ZSIGA, J. Jazyková a kulturní specifika obchodního jednání v multikulturním prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Autor se ve své práci zabývá různými aspekty obchodní komunikace v mezinárodním prostředí. Nejprve definuje obecné termíny jako kultura a komunikace, zmiňuje také velký vliv mateřského jazyka na používání cizího jazyka. Dále se zaměřuje na typologii kultur. Autor popisuje a vysvětluje Lewisův a Trompenaarův kulturní model. Ve své práci se zaměřuje na dvě odlišné kultury, britskou a japonskou, a na vybraných problematických situacích demonstruje jazyková neporozumění a komunikační nesnáze odrážející odlišnost těchto specifických kultur. Po stránce obsahové je trochu škoda, že autor nešel do větší hloubky při analýze jazykových problémů a chyb způsobených vlivem mateřského jazyka či kulturní jinakosti. Z hlediska jazykového se v práci objevuje jen minimum chyb, především použití členů, ale jinak má práce velmi vysokou jazykovou i stylistickou úroveň. Autor rovněž dokazuje, že umí správně citovat i parafrázovat a uvádět odkazy na literaturu v souladu s citačními normami. Proto i z hlediska formálního práce splňuje veškeré požadavky.
Diplomant předkládá práci, která je svým zaměřením spíše multidisciplinární, jelikož čerpá z oblasti kulturologie a sociolingvistiky. V úvodu si autor vytyčuje cíl analyzovat a porovnat dva národy – Anglii a Japonsko – ve smyslu užívání jazyka a komunikace. Dále je definován termín kultura a komunikace s využitím zahraniční literatury (Guirdham). Zde se již autor dopouští určité zkratky, protože se můžeme ptát, do jaké míry kultura kopíruje hranice států a zda-li existují kulturní streotypy. V dalších kapitolách jsou rozebírány tzv. kulturní modely (The Lewis model, Trompennars´Seven Dimensions) včetně jejich typických znaků. Pozornost je věnována situacím, kdy se setkávají lidé různých kultur, a kromě tzv. objektivních problémů vyplývajících z dané situace se může vyskytnout množství nedorozumnění pramenících z kulturních rozdílů. Tyto pak můžou průběh i výsledek jednání značně ovlivnit. Praktická část má podle autora obsahovat analýzu a srovnání dvou kultur, nicméně se tato část dá považovat za zjednodušenou reprodukci údajů ze zdrojové literatury. Praktická část neobsahuje, a ani se nezaměřuje na vyhodnocení vlastních výsledků a zjištění, k nimž autor dospěl v průběhu psaní bakalářské práce, a tak lze předkládanou práci chápat jako příspěvek k interkulturní komunikaci. Autor dodržuje odborný styl v celé bakalářské práci, nicméně lze mu vytknout věcné chyby, například v kapitole 3.2.6.1 jsou země Německo a Švédsko zahrnuty k synchronně organizovaným kulturám, přičemž tyto patří k sekvenčně organizovaným kulturám; v rámci celé práce diplomant zaměňuje autora Woolliamse za Williamse; rok vydání publikace autorky Guirdham se liší v textu a bibliografii. I přes výše uvedené nedostatky, doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119371