BŘEZINA, M. Návrh výroby ventilu tlakové lahve [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Cílem diplomové práce Bc. Mirka Březiny byl návrh výroby těla ventilu pro vysokotlaké lahve, jež bude realizován zápustkovým kováním. Student pracoval na zadaném diplomovém projektu vcelku samostatně a splnil cíle zadání. Práce byla vypracována ve spolupráci s průmyslovým partnerem. Díky tomu student při návrhu procesu výroby často používal interní podnikové normy a zvyklosti namísto doporučení dle ČSN, což mohlo být v práci více akcentováno. Je třeba poznamenat, že ke konci byla práce dokončována v lehké časové tísni, což se bohužel projevilo i na její kvalitě. Kladně hodnotím provedení numerických simulací s pomocí MKP a MKO, které doplňují analytické výpočty potřebné kovací síly a rovněž optimalizují velikost polotovaru. Hodnocení odráží celkový přístup studenta k vypracování i jeho samostatnost při realizaci zadaného úkolu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Práce se zabývá návrhem výroby ventilu tlakové lahve z korozivzdorné oceli 1.4404 zápustkovým kováním na hydraulickém lisu. Má dobrou grafickou úroveň a splňuje podmínky zadání. Z formálního hlediska je práce bohužel slohově velmi špatně napsaná, vyskytují se často se opakující stejná slova, hrubky a překlepy. Obsahové členění je nelogické, přeskakuje se z tématu na téma tam a zpět, objevují se chybné závěry i prohřešky proti formátování, což degraduje čtivost a snižuje přehlednost. Návrh výroby zápustkovým kováním je sice správný, ale postup návrhu je jeden velký chaos. Problém začíná již na počátku chybným zařazením výkovku dle složitosti tvaru, pokračuje volbou úkosů na plochách rovnoběžných s dělící rovinou, návrhem výronkové drážky podle stroje ve firmě (ovšem bez prověření potřebné kovací síly – to je až na konci – a samozřejmě nevyhovuje) a končí návrhem polotovaru metodou pokus – omyl, místo toho, aby byl zkonstruován průřezový obrazec a stanoven tvar ideálního předkovku. Celý návrh je pak ve výsledku chybný. Připomínky: - v kap.1 - rozboru zadání - je hned druhou větou řečeno, že součást bude vyrobena technologií tváření a na konci stejného odstavce je pak napsáno, že „Některé plochy nebudou po zápustkovém kování obráběny…“. Proč je tedy následně dělán rozbor výrobních možností, když je to již určeno? Také bych očekával nejdříve popis k čemu součástka slouží a teprve pak rozbor rozměrů a tolerancí. - výrobní možnosti začínají konstatováním, že budou využity jen některé technologie a jsou jmenovány 2 možnosti – obrábění a kování. Proč se potom objevuje v možnostech i odlévání? Na konci kapitoly je pak konstatováno, že bude vyráběno na lisu a první obrázek v teorii (obr.8a) je zápustkou pro buchar? - postrádám kapitolu o technologičnosti výkovků a v návrhové části zhodnocení. - jakmile je použita „:“ mění se u odstavce místo, kde se zapisuje literatura – je to před dvojtečkou - seznam zdrojů neodpovídá citační normě ČSN ISO 690 - str.15, obr.10 – co je to a) struktura výkovku? Následně v textu „vláknitá struktura“ není vysvětlena - str.16 – v odrážce jsou spojeny dohromady mezní úchylky a přídavky, což nedává smysl. Kromě toho máte pak technologické přídavky znovu. Proč? Nebylo by správnější pořadí prohodit? - str.16, obr.13 – technologické přídavky, ani ty na obrábění, v obrázku vidět nejsou - str.17, obr.14 – neměly by být pohledy prohozeny? Co je „nárys“? - str.26 – řeší se vedení zápustek a zmiňují se protiběžné buchary, ale kove se přece na lisu! - str.27, obr.25 – objevuje se nevhodný popis obrázků – a) a b) nepatří do hlavního označení. Následně pak i v dalších obrázcích, např. 27, 30 atd. - str.28 – rozebírají se maziva pro kování za studena. Proč? - str.28, obr.26 – u osy chybí popis/název veličiny - str.31, tab.3 – pokud jsou všechny doporučené oceli pro „malé zápustky o tl. do 200 mm“ není sloupeček nadbytečný? Jak v této fázi víte, že to bude „malá zápustka“? - str.34, obr.33 – v grafu chybí jednotky na osách - str.38 – uvádí se, že: „Postup označení složitosti se provádí dle přílohy 1.“ Ale je to příloha 2. - str.40, vztah (3.2) – jsou dosazovány rozměry, ale nikde není vysvětleno, kde se vzaly. Postrádám doplňující obrázek nebo komentář – to se ostatně objevuje i v dalších výpočtech, např. na str.43 při určení poloměru r, str.44 při Vopl apod. - str.41 – uvádí se: „do kuželové části součásti je doporučen minimální poloměr 6 mm, který takto velký v daném místě nemůže vzniknout. Z tohoto důvodu dochází k úpravě některých poloměrů.“ Na jakou hodnotu se mění? V obr.43 to vypadá na 2 mm? Můžete si to dovolit takto radikálně upravit? - str.43 – při návrhu výronkové drážky se vychází z jmenovité síly použitého stroje. Ale když není známá její velikost, jak mohu tento návrh provádět? Proč nejdříve nespočítáte alespoň orientační hodnotu? - str.44 – při výpočtu rozměrů výchozího polotovaru se vychází z pravidla štíhlostního poměru – ale to přece platí jen tehdy, pokud je použit polotovar „na výšku“, ale tady je přece „na placato“. - str.53 – kování na jeden zdvih a jednu zápustku je u lisu netradiční. Byla by vhodná minimálně přípravná dutina – i se zohledněním problému s vysokou teplotou a hrubnutím zrna - str.54, obr.52 – stupnice je v angličtině a nečitelná, stejně tak obr. 54, 55 - str.55, obr.55 – tento graf je zřejmě pro délku 65 mm a chybí stupnice na ose x - str.56 – uvádíte: „Po změně polotovaru dojde k mírné změně ve výsledných hodnotách, ale tyto hodnoty se liší pouze zanedbatelně a z tohoto důvodu není nutné kapitolu 3.4 opakovaně přepočítávat.“ S tím nesouhlasím, se změnou stroje se mění velikost síly a tím i rozměry výronkové drážky, její objem a následně i polotovar. Výkresová dokumentace: Celá dokumentace je nepřehledná a nedodržuje základy technického kreslení. Zejména není dodrženo rozmístění pohledů ´nárys - půdorys - bokorys´, kříží se kótovací čáry a značení výkresů je nelogické. Z ostatních připomínek vybírám jen ty nejpodstatnější: - výkres ´Ventilu´ - je v měřítku 3:1 a detaily 6:1?; chybí drsnosti; geometrické tolerance mají směřovat „do plochy“. - sestava – nástroj je funkční podmíněně – chybí řez přes vodící kolíky a protože v horní zápustce u nich není odvzdušnění, nebylo by možno domáčknout; lis MECOLPRESS ME350/G je přece nedostatečný, tak proč je pro něj nakonstruována zápustka?; manipulační otvory M5 pro 31 kg? - kusovník - řazení pozic - z hlediska logiky by pozice měla odpovídat číslu výkresu – pozice 1, výkres 01 a ne S12. - horní zápustka – TZP .4?; tolerování vnějších rozměrů na setiny?; chybí tolerování otvorů pro vodící kolíky od základny; značení řezu jde až do součásti; 2,8 mm na výběh závitu M5 je málo; drsnost dutiny 0,8, ale ve zprávě máte 1,6?; chybí odvzdušnění otvorů pr.10.; jak by byla měřena kóta 103,9? - horní zápustka – TZP .4?; hlavní kóty, tolerovaný otvor pro odvzdušnění?; chybí tolerování otvorů pro vodící kolíky od základny.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 162453