náklady na propagaci, uvedené v tab. 5.1 jsou jen hrubým nástřelem, použitelným spíše pro vymezení rámce činností, než pro vyčíslení nákladů (významné "podcenění" řady položek (moderátor, fotograf, umělec); -u přímého prodeje autorka doporučuje variantu, založenou na zaměstnání nového prodejce - přitom je možné uvažovat i o variantě rozšíření pracovní náplně některého ze stávající prodavačů. Navíc, jde zde zřejmě o nedorozumění - forma prodeje v autosalónech nemusí být brána jako "přímý prodej" - autosalóny jsou běžným prvkem maloobchodního / velkoobchodního prodeje v tomto segmentu. ZÁVĚR: Předložená práce se zabývá aktuální problematikou. Její přínos spočívá spíše v dílčím souhrnu vybraných poznatků, než v systematické analýze a v předložených návrzích. Vedle nesporných pozitiv (širší pohled na problematiku se snahou o vystižení řady souvislostí, spojených s rozvojem elektromobility), má práce řadu nedostatků - viz výše uvedené komentáře. Přes uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě je
eVSKP id 127910