ŠNEJDAR, R. Deformačně - napěťová studie těla traktoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Řehák, Kamil

Diplomová práce pana Šnejdara je zaměřena na využití numerických simulací při návrhu, respektive optimalizaci komplexních strojů či jejich částí, v daném případě se jedná o tělo traktoru. Z důvodu, že se jedná o komplexní problematiku, kde student musel vytvořit výpočtový model skládající se z většího množství komponent, které jsou spojeny pomocí kontaktních prvků, došlo k prodloužení zpracování závěrečné práce. I přes tuto skutečnost však řada činností byla ponechána na relativně krátké období před odevzdáním, čímž se značně ovlivnila úroveň práce. Student postupoval dle logicky zvolených kroků od získání dostatečného množství informací na obdobných strukturách či tvorby dílčích výpočtových modelů pro odladění nastavení analýzy. Práce je psána přehledně a z hlediska grafické úrovně je zpracována na dobré úrovni. Bohužel analýza dosažených výsledků není dostatečně popsána a tím je negativně ovlivněn závěr práce. Záměrem tří zatěžovacích stavů bylo ukázat, že je nutné vhodně definovat reálné okrajové podmínky, kdy první stav může v praxi nastávat a je na základě něho možné provádět optimalizaci, druhý stav je limitním stavem, který je možný využít pro optimalizaci. Jak ukazují výsledky třetího stavu, jedná se o stav, kdy klíčové komponenty jsou přetíženy. Dosažené výsledky ukazují, že v případě přetížení dojde k poškození více komponent, což ukazuje dobrou konstrukční vyváženost hlavních komponent. Při zpracování diplomové práce student prokázal schopnost aplikace nabytých znalostí pro řešení daného komplexního úkolu. Množství použitých zdrojů považuji za dostatečné vzhledem k zaměření práce. Cíle diplomové práce byly splněny, práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Diplomová práce pana Šnejdara je zaměřena na deformačně napěťovou analýzu těla traktoru. Za tímto účelem student realizoval rešerši, kde oceňuji zpracování obdobných studií, avšak lze doporučit zpracování poznatků spíše formou shrnutí, nikoliv opětovně uvádět výsledky analýz. Následně je již v práci věnována pozornost tvorbě výpočtového modelu, která je zpracována na dobré úrovni. V rámci práce jsou analyzovány tři zátěžné stavy, přičemž nejprve jsou popsány okrajové podmínky a následně jsou prezentovány výsledky jednotlivých stavů. Stav č. 1, jízda po zadních kolech, může v praxi nastat s vyšší četností, analýzy výsledků bych zde doporučil provést více detailněji, poukázat na kritická místa a zamyslet se nad realističností dosažených hodnot. Druhý zátěžný stav v praxi nastává jako důsledek stavu č. 1, avšak je zde užito dynamického součinitele 2,5, jež významně navyšuje zatížení především konzoly přední hnané nápravy, kterou student využil pro ukázku možné optimalizace. Třetí analyzovaný stav je z hlediska silového působení nejvíce náročný a dodatečným užitím dynamického koeficientu dochází k významnému přetížení vice komponent. V rámci práce student prokázal, že užití vzniklého výpočtového modelu je vhodný přístup pro optimalizaci jednotlivých komponent, avšak je nutné dostatečně popsat možné zátěžné stavy, aby zatížení jednotlivých komponent bylo smysluplné. Vytvořený výpočtový model je na dobré úrovni stejně tak, jako grafické zpracování výsledků. Pro reprezentativní zhodnocení dosažených výsledků by však bylo nutné provést výrazně hlubší analýzu, stejně tak, jako pro vyvození závěrů. V textu se často vyskytují nepřesná vyjádření, avšak celkově je práce zpracována na dobré úrovni. I přes výše zmíněné výtky student v rámci zpracování předložené práce prokázal, že je schopen aplikovat znalosti nabyté během studia na řešení daného komplexního problému. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 137207