RANDIS, L. Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2021.
Student prokázal schopnost samostatně zpracovat informační zdroje a aplikovat metody, se kterými se podrobně seznámil v průběhu předcházejícího studia. V práci jsou také obsažena vlastní hodnotící stanoviska. Předložená bakalářská práce splňuje požadavky kladené na tento typ závěrečných prací, proto ji doporučuji k obhajobě. V závěru hodnocení bych chtěla ocenit studentův aktivní přístup ke zpracování tématu. Pro účely obhajoby práce doporučuji připravit jednu tabulku výstižně sumarizující navrhovaná doporučení s kvantifikací jejich dopadů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Studentovi se podařilo základní cíle stanovené zadáním velmi dobře naplnit, postupoval podle zadání a zabýval se všemi jeho podstatnými součástmi. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Postupy použité k řešení problémů jsou standardní a byly využity adekvátní metody. Ale u dotazníkového šetření by vhodnější úpravou dotazníku a zejména pečlivějším a pregnantnějším vyhodnocením získaných informací bylo jistě možné získat validnější data. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Interpretace dosažených výsledků svědčí o velké zainteresovanosti autora práce a znalosti reálné situace v analyzované společnosti. Jejich výsledná formulace a zejména závěry z nich vyvozované zůstaly mnohdyjen naznačené, roztříštěné, ještě potřebovaly závěrečnou "redakci". | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Analytické práce a hlavně formulovaná doporučení vznikla v zásadě na základě požadavku vybraného podniku a budou aplikována v praxi. Není ovšem patrný nějaký přesah k budoucímu rozhodování či širší možnost využití. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Uspořádání práce je logické, text je vhodně doplněn mnoha grafy a tabulkami. Úroveň formální stánky práce poněkud snižuje v závěru technicky nedoladěné číslování kapitol. Použitá terminologie je standardní, odborná jazyková úroveň zůstala na uspokojivé úrovni. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B | Analýza zadaných zdrojů byla kvalitně provedena, citace odpovídají odborným požadavkům. Teoretická část práce zůstala zejména v úvodních pasážích příliš heslovitá. |
Cílem práce bylo na základně provedené analýzy formulovat návrhy změn v systému poskytování zaměstnaneckých benefitů a provést ekonomické zhodnocení těchto návrhů. Autorovi se podařilo stanoveného cíle dosáhnout na dobré úrovni. Práce je poměrně textově rozsáhlá. V teoretické části se autor věnuje problematice motivace, hodnocení a odměňování zaměstnanců, přičemž značnou část věnuje rozboru účetních a daňových aspektů vybraných zaměstnaneckých benefitů z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance. V praktické části pak autor představuje zvolenou společnost a její zaměstnanecké benefity. Následně na základě výsledků dotazníkového šetření hodnotí spokojenost zaměstnanců s nabídkou benefitů jejich firmy. Některé závěry vyvozené z dotazníkového šetření nejsou přesné, např. na str. 65 autor uvádí, že „nejméně využívaným benefitem respektive dle zaměstnancům zbytečným benefitem je pracovní telefon,“ přičemž pracovní telefon je benefit, který na rozdíl např. od příspěvku na penzijní připojištění využívají všichni zaměstnanci. Tento závěr nelze vyvodit z otázky, kterou zjišťujeme spokojenost zaměstnanců s tímto benefitem. Dále autor navrhuje vlastní řešení v podobě zavedení sickdays, multisport karty, perlivé vody na pracovišti a úpravy některých stávajících benefitů. Nemohu souhlasit s tvrzením, že firma by měla věnovat pozornost úpravě příspěvku na penzijní připojištění, protože s ohledem na vnitřní předpis mohou tento příspěvek čerpat jen zaměstnanci s pracovní smlouvou delší než dva roky a jak vyplynulo z dotazníkového šetření, asi 60 % zaměstnanců pracuje ve firmě méně než 3 roky (26 % dokonce méně než 1 rok). Tedy nárok na tento benefit má jen menšinová část zaměstnanců firmy. Za nadbytečnou považuji kapitolu 3.2. věnovanou rozboru výsledků dotazníkového šetření mezi zaměstnanci jiné (zcela odlišné) firmy, které mělo podle vyjádření autora sloužit k porovnání. Co se týče práce se zdroji, přehledu zdrojů a citování, vyhovuje tato práce stanoveným požadavkům. Jenom trochu postrádám využití alespoň nějakého zdroje v cizím jazyce. Po formální stránce má práce drobné nedostatky zejména v podobě často chybějících čárek v souvětích, drobných gramatických chyb nebo občasných překlepů (např. „Pokyn GŘF D-22“ – správně se jedná o GFŘ). Na str. 17, 20, 84 a 86 se objevují autorovy subjektivní dojmy vyjádřené stylem: „…dle mého názoru…,“ které však nemají žádný argumentační základ. I přes výše uvedené výhrady předložená práce splňuje obecné požadavky kladené na tento druh závěrečných prací, proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji výsledné hodnocení B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Praktická využitelnost výsledků | B | ||
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji | A |
eVSKP id 135122