Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Krčma, František

Diplomantka se se zadanými úkoly vyrovnala vynikajícím způsobem. Převážně samostatně nastudovala potřebnou literaturu, spolupodílela se na návrzích vlastní experimentální práce, kterou následně samostatně realizovala. První získané výsledky prezentovala formou posteru na mezinárodním výročním meetingu Akce COST TD1208 v Barceloně v únoru 2015. Zde měla možnost i dále diskutovat možnosti dalšího studia, které také aktivně využila v závěrečné fázi experimentální práce. Mimo prezentované výsledky se podařilo získat i množství dalšího cenného experimentálního materiálu, který bude zpracován v blízké budoucnosti. Na tomto základě je předpokládána publikace v renomovaném impaktovaném časopise. Celkově tedy práce nejen naplnila zadání, ale do značné míry jej i překonala, byť plné zhodnocení potrvá ještě nějakou dobu.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kozáková, Zdenka

Diplomová práce se zabývá generací stejnosměrného diafragmového výboje v kapalinách a jeho degradačními účinky v roztocích obsahujících vybrané alkaloidy, konkrétně kofein a chinin. Cílem práce bylo sledovat vliv experimentálních podmínek (vodivost roztoku, počáteční koncentrace alkaloidu) na rozklad těchto látek. Pro stanovení obsahu alkaloidů bylo použito UV-VIS spektrometrie, HPLC/MS analýzy a fluorescenční měření. Současně byla sledována i produkce peroxidu vodíku a změny pH a vodivosti roztoku během výboje. Pro energetickou charakterizaci plazmatu byla využita elektrická měření osciloskopem. Práce je psaná ve slovenštině. Má logické členění a po formální stránce obsahuje všechny náležitosti. Teoretická část podrobně rozebírá problematiku výbojů v kapalinách, charakterizuje vybrané alkaloidy a uvádí vhodné metody k jejich stanovení. Hojně využívá literární zdroje. Experimentální část detailně popisuje použitá zařízení, chemikálie a analytické metody. Výsledky jsou zpracovány pečlivě a jejich prezentace je přehledná. Diskuze a závěry jsou srozumitelné. Práce je pilotní studií v dané problematice a udává nové podněty pro následný výzkum. Závěrem lze říci, že předložená práce splnila zadané cíle. K práci mám dále následující připomínky: - Obr. 4 (str. 11): nesprávně uvedená reference - Obr. 6 (str. 6): chybně uvedená vlnová délka u pásu OH 2. řádu - Z chromatogramů (Obr. 21-23) je patrné, že degradační produkt č. 6 v Obr. 22 a produkty č. 2 a 3 v Obr. 23 jsou identické s píky 1 a 2 v Obr. 21 připisované nečistotám v kofeinu. Pokud je intenzita těchto píků po rozkladu vyšší než v původním roztoku (vzhledem k nízké intenzitě a různému rozsahu osy y se z dané práce těžko posuzuje), mohlo by se spíše jednat o produkty samorozkladu kofeinu. Pokud je intenzita srovnatelná, bude se spíše jednat o tyto nečistoty než o degradační produkty.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

V kapitole 2.1.2 (str. 10) uvádíte, že podmínkou pro zapálení výboje v kapalině je dostatečná intenzita elektrického pole. Víte, jakých hodnot (řádově) musí tato intenzita dosáhnout v kapalné, resp. v plynné fázi za atmosférického tlaku?
Při popisu diafragmového výboje (str. 11) uvádíte, že jsou v reaktoru umístěné dvě elektrody – anoda a katoda. Toto ale platí při použití stejnosměrného napětí. Jak je to v případě aplikace střídavého napětí?
Jaká byla vzdálenost elektrod od dielektrické přepážky v plazmovém reaktoru? Má tato vzdálenost vliv na generaci výboje, resp. na sledované procesy?
V přítomnosti alkaloidu (jak kofeinu, tak chininu) byla zjištěna výrazně nižší produkce peroxidu vodíku, kterou přičítáte spotřebě tohoto oxidačního činidla na rozklad alkaloidu. Zvážila jste možnost, že nižší produkce peroxidu může být způsobena odčerpáním hydroxylových radikálů reakcí s alkaloidem, takže peroxid ani nestihne vzniknout? Jakou očekáváte reaktivitu peroxidu vodíku s alkaloidy v porovnání s hydroxylovými radikály?
Výrazně vyšší rozklad alkaloidu byl pozorován v anodové části plazmového reaktoru. Jaký další mechanismus se může při degradaci uplatnit kromě již výše uvedených reaktivních částic (hydroxylových radikálů a peroxidu vodíku)?