BUREŠOVÁ, N. Analýza nakolik rezonanční kavity ovlivňují spektrum a směrovost lidského hlasu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
V teoretické části práce studentka v dostatečné míře popsala fyziologii hlasového ústrojí, tvorbu hlásek i teorii zvukového signálu související s tématem její práce. Samostatně sehnala tři mluvčí a změřila jejich tělesné dispozice, dedukovala velikost jejich rezonančních kavit. U každého mluvčího nahrála v bezodrazové místnosti vokály a, i a u i konsonanty m, r, t, p, g, s s odkrytými i relativně zakrytými dutinami nosními a hrudními. To vše u každého mluvčího v rovně stojící, shrbené a sedící poloze. Všechny tyto pozice navíc změřila co do směrovosti horizontálně i vertikálně. V analytické části studentka provedla výpočty spektra (spektrografy i spektrogramy) a vytvořila horizontální a mediální grafy směrovosti. Získané výsledky porovnala hlavně formou párových grafů a slovním komentářem. Ve spektru se soustředila hlavně na první intervalové harmonické pásmo. Oceňuji tabulku na konci práce dávající do souvislosti formantové oblasti ve spektru s vlnovou délkou. Hodilo by jít ještě dále a vlnovou délku dát formou grafu do souvislosti s dedukovanými rozměry rezonančních kavit mluvčích. Technické práci by prospělo, kdyby byl výčet výpočetních metod v Matlabu doplněn patřičnými vzorci. Místy práce obsahuje nejednoznačné formulace, např. str. 79 „…hladiny nepřesáhnou frekvence 3 kHz ...“ (lépe složky nad kmitočtem 3 kHz už nemají takový modul (sílu) jako složky předchozí), str. 58 “…ta zastupuje mohutnost a souhláska m je v tomto případě méně mohutná, jelikož se jedná o nazální.“ (o nazální hlásku, mohutnost, složku nebo co jiného nazálního?). I tak má práce dobrou slovní a grafickou úroveň. Otázka: Čím si vysvětlujete, že u zadního vokálu „u“ při zakrytí hrudníku narostla vzadu měřená intenzita a zvětšil se i zadní směrový lalok? Jde pravděpodobně o nepřesnost způsobenou mluvčím při vyslovování (při zakryté hrudi zatlačí subjektivně více na hlas) nebo zákonitost, kdy by se mohla energie v hlasovém traktu přelít do jiných nezakrytých a tím silněji vibrujících částí rezonančních kavit (např. krku)? Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená práce měla jednoznačné zadání a autorka se jej zhostila předmětově i metodicky vhodným způsobem. Pokud mám shrnout své hodnocení v jednoduchý bodech, pak platí, že: i. práce je svou formou odpovídající prezentační úrovni technické zprávy a je také odpovídajícího rozsahu; ii. práce má odpovídající formální úpravu technické zprávy a patřičnou jazykovou úroveň; iii. studentka pracuje s citovanou literaturou; iv. práce má odpovídající odbornou úroveň K drobným námitkám: 1. Proč k formantům nebyla použita nějaká standardní fonetická příručka, např. od Zd. Palkové "Fonetika a fonologie", případně Skarnitzl, R. & P. Šturm ad. "Zvuková báze řečové komunikace: Fonetický a fonologický popis řeči", 2016, případně online heslo Radek Skarnitzl (2017): ZVUKOVÉ SPEKTRUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZVUKOVÉ SPEKTRUM (poslední přístup: 31. 5. 2023), které přece jen mají garantovanou kvalitu vyšší než heslo na wikipedii, které je pahýlové povahy? 2. Anatomické detaily jsou vlastně relativně stručně popsány, pokud se do nich autorka vůbec pustila, bylo by vhodné být buď podrobnější či naopak vynechat akusticky a foneticky nepodstatné detaily o okysličování plic. 3. Párové souhlásky nejsou pouze neznělé, to je typický jev v češtině, ale mohou existovat jiné příklady párů (aspirovanost, geminovanost). Dobré by bylo zmínit, že jeden člen v páru je nepříznakový, druhý má příznak navíc: neznělé hlásky jsou právě bezpříznakové, znělé příznakové (příznakem je zmíněná činnost hlasivek navíc, jinak sdílejí všechny vlastnosti s bezpříznakovými). 4. Pozor, nazální hlásky jsou sice tvořeny pomocí nazální dutiny, ale neprocházejí jí! Dutina se podílí na jejich základní artikulaci v orální dutině, nazální hlásky jsou tedy orální a navíc nazální! V kap. 3.2 se správně mluvní orgány přirovnávají k trubici s hlasivkami na vstupu a ústní dutinou na výstupu, tedy nikoliv s ústní a nazální. 5. Autorka správně chápe, že grafický rozdíl i/y je foneticky neexistující v moderní češtině (grafémika respektuje historický stav), stačilo by toto uvést a nadále pracovat jen s i, zde mi trošku chybí poukaz na existenci dalších vokalických fonémů, totiž dlouhých samohlásek a dvojhlásek, stačilo by uvést, připomínám, že charakteristiky krátkých a dlouhých vokálů nejsou akusticky dány jen kvantitou! 6. Při charakteristice využitých metod bych uvítal detailnější výklad rozdílu mezi oběma Fourierovými transformacemi pro nepoučeného čtenáře, podobně detailnější definování LPC, které je popsáno poněkud povrchně. Nicméně práce na mne dělá velmi dobrý dojem a boduji následovně: • prezentační úroveň technické zprávy, její rozsah: výborně (90/100) • formální úpravu technické zprávy a její jazykovou úroveň: výborně (90/100) • práci studenta s literaturou: uspokojivě (60/100) • odbornou úroveň, využitelnost výsledků, případně realizační výstup: výborně (90/100) Celkově hodnotím 85 body, tedy velmi dobře. K rozpravě: rád bych slyšel podrobnější výklad k bodu 6 výše.
eVSKP id 151115