VLČEK, P. Analýza schopnosti jasového analyzátoru LDA - LumiDISP měřit náhradní teplotu chromatičnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Motyčka, Martin

Student Pavel Vlček se ve své práci zabývá ověřením schopnosti jasového analyzátoru LDA měřit náhradní teplotu chromatičnosti světelných zdrojů. Tato práce vyžadovala rozsáhlé laboratorní a terénní měření pro splnění cílů zadání práce. Diplomová práce obsahuje důkladnou rešerši měření a výpočtů náhradní teploty chromatičnosti a také porovnává všechny dostupné jasové kamery, které umožňují měření barevných souřadnic a tím i výpočet náhradní teploty chromatičnosti. V praktické části student otestoval v laboratorních podmínkách nejen jasový analyzátor LDA, ale i mobilní spektroradiometry a kolorimetry, které se ve v praxi pro tato měření používají. Student ve své práci navrhnul opravné koeficienty pro přístroj LDA – LumiDISP pro problematické světelné zdroje a ověřil schopnost měření náhradní teploty chromatičnosti pro běžně používané světelné zdroje, ale také pro spektra jako je denní světlo generované programovatelným simulátorem světla. V části terénního měření student poukazuje na nedostatky jasového analyzátoru z hlediska samotného měření i zpracování naměřených hodnot, kde ověřuje použitelnost navržených opravných koeficientů zjištěných z laboratorního měření. Práce tedy splňuje body zadání v plném rozsahu. Práce je dobře strukturovaná a přehledná. Velmi oceňuji i grafické zpracování celé práce. Bohužel práce obsahuje pravopisné chyby a to zejména v interpunkci a skloňování. Také práce obsahuje nevhodně přeložené termíny z angličtiny. Student v určitých místech práce nesprávně používá pojmy teplota chromatičnosti a náhradní teplota chromatičnosti. Také často popisuje parametr f1‘ jako spektrální chybu. Student během zpracovávání své práce projevil veliký zájem o danou problematiku a pravidelně konzultoval postup své práce. Autor čerpá v dostatečné míře z české ale i zahraniční literatury. Práce je zejména přínosná pro další vývoj schopnosti jasového analyzátoru LDA měřit náhradní teplotu chromatičnosti. I přes výše uvedené nedostatky hodnotím práci velice kladně 90b – stupněm A a doporučuji ji k obhajobě. Otázky k obhajobě: Jakým způsobem by se dala omezit chyba měření náhradní teploty chromatičnosti mobilními spektroradiometry a kolorimetry v místech s velkým podílem parazitního světla od ostatních svítidel či jiných rušivých zdrojů světla? Lze pomocí jasového analyzátoru vyhodnotit náhradní teplotu chromatičnosti svítidla i na základě odraženého světla od asfaltové vozovky či materiálu chodníku? Lze tímto způsobem měřit i rozložení náhradní teploty chromatičnosti pod svítidlem?

Navrhovaná známka
A
Body
90

Posudek oponenta

Škoda, Jan

Student Bc. Pavel Vlček měl dle zadání prověřit, zda je jasový analyzátor LDA – LumiDISP schopen orientačního měření náhradní teploty chromatičnosti. Této analýze měla předcházet rešerše aktuálních jasových analyzátorů, u kterých je potenciál, že náhradní teplotu chromatičnosti umí měřit také. Všechny body zadání student splnil. Práce je zpracována přehledně s logickou návazností jednotlivých kapitol. Z rozsahu diplomové práce je vidět, že se student do této problematiky ponořil opravdu důkladně. V textu lze nalézt obraz velkého množství provedeného praktického měření, které je prezentováno srozumitelně a přehledně. Úroveň kazí občasné překlepy a místy nevhodně přeložené pasáže zahraničních pramenů (např. str. 28, kap. 3.3.1 kde je popisován spektroradiometr a je zde napsáno, že obsahuje optickou lavici, což je nesmysl). Také se v práci lze setkat s chybně zvolenými pojmy, jako je: snímání „fotonů“, které by bylo vhodnější nahradit obecnějším pojmem „světlo“ (str. 27) nebo izotropní zdroj namísto izoenergetický zdroj (str. 71) apod. Za poměrně matoucí shledávám prezentaci výsledků (kap. 6.4.4), kde jsou srovnávány odchylky na základě směru pohledu na světelný zdroj. Domnívám se, že prezentované výsledky jsou kombinací dvou aspektů, a to sice chyby přístroje a metodiky měření. Celkově práci spatřuji jako přínosnou s potenciálem dalšího rozvoje. I přes uvedené nedostatky práci hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
86

Otázky

eVSKP id 134924