MORAWITZ, R. Optimalizace návrhu a provozu sítě NN s využitím dat z inteligentních elektroměrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Blažek, Vladimír

Diplomant se v předložené bakalářské práci zabývá optimalizací návrhu zadané sítě nn s využitím dat z inteligentních elektroměrů. Svoji práci rozčlenil do osmi, po sobě logicky navazujících, kapitol. Po stručném úvodu se v kapitole druhé na čtyřech řádcích zmiňuje o izolovaných vodičích, pojistkách a jističích. V kapitole třetí uvádí typy distribučních sítí nn. V následující kapitole se opět pouze na několika řádcích velmi stručně zmiňuje o výpočetním programu PAS DAISY, který použil pro výpočet návrhu optimalizace stávající sítě. V páté kapitole popsal metodu uzlových napětí, kterou pro výpočet používá program. Následující kapitola popisuje způsoby jištění v síti proti přetížení a proti zkratu. Kapitola sedmá uvádí výsledky výpočtů a kapitolu osmou tvoří závěr. K práci mám následující dotazy a připomínky: - str. 21: jaká vstupní data jste pro výpočet použil a hodnoty kterých veličin byly výsledkem výpočtu? Proč jste vstupní data a výsledky výpočtu neuvedl v příloze? - str. 23: obrázek 5 - 2: "Metoda uzlových napětí - zadání příkladu" nesouhlasí se soustavou rovnic (5.3) a naopak - str. 25: vztah (5.7), ve kterém P značí výkon protékající jedním vodičem, jak je uvedeno v legendě, je špatně. Jaký výkon P byl uvažovaný při návrhu sítě? Byl to výkon instalovaný, střední, maximální …? - str. 26: v síti jste jistil proti přetížení. V kapitole č.6, která se jištění týká, jste však o něm nic neuvedl - str. 28: ne všechny symboly, použité pro charakteristické veličiny zkratového proudu, uvedené v tabulce 6-1 odpovídají příslušné normě - str. 29: v odstavci 6.2. "Jištění proti přetížení" je uvedená pouze tabulka navržených pojistek. Uveďte podmínku, která musí být splněna, aby nebyla překročena dovolená teplota jader vodičů než jištění vypne přetížení. - str. 29: v práci postrádám bližší vysvětlení dvou, zde uvedených a vzájemně porovnaných, metod, "Smart Metering" a "Směrnice 13/98". Jak se lišila vstupní data použitá při jednotlivých metodách? - str. 29: jakými hodnatami zatížení bylo nahrazeno 20% odběrů, které nebyly zjištěny metodou "Smart Metering" - str.:29: jaký program byl použitý pro výpočet jištění proti přetížení? Např. program SICHR 1 umožňuje tisk tzv, "Náhled jedné větve", kde je uvedena selektivita jištění, kontrola vyhovující impedance impedanční smyčky na splnění příslušné nerovnosti, vypínací charakteristiky a nastavení spouští, ……..atd. V textu práce, ale ani v její příloze tyto výsledky výpočtu uvedeny nejsou. - str.30: z tabulek 7-2 a 7-3 plyne, že je třeba při realizaci návrhu zakoupit 5 ks nových transformátorů 22/0,4 kV o Sn = 160kVA. Ze stávajících 8 transformátorů bude použit1 ks o Sn = 250 kVA a 2 ks o Sn = 400 kVA. Pět stávajícách transformátorů, a to 1 ks o Sn = 100 kVA + 2 ks o Sn = 250kVA + 2 ks o Sn = 400 kVA bude nahrazeno novými. K čemu budou stávající transformátory, které budou díky optimalizaci nahrazeny novými, použity? Bylo při rozhodnutí o jejich náhradě uvažováno s nárůstem zatížení sítě? - str. 31: s výhledem do kterého roku byla síť počítaná? Ze str.34 plyne, že asi do roku 2048. Je to pravda? - str. 31: "………..Dále pak je možno vyměnit vedení AlFe 4x25 z p. b. č. 262, které dále………….. v ceně 16 825 Kš." Není uvedeno, jakým vedením bude nahrazeno vedení stávající. Důvodem pro jeho výměnu je úbytek napětí 7%. Jaký úbytek povoluje příslušná norma? - str. 31: zde uvedené "celkové?" náklady na transformátory činí 1 053 000 Kč. Na str.32 jsou však uvedené "náklady" na ně pouze 660 000 Kč. Proč existuje tento rozdíl? - srr. 31: co je to "zpětná platba za transformátory"? - str. 31: co to je a jak byla vypočtena "hrubá návratnost", která činí 59,25 let?". Pokud výpočetním programem PAS DAISY , jakou metodiku tento program k tomu využívá? Používá také metodu hodnotových toků a ziskového kritéria jako program KASI? - str. 33: vysvětlete odstavec …"Další možností je osadit elektroměry……………je omezený přísun dat." Jak lze vytvořením nové směrnice určit přerozdělení zatížení transformátorů? - str.33: ztráty před optimalizací stávající sítě činily 6,25% a po její optimalizaci 6,14%, tedy ztráty se zmenšily pouze o 0,11%. Považujete tyto ztráty za optimální? V příloze práce je pouze "Situační plán stávající sítě", na kterém není uvedený autor. Postrádám v ní tiskové sestavy a v práci tabelizaci výpočtů ustáleného stavu původní a navržené sítě (napětí v uzlech, proudové rozdělení na vedení, ztráty, zatížení transformátorů, pro návrh jištění tzv. "Náhled jedné větve: Impedanční smyčka"), provedených metodou "Smart Metering" a "Směrnice 13/98". Textová i grafická část práce je na dobré úrovni. Diplomant splnil požadavky zadání. Práci navrhuji přijmout k obhajobě.

Posudek oponenta

Hroudný, Martin

Bakalářská práce pana Rudolfa Morawitze řeší možnost využití dat z tzv. "inteligentních" elektroměrů při rozvojových a provozních činnostech v sítích NN, následně navrhuje technická opatření vedoucí k úsporám ztrát v řešené síti a eliminaci potenciálních problémů s podpětím. Jako výchozí byla využita data o spotřebě z jednotlivých odběrných míst a distribučních trafostanic města Rousínov, z pilotního projektu Smart Metering. Jde o čtvrthodinová data týdenního intervalu reprezentující období zvýšené spotřeby v měsíci únoru 2008, data byla získána z jednotlivých distribučních trafostanic (100% úspěšnost odečtu) a z jednotlivých odběrných míst (80% úspěšnost odečtu). Doplňkově srovnání s interní směrnicí 13/98 určenou pro navrhování sítí NN. Po nadějné předpilotní fázi projektu, spočívající v nasazení v několika malých osamocených obcích do 100 odběrných míst (kdy byla bakalářská práce zadána), se v další fázi bohužel projekt setkal s praktickými problémy ve větších sídlech. Což je i případ řešeného města Rousínova. Úspěšnost dálkových odečtů přes PLC zde citelně poklesla (přeslechy přes parazitní kapacity a velká míra zarušení) a bylo tak třeba radikálně omezit množství takto získávaných dat (finálně pouze 1/4hodinový 3f činný výkon) z jednotlivých odběrných míst. I přes tyto dodatečné kroky se nedaří stále dosáhnout uspokojivé úspěšnosti odečtů. V rámci bakalářské práce bylo tedy nutno se potýkat s problémem nahrazení chybějící části dat - zpracovatel tato data nahradil aproximací z dat úspěšných odečtů ze stejné oblasti a kategorie odběrů. V 1.části bakalářské práce zpracovatel shrnuje pravidla výpočtů sítí NN a základní topologie sítí NN. V 2. části se zabývá výpočetním programem DAISY určeným pro řešení sítí, metodami řešení sítí NN včetně optimalizačních metod výkonu transformátoru a hospodárného průřezu vedení NN. Ve 3. části prezentuje problematiku zkratů a jištění v sítích NN. V poslední 4.části (kap. 7. a 8.) stručně shrnuje získané výsledky. Zpracovatel převzal surová data ze systému GIS o řešené síti NN a ve výpočetním programu DAISY je pracně odladil do souladu se skutečným provozním stavem sítě NN - zde je potřeba smeknout, jelikož až na světlé výjimky nejsou data o síti NN z GIS obvykle zcela konzistentní pro výpočet a vyžadují řadu následných ručních korekcí a oprav. Dále provedl výpočet chodu sítě NN ve 2 variantách, jednou pro stávající maximální zatížení ze sledovaného období na základě Smart Meteringu, podruhé dle směrnice 13/98. Navrhl rekonstrukci několika rizikových úseků sítě NN, optimálnější změnu konfigurace sítě NN v řešené síti NN neobjevil. Zvážil i možnost výměny transformátorů - až na výjimky jsou transformátory v praxi zbytečně předimenzované, což potvrdily i obě varianty výpočtu. Je s podivem, že nepoužil jako návrhový inst. výkon 100kVA, byť je dnes jedna z trafostanic tímto výkonem v řešené síti NN i osazena. Zpracovatel je orientován na praxi, je to hlavně praktik. Provázat náležitě praxi s teorií mu činí tu a tam problém a je to cítit i z této bakalářské práce. Obtížně strukturuje své myšlenky a závěry do písemného projevu, což se odrazilo nejen v její stručné podobě. Výsledky související s řešením sítě NN mohly být popsány obsáhleji. Čerpal z dostupné literatury a podkladů poskytnutých ze strany E.ON, pracoval samostatně. Přínosem této bakalářské práce je řešení konkrétní, již provozované sítě NN. Práci s výpočetním programem DAISY zvládl výborně. Přes drobné výhrady ve smyslu výše řečeného doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 12958