ČENOVSKÁ, K. URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Kateřina Čenovská ve své diplomové práci zpracovává aktuální téma tzv. Shrinking Cities, tedy tzv. smršťujících se měst a souvisejícího fenoménu městské divočiny. V rozsáhlé analytické části podrobně zkoumá příčiny a důsledky razantního poklesu obyvatel v některých vysoce urbanizovaných oblastech. Nejprve v celosvětovém měřítku, později ve specifické situaci na území současného Česka. Získaná data následně slouží k vytipování charakteristických sídel, které jsou úbytkem obyvatel nejvíce ohrožena. V návrhové části pak autorka v konkrétním kontextu zvoleného sídla představuje aplikaci vytvořeného systému hodnotících kritérií a v sérii podrobněji rozpracovaných prostorových intervencí nabízí inspirativní paralelu k mechanicky aplikovaným zásadám a cílům územního plánování. Redukce a rozpad stávající územní struktury tak nemusí být nutně negativně vnímaným patologickým jevem, ale novou příležitostí pro efektivnější distribuci prostředků a energií při zvýšení kvality životního prostoru.

Posudek oponenta

Sádlo, Jiří

Objemem práce i stylem zpracování je tato práce na první pohled nestandardní a nebylo úplně snadné přijít jí na kloub, ale četl jsem ji se vzrůstající radostí a jistotou, že je třeba ji ocenit a podpořit. Práce je fakticky dvojdílná. Má 403 číslované strany A5, a vlastně čítá 578 stran, totiž včetně mnohem hutněji psané práce předdiplomové. K té už se tady z procesních důvodů příliš vyjadřovat nelze, ale předdiplom analyzuje obecná východiska celé problematiky a diplomní práce na ní těsně navazuje. Autorka ukazuje na příkladě Vimperka vytrácení ducha města výměnou za vágní prostor a nachází urbanistické možnosti, jak to budoucně řešit. Ukazuje na souboru třiceti místních lokalit s nízkým současným využitím místní fenomén vágnosti ve škále jeho typů a lokálních osudů. V návrhové části se pak soustředila na devět zvlášť výrazných lokalit. Konečně v další selekci jde na čtyřech lokalitách až do architektonického detailu s návrhy drobných prvků a konstrukcí, které mají definovat nebo podpořit některé podprostory, linie a místa. Autorka plně využila toho, že diplomová práce bývá jednou z posledních životních příležitostí, kde lze naplno a svobodně vyjádřit svůj architektonický názor bez otěží různých (i třeba prakticky nezbytných) metodických a návrhových formalit. Práce je velkorysá svým širokým záběrem a jednotnou formou hodnocení a návrhů lokalit pomocí rozhodovacího stromu. Je holistická, lze v ní rozlišit osm zvlášť pojednaných prostorových úrovní. Zároveň je psána bez generalizujících ambicí a bez stereotypních přístupů, takže urbánní lokality jsou řešeny případ od případu ve svých konkrétních kontextech. Je silná nejen tím, co v ní je, ale i tím co bylo vynecháno. Stylem své práce autorka naznačuje, že v dnešní proměnlivé realitě nechce vytvářet logicky vystavěné definitivní urbanistické návrhy, jež by mohly vyvolávat iluzi blízké a zářné budoucnosti. Konstruuje pouze "kostry" budoucích příběhů a lokálních krajinných typů, které pak nabízejí možnost různých variací, vývojových zvratů, ale i odlišných výkladů. Rámuje je však jednotnou metodou v hodnocení funkce, stavu a žádoucího managementu, a v použití rozhodovacího dendrogramu (p. 78 – 87). Práce je podložena vědomím obecných principů obsažených v předdiplomu a v úvodu práce. Určuje ji minimalismus vyjádření, stručnost a klipovitý styl paralelních hlášek a výkresů, ale nikde to nevede k nepřehlednosti, jako by autorka sama stále škrtala a text stahovala. Neupadá do detailních příčin a následků, bez neustálého dovysvětlování ukáže danosti a předvede nalezené řešení. Mě ta otevřenost textu, nedořečenost nevadí, protože z předdiplomu vidím, že za tím stojí znalost a dobrá intuice. Zdůvodňování by spotřebovalo další stovky stran – anebo redukovalo reálnou složitost rozhodovací práce. Důsledek ovšem je, že si v tom člověk čte trochu jako v detektivce z deníkových záznamů. Musí si to sám poskládat. To není špatně, je to zvolená strategie a umění zkratky je mi sympatické tím spíš, že já ho nemám. Je ovšem jasné, že taková studie je sice dobře použitelná jako rozvaha k územnímu plánování, ale dál už by se hned musela podstatně konkretizovat a v první vlně zbavit některých příliš jemně nahozených nebo poněkud pythických vyjádření; toho všeho si je však autorka jistě vědoma. Místy se dokonce autorka vedle nabídnutých řešení záměrně spíš sama ptá, ale to není nejistotou, ale určitou pokorou před faktem, že vágnímu prostoru většinou rozumíme jen z hlediska jeho potlačování, ale pramálo z hlediska rozvíjení jeho možností. Závěr: Diplomová práce je jak svým rozsahem, tak stylem a kvalitou zpracování nadprůměrná (aspoň srovnáno s Prahou) a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 125563