SODOMKA, P. Měření úhlové rychlosti optovláknovým interferometrem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Úkolem studenta bylo seznámit se s principem měření úhlové rychlosti pomocí Sagnacova jevu, zpracovat rozbor možných konstrukčních řešení optovláknového (OV) Sagnacova interferometru na základě literárního průzkumu a následně navrhnout a realizovat sestavu optovláknovéhho snímače úhlové rychlosti a vytvořit jednoduchou laboratorní úlohu využívající navržený snímač. Při řešení své bakalářské práce se student zaměřil již od začátku zpracování na praktickou část práce a teoretický rozbor řešení OV snímače úhlové rychlosti upozadil. Bohužel v průběhu praktické realizace stěžejní komponenty systému – optovláknové cívky, student narazil na problém při konektorování jednovidového optického vlákna, které bylo v cívce použito. Ukázalo se, že přístrojové vybavení laboratoře není dostatečné pro konektrování těchto typů vláken a vedlo by i při dalších pokusech k nezdaru. Problematika konektorování optického vlákna byla se studentem diskutována a již v průběhu řešení práce byl student upozorněn na možnost případného neúspěchu praktické realizace optovláknové cívky. Cíle práce byly tedy poté omezeny jen na teoretické části práce, kde se student měl zaměřit na detailnější teoretický rozbor možných řešení OV Sagnacova interferometru a teoretický návrh praktického řešení zadaného snímače a předpokládané laboratorní úlohy. Bohužel zpracování teoretické části práce se nevěnoval v dostatečné míře již od začátku řešení celého projektu a to se pak projevilo i na výsledném zpracování a celkovém dojmu. I když byl na malý rozsah teoretického rozboru práce upozorněn již při hodnocení semestrálního projektu a měl k dispozici dostatečný počet důvěryhodných literární zdrojů, ze kterých mohl čerpat již v průběhu řešení práce, začal intenzivně dopracovávat teoretickou část práce až po nezdaru při praktické realizaci snímače. Dostal se tak do časové tísně a podstatná část práce (teoretického rozboru) je šita horkou jehlou, jedná se zejména o kapitolu 5, která je po obsahové i formální stránce nevyhovující. Zadaní bakalářské práce bylo tedy splněno jen z části. Konzultací využíval v obvyklé míře, v rámci kterých probíhala zejména koordinace praktických prací na komponentách navrhovaného snímače úhlové rychlosti. Pracovní úsilí studenta rostlo s blížíším se termínem odevzdání práce, a jak již bylo popsáno výše, projevilo se na výsledném zpracování textového dokumentu bohužel negativně. I přes uvedené zásadní výtky student prokázal velké úsilí při praktické realizaci práce a zorientoval se v problematice interferometrických měření s pomocí OV. Práci tedy doporučuji k obhajobě.
Student se ve své bakalářské práci zabýval problematikou měření úhlové rychlosti optovláknovým interferometrem. Bohužel není podle mého názoru splněno zcela zadání, protože nebyla realizována sestava optovláknového snímače pro měření úhlové rychlosti a návrh laboratorní úlohy. Student se sice již v abstraktu a dále i v práci zmiňuje o problému, že nebylo možné nakonektorovat cívku s navinutým optickým vláknem, což je podstatná část Sagnacova vláknového interferometru, a z toho důvodu nebylo možné realizovat snímač pro měření úhlové rychlosti a prakticky jej odzkoušet. Přesto si myslím, že student mohl alespoň navrhout laboratorní úlohu (vzorovou bez uvedení konkrétních podmínek měření a parametrů), jak bylo požadováno v bodu č. 4 zadání. Tomuto bodu zadání se student ve své práci vůbec nevěnuje. Další problém vidím v rozboru konstrukcí vláknového Sagnacova interferometru (kap. 5). Přestože jsou v textu uvedeny odkazy na literaturu, ze které student vychází, při podrobnějším rozboru jsem zjistila, že se jedná o překlad převážně jednoho článku (v seznamu pod číslem 27 – MERLO S., MICHELE, N., SILVANO, D – Fiber gyroscop principle, 2000), který je místy doplněn o části převzaté z jiných odborných článků. Navíc se jedná o špatný strojový překlad plný nepřesných vyjádření a použití nevhodných odborných termínů. Celá kapitola č. 5 vypadá, jakoby na poslední chvíli byla do práce doplněna bez korektur a úprav. Po stránce formální se v práci vyskytuje cela řada nedostatků. Symboly veličin v textu nejsou označeny kurzívou, student nerozlišuje mezi symboly skalárních a vektorových veličin. Jsou využívány zkratky, které v textu nejsou nikde vysvětleny. U rovnic chybí uvedení jednotek, není dodrženo jednotné formátování odstavců a v neposlední řadě citování literatury v seznamu literatury je nesprávné. Na základě nesplnění všech bodů zadání a na základě problému s převzetím kapitoly č. 5 hodnotím práci jako nevyhovující.
eVSKP id 54300