KUSNIERZOVÁ, T. Možnosti proluky – třída Kapitána Jaroše [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.

Posudky

Posudek vedoucího

Toman, Radek

Tereza Kusnierzová vytříbeným architektonickým jazykem navrhuje dva domy. Menší objekt je situovaný jako ukončení řadové zástavby při třídě Kapitána Jaroše. Větší budova je ve vnitrobloku výrazným solitérem, který se stává prostorovou dominantou – dané, doposud více méně zbytkové místo organizuje a dává mu smysl. Provoz obou domů a jejich bytové dispozice jsou promyšlené a funkční. Práce obsahuje i poetické detaily (např. zvlněná fasáda, která je symbolickým přenesením divadelní opony). Graficky i textem je práce zdařile a srozumitelně prezentována.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování Tereza Kusnierzová vyniká velice racionálním a systematickým způsobem práce a uvažování. Celý semestr soustředěně pracovala a postupně krok za krokem vybrušovala své myšlenky a architektonický projekt až k předloženému výsledku.
Navrhovaná známka
A
Body
91

Posudek oponenta

Widholmová, Alžběta

Studentka Kusnierzová ve své bakalářské práci předkládá soubor dvou domů, které mají krásné prosluněné byty s výhledem do vnitrobloku, precizně vyladěné půdorysy, konstrukční řešení a zajímavou práci s veřejným prostorem. Přichází s netypickým pláštěm a zajímavým řešením stínění, které pak není blíže navrhnuto, což je pro projekt velká škoda. I přes hezkou práci s veřejným prostorem, by bylo lepší vidět projekt s méně bariérami a větším množstvím nezpevněných ploch. Zajímavý by byl finanční rámec takovéhoto projektu. Pokud by projekt stavělo město, pravděpodobně by chtělo mít parcelu více „vytěženou“ (9+6 bytů se zdá málo). Developer by pravděpodobně chtěl mít větší flexibilitu v mixu bytů, jednotný standard a komfortnější koupelny. Je otázkou, jestli to projekt umožňuje.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A Autorka bakalářské práce umístila soubor dvou domů na dvě parcely ve vnitrobloku tak, aby stál mimo technické sítě – solitér uprostřed a úzký dům v proluce, dotýkající se uliční řady činžovních domů. Prostor mezi nimi nakomponovala pomocí zídek a schodů tak, aby poskytoval různé stupně intimity a současně zůstal stále veřejný a přehledný. Škoda, že se zbytkem veřejného prostoru nebylo pracováno podobně elegantně jako s prostorem v bezprostřední blízkosti domů. Bylo by skvělé vidět důstojnější prostředí u sochy Marie Kudeříkové. Kam až má vydláždění nove vzniklé ulice sahat. Otázky vzbuzuje relativně dlouhá rampa, prostor okolo ní a vztah její k sousední zahradě.
Provozní řešení B Provozní řešení je bezkolizní a racionální. V přízemí obou domů se nachází služby a vstupy do domů s kolárnami a prostorem pro odpad, následují tři patra se stejným rozložením bytů (1x1kk,1x2kk,1x3kk) a střešní terasa. Všechny byty jsou řešeny velmi racionálně a vyzrále, pokud bychom chtěli něco vytýkat, tak by to byl rozdílný standard bytů. Byty v některých patrech mají a v jiných nemají balkón. Byt 2kk je paradoxně nejvelkorysejší s největší koupelnou, byt 3kk i 1kk má koupelnu velikosti na hranici možností (možná i za ní), bez prokázání že se do ní vejde i vana. Představím-li si zde bydlícího staršího člověka, člověka se zlomenou nohou, rodiče s dítětem, tak je miniaturní koupelna nevhodná. Jako větší problém však vnímám bezbariérový přístup do domu Solitér pouze z cípu předprostoru z jihovýchodu. Dle mého názoru přitom nelze předpokládat, že by obyvatelé přicházeli pouze z jihovýchodu (nejen lidé na vozíku, ale také cyklisté, rodiče s kočárky). Zajímalo by mě, zdali by se na rampu do garáží vešly automobily jedoucí v obou směrech. Dům v proluce má jednoduchý půdorys s dvěma téměř totožnými byty na patro. Pokud Autorka uvažuje o spíše krátkodobějším ubytováním (např. herci), bylo by ještě zajímavé vidět tuto myšlenku podpořenou třeba recepcí, společnou prádelnou se sušárnou atd.
Technicko konstrukční řešení C Konstrukční řešení obou domů je standardní a srozumitelně popsáno v textové části. Bohužel se však bližší popis vytratil z technického detailu pláště, ve kterém jsou pouze skladby podlah. U typu pláště, který autorka zvolila, by bylo dobré vidět, jak je řešeno ono ukotvení plechu do atiky, jestli plech jenom tak „trčí“ z atiky nebo má nahoře nějaký detail, jak je řešeno stékání vody z parapetů oken ve vzduchové mezeře po teplené izolaci. Čekala bych také práci s překryvy či spáry jednotlivých plátů plechu, případně kotvících nýtů. Jejich skladebnost výrazně ovlivňuje výslednou tektoniku fasády. Dále by mohl být lépe (graficky) vysvětlen systém pohyblivých stínících panelů z perforovaného plechu – zůstávají ve stejné úrovni a tudíž za lícem fasády nebo vyjedou do líce?
Architektonické řešení B Oba domy jsou obaleny tenkou vlnitou plechovou záclonou, která ještě dále zjemňuje oblé rohy, parter je poté pravděpodobně omítnut, stejně jako schodiště na střešní zahradě. Vyjíždějící perforované stínění potom umožňuje posílení intimity interiéru a domy se mohou celé „zahalit“. V textu možná trochu chybí odůvodnění tohoto typu pláště, který je nám znám spíše z administrativních budov, ale je možné intuitivně vycítit že domy jako by stály uprostřed davu (uvnitř a na kraji vnitrobloku) před kterým se halí. V práci však chybí trochu větší propracování detailu, například jak ono perforování konkrétně vypadá, zda je plech lakovaný a jaký je odstín tohoto laku na fasádě, barva oken, barva klempířských prvků. Navržený veřejný prostor je velmi zpevněný, veškerá zeleň je uzavřena do ortogonálních truhlíků nebo vytváří zbytkové prostory. Přitom vnitroblok samotný je hodně zelený s větším množstvím stromů (kromě vstupních prostor divadla). Kdyby byl projekt dále rozpracován, bylo by zajímavé vidět koncepční přístup k veřejným prostorům ve vztahu k celému vnitrobloku a také více nezpevněných ploch.
Formální úroveň A Kromě drobných nedostatků, jako jsou některé půdorysy a situace bez meřítka a severky, je formální úroveň vysoká a splňuje očekávaný rozsah bakalářské práce. Trochu chaotické je číslování místností, které je provedeno vždy pro celé patro. Rozdělení na jednotlivé byty nějakým kódem, v přízemí oddělení číslování vstupu do bytového domu a kavárny, by usnadňovalo lepší orientaci. Chybí celkový součet čisté podlažní plochy jednotlivých bytů. Ilustrativní forma vizualizací projektu v tomto případě spíše škodí, tím že barvy jsou zde výrazně potlačeny, nedozvídáme se tedy ani v nich žádné informace o materiálovém ani barevném řešení.
Navrhovaná známka
B
Body
83

Otázky

eVSKP id 151539