JARONĚK, J. Návrh trysky pro nanášení maziva na temeno kolejnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Valena, Martin

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout trysku aplikační jednotky pro nanášení top-of-rail maziva na temeno kolejnice. Rešeršní část je nejprve věnována obecně kontaktu železničního kola a kolejnice a dále pak rozdělení látek určených na temeno kolejnice. V této části student používá pojmy, které nejsou typické pro tuto oblast a dopouští se drobných nepřesností. Zároveň je zde slabá práce s literaturou, neboť některé informace nejsou uvedeny v citovaných publikacích (článcích). Další část rešerše se věnuje mazacím jednotkám, které jsou ovšem popsány hodně povrchově a popis neobsahuje relevantní informace. Kapitola 1.4.3 popisuje mazací lištu, ovšem příslušný obr. 6 a ani uvedený patent se netýkají mazací lišty. Poslední část rešerši pojednává o průjezdovém profilu trati a možných pozicích trysky. Analýzy problému shrnuje informace o mazivech, jež nejsou pro práci zásadní, a porovnání aplikačních jednotek je věnována jedna věta, která tvrdí, že komerční trysky (pravděpodobně myšleno celé aplikační jednotky) nevyhovují z hlediska zástavbových rozměrů, s čímž si dovolím nesouhlasit. Práce popisuje stávající trysku a plánované experimenty, které měly vést ke zdokonalení trysky a vzhledem k nefunkčnosti trysky nebyly provedeny. Hlavní důvod nefunkčnosti byl identifikován správně, ovšem ostatní jsou již slaběji formulované. V rámci práce vznikl jeden koncept odlišný od testované trysky a druhý koncept upravuje již existující trysku z pohledu umístění a typu aktuátoru. První koncept vypadá poměrně dobře, ovšem na základě popisu a schématu se obávám, že by nebyl schopný spolehlivě aplikovat malé dávky maziva, řádově desetiny gramu. V textu není uvedeno, proč byl zvolen druhý koncept. Konstrukční část obsahuje i popis částí, které nebyly předmětem bakalářské práce. Konstrukční návrh zkracuje trysku, v důsledku čehož je možné docílit lepší pozice pro aplikace, a odstraňuje nutnost přesného ustavení magnetu do osy jehly, což mohlo způsobovat přídavné odpory. Na druhou stranu nyní je magnet namáhán na ohyb. Oproti původní variantě by nyní měl mít magnet dostatečnou sílu k překonání pružiny, která se jeví jako správně navržená, a k posunutí jehly. U podobného tvaru jehly jsme narazily na problém s výrobou, tudíž se obávám, že by stejný problém mohl nastat i zde. Výkresová dokumentace je na poměrně dobré úrovní. Některé součásti jsou překótované, u některých naopak chybí kóty a zřídka se objevuje i nekompletní popisové pole. Z výkresů je zřejmé, že byly tvořeny na poslední chvíli, což i koresponduje s průběhem celé práce, kterou student začal intenzivněji řešit dva měsíce do odevzdání. I přes výše uvedený výhrady doporučuji práci k obhajobě s výsledným hodnocením D.

Posudek oponenta

Jordán, Tomáš

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout konstrukci trysky stacionární jednotky pro nástřik TOR maziv na temeno hlavy kolejnice. Konstrukce vycházela z již existující trysky, u které bylo nutné analyzovat kritická místa a ty následně upravit. Úvod je stručný a po obsahové stránce v pořádku. Občas jsou použity nevhodné a netechnické výrazy. Některé věty v druhém odstavci nejsou pravdivé nebo těžce dokazovatelé.  V první kapitole současného stavu poznání je velice dobře zvolena posloupnost textu a jednotlivých podkapitol. Některé věty jsou formulovány tak, že se domnívám, že jsou vygenerovány umělou inteligencí. Jsou zde kombinovány výrazy adheze a přílnavost, což není v případě adheze v kolejové dopravě vhodné. Časté opakování slovesa snížit. Rešerši zabývající se současným řešením a patenty hodnotím kladně. Chybí zde popis již existující trysky. V druhé kapitole není dobře provedena analýza současného stavu poznání. Chybí zde rozbor používaných zařízeních, které jsou právě jeden z cílů práce. Zároveň by zde měla být analýza součaného stavu již existující trysky.  V kapitole 4 jsou navrženy dva koncepty. Představoval bych si zde koncept s jiným aktuátorem než je solenoid, například s krokovým motorem jak navrhuje student. V kapitole 5 je popsáno konstrukční řešení. Obr. 14 by potřeboval být doplněn o popisky, jelikož není moc kvalitní. Až v této části autor popisuje tlakovací jednotku, která je nutná pro funkci trysky. Jako pozitivní považuji, že autor pomocí výpočtů ověřuje použitelnost jednotlivých komponent. Řešení však není přiliš originální oproti existující trysce. Technická dokumentace je na slušné úrovni.  V textu se obecně často liší velikosti písma a hlavně řádkování není jednotné. Nevhodné použití opakujícího se výrazu lubrikát, jelikož TOR maziva neslouží pro lubrikaci jako takovou. V některých kapitolách je příliš znát použití umělé inteligence.

eVSKP id 157371