ČERVINKOVÁ, Š. LABORARTORY BRNO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.
Na bakalářské práci s názvem LABORARTORY BRNO, kterou vypracovala studentka Šárka Červinková, lze hodnotit kladně vysoký stupeň samostatnosti. Připomínky vedoucího práce ke konceptu navrhovaného objektu, problematika dispozic a konstrukcí byly řešeny při pravidelných konzultacích. Konzultace a spolupráce s odborníky a specialisty v oboru svědčí o pochopení funkce architekta jako autora koncepce návrhu a zároveň člena širšího kolektivu. Autorka v průběhu práce zpřesňovala vlastní architektonickou představu koncepčního řešení zadaného úkolu a vycházela z urbanistického a architektonického kontextu místa a z požadavků na dispoziční i funkční řešení navrhovaného objektu. Urbanistický i architektonický návrh splňuje předmět zadání bakalářské práce, kterým byl požadavek na zastavění východního nároží křižovatky ulic Koliště a Milady Horákové. Navržený objekt řeší program galerie architektury, designu a soudobého umění, doplněný o další funkce a plochy potřebné v kontextu lokality. Autorčin koncept vychází z půdorysné stopy ve tvaru spirály a v objemu vytváří ulitu umožňující koncentraci na galerijní funkce. Objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území a využívá tak plně potenciálu místa. Výškově nijak výrazně nepřevyšuje stávající objekty a napojení na přilehlé objekty v poloze jejich štítů je provedeno velmi citlivě. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb a ruch přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakteristickým rysem pro řešení hmoty je princip ulity, která chrání vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozvolněna jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak do ploch teras sloužících veřejnosti jako vyhlídkové místo. Návrh galerie svým uzavřením sama do sebe pozbývá explicitní zvací funkci a trochu násilně až bariérově se vymezuje vůči okolí. Svými proporcemi, velikostí i měřítkem odpovídá objekt závažnosti navrhované galerie, kontextu místa i řešené situaci. , Dispoziční i konstrukční řešení vyhovuje platným normám. Kladně lze hodnotit grafické řešení předloženého projektu Bakalářská práce splňuje rozsahem.grafických příloh požadavky na dokumentaci zadaného tématu i požadavky kladené na bakalářský titul.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 90 | Předložená bakalářská práce splňuje rozsahem grafických příloh požadavky na dokumentaci zadaného tématu i požadavky kladené na bakalářský titul. Doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90 |
Celkově jde o propracovaný a vyspělý projekt. Architektonického záměru oddělení vnějších a vnitřních prostor bylo dosaženo, bohužel za cenu lehce monotónního vzhledu fasád mimo přirozené lidské měřítko. Artikulace interiéru prokazuje znalosti rozličných provozů s menším zaváháním v implantování půdorysných křivek. Konstrukční a technické řešení nepřináší příliš překvapení, ale vyhovuje účelu i výrazu stavby. Přehledné a čisté grafické zpracování projektu umožňuje bezproblémovou orientaci v navrženém řešení.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Návrh účelně využívá celou plochu pozemku a je citlivě vkomponován do nárožní proluky, přičemž výrazně reaguje na okolní zástavbu a dynamiku dopravní situace. Budova přes svoji svéráznou kompaktní hmotu nenarušuje vizuální tok ulic Milady Horákové a Koliště, nicméně svým uzavřením sama do sebe pozbývá explicitní zvací funkci a trochu násilně až bariérově se vymezuje vůči okolí. Z perspektivy vnitřního prostoru, v úrovni střešní krajiny, je ale naopak budova velice propustná a otevřená zajímavým výhledům na město. | |
| Architektonické řešení | B | Celistvý půdorysný obrys stavby na pozemku s čitelnými vstupy se propisuje jasnou až přísnou lineární formou do prostoru a zanechává nepřirozeně hmotný dojem. Brutalistní betonové ztvárnění jihozápadní fasády evokuje moderní bastionovou pevnost bez prvků zjemnění a výtvarného přizpůsobení do lidského měřítka. Severozápadní fasáda nabízí hravější výraz ve skryté harmonii okenních a dveřních otvorů vrcholící v horní části kompaktním prosklením. Princip šnečí ulity přepsaný do vnější půdorysné křivky (zlatá spirála) se nejvíce uplatňuje ve vstupní části 1NP, nicméně i zde je záhy vystřídán koncentrickým kružnicovým způsobem členění. Z pohledu fraktality vnitřního prostoru chybí jednotící koncepce použitých půdorysných křivek, ale i přesto bylo dosaženo zajímavé dynamiky a napětí. | |
| Provozní řešení | A | Organizace jednotlivých prostorů řešena účelně, přehledně a většinou bezkolizně, vstupy a komunikační jádra pro veřejnost a zaměstnance jsou jasně vymezeny. V přechodech křivkového a lineárního členění interiérů se občas vyskytují tzv. „hluchá místa“(ostré úhly v rozích), což v některých případech snižuje kvalitu jinak velkorysých prostor. U přednáškového sálu podobně jako v místnosti pro workshopy je škoda nevyužití denního osvětlení. To se týká i některých podružných provozů (mediatéka, toalety,…) - krkolomné řešení vjezdu do autovýtahu v podzemních garážích - toalety v hlavním vstupním prostoru (opakující se dále v 3NP a 4NP) mají nevhodně řešenou dispozici, podobně i koupelna v 2NP - v kavárně je problematická obsluha horního patra - nejasný systém stínění v galerijním prostoru 5NP - sklad a likvidace odpadu není řešena | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Zvolené konstrukční řešení odpovídá potřebám objektu i kýženému architektonickému výrazu. Konstrukční detail je zpracován přehledně a kontextuálně, komplikované řešení dělené okenní výplně. V dispozici jsou technické rozvody vedeny ve snížených podhledech, je pamatováno i na vertikální prostupy a technické místnosti. Za zamyšlení stojí hojnější užití fotovoltaických panelů, stejně jako užití spíše decentralizovaných systémů vzduchotechniky a rekuperace. Z pohledu stavební biologie pak i všudypřítomné užití železobetonu a nedostatečné denní osvětlení některých místností. | |
| Formální úroveň | A | Předložený projekt vykazuje vysokou míru zobrazovacích schopností a jasnosti vyjádření. Povinné části jsou doplněny přehlednými schématy. |
eVSKP id 66075