HAKIRA, S. Kompenzace teplotního driftu při analýze nanostruktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Cílem práce bylo pokusit se kompenzovat teplotní drift obrazu získávaného elektronovým mikroskopem při pozorování nanostruktur při zvýšených teplotách. Během řešení tohoto úkolu se studentovi podařilo navrhnout a realizovat postup, který kompenzaci driftu umožňuje. Podařilo se mu pomocí vlastního programu snímat obraz z elektronového mikroskopu firmy Tescan a s použitím FT měřit posuv jednotlivých snímků a ten následně kompenzovat tak, aby pozorovaná nanostruktura zůstávala ve středu obrazu. K realizaci tohoto cíle bylo nutné zvládnout nejenom řízení mikroskopu, ale i sofistikované metody analýzy obrazu. Cíl práce by se nepodařilo splnit bez značných programátorských dovedností studenta. Pracoval samostatně a měl o danou problematiku zájem. Jeho bakalářská práce je zdařilá a dostatečně popisuje danou problematiku. Student pracoval samostatně a cílevědomě, a proto hodnotím práci stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce se věnuje problematice teplotního driftu při pozorování zahřívaných vzorků pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu. Cílem a hlavní motivací bylo navrhnout řešení, které by umožnilo pozorování insitu růstu vrstev při zvýšené teplotě substrátu. Student ve své práci nabízí velice stručný popis problému, který následuje rešerší použitelných metod pro kompenzaci teplotního driftu s následným výběrem vhodné metody. Zvolená metoda je v dalším textu podložena argumentací a podrobněji rozepsána. V druhé polovině práce student popisuje zpracování zvolené metody, implementaci a komunikaci se standardním programem pro ovládání rastrovacího elektronového mikroskopu. Poslední kapitoly se zabývají návrhem uživatelského rozhraní programu pro kompenzaci teplotního driftu a experimentálním ověřením funkčnosti. Avšak experimentální část postrádá prokázání na reálném problému, který byl původní motivací pro realizaci kompenzace teplotního driftu. Věřím, že provedené finální experimenty byly omezeny časem a především neúplností zařízení - manipulátoru, kde byly měření provedeny. Student ve svém závěru a shrnutí předkládá návrhy na budoucí vylepšení kompenzace teplotního driftu, kde uvažuje softwarovou komunikaci s manipulátorem. Ke stylistické úpravě práce bych upřednostnil nepoužívat popis v první osobě, který se občas objevuje i v hlavních kapitolách. Celkově je předkládaná publikace je zpracována čtivě, pečlivě a na vysoké odborné úrovní, a proto ji navrhuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 109778