ŽÁKOVÁ, M. Měření parametrů kardiovaskulárního systému na spiro-ergometrickém pracovišti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka Monika Žáková splnila zadání bakalářské práce v celém rozsahu. Samostatně vyhledala potřebné informační zdroje pro nastudování lékařské i technické problematiky. Ty pak zpracovala do předepsané formy, včetně citačních zdrojů. Po celou dobu přípravy práce vystupovala velmi aktivně, na domluvené konzultace chodila pravidelně a připravena. Velmi kladně hodnotím nastudování technických parametrů přístoje, samostatnost při uvedení do provozu celého spiroenrgometrického pracoviště a přáci s dobrovolníky při experimentech. Práce je psaná čtivě, drobné chyby ve vyjadřování a psaní interpunkce v rámci Pravidel českého pravopisu nesnižují její hodnotu.
Monika Žáková v teorii práce popsala problematiku měření parametrů kardiovaskulárního systému a představila spiro-ergometrické pracoviště, kde prováděla měření v praktické části práce. Dle vytvořeného protokolu realizovala na tomto pracovišti ergometrické měření na skupině osob - sledovala elektrokardiogram a krevní tlak. Ve statistickém zpracování naměřených dat skupinu osob rozdělila na sportovce a nesportovce, zvolila statistickou metodu, dle níž testovala a vyhodnotila statisticky významné rozdíly kardiovaskulárních parametrů mezi těmito skupinami. Přesto, že je statistické testování a vyhodnocení provedeno kvalitně, mám zde výtku z hlediska zadání bakalářské práce. Zadání definuje jasně požadavek na statistické vyhodnocení vlivu zátěže na kardiovaskulární parametry. Studentka ve výsledcích statistického vyhodnocení v Tabulce 4, strana 44 uvádí, že prokázala statisticky významný rozdíl mezi skupinami sportovci a nesportovci, ale neprokázala požadovaný vliv zátěže, jak plyne z tabulky a zejména popisu pod ní, cituji: "Skupina sportovců měla statisticky významně nižší tepovou frekvenci, a to ve všech krocích měření..." - tedy před, při a po zátěži. Obdobně u dalších parametrů. Není ukázán vliv zátěže na parametry kardiovaskulárního systému, ale rozdíl mezi dvěma skupinami měřených osob, jež je prokázán i v klidové fázi. Zvolená metodika statistického testování je pro účely zadání nevhodná. Použitý Mann-Whitneyův test je vágně formulovaný, nejspíš využitím programu STATISTICA, kdy se testování omezilo na mechanický proces. Dále studentka realizovala v grafickém prostředí Matlabu aplikaci na prohlížení naměřených dat a jejich jednoduchou statistiku, průměry, odchylky, mediány atd. Opět klade důraz na rozdíl mezi oběma skupinami sportovců a nesportovců, ale uvádí i výsledky parametrů před a po zátěži. Tím, že uvádí právě tuto elementární statistiku, lze konstatovat splnění požadavku zadání z hlediska vlivu zátěže, i když požadované vyhodnocení s diskusí chybí. Aplikace dále umožňuje grafické výstupy naměřených dat jako krabicové grafy, závislost tepové frekvence a krevního tlaku na zátěži pro konkrétní měření, index W170 a elektrickou osu srdeční, kde je netypické zobrazení v porovnání s literaturou, umístění osy vždy na jedné straně trojúhelníka, ne uvnitř, což ale není z hlediska hodnocení osy na škodu. Aplikace občas krachuje, mohla být ošetřena proti neočekávaným zásahům ze strany uživatele. Formální stránka práce je silně nadprůměrná. Celkově hodnotím stupněm A.
eVSKP id 65448