ŠAJDLER, M. Transmutace radionuklidů použitého jaderného paliva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
hodnocení viz PDF
Bakalářská práce zpracovává téma „Transmutace radionuklidů použitého jaderného paliva“. Úvodem je nutno říci, že dle zadání je zpracovávané téma velmi široké a odpovídá svým rozsahem spíše práci diplomové, proto klade na autora vysoké požadavky, co se týče znalostí. Co je ovšem nepřehlédnutelné je fakt, že text mohl být zpracován podrobněji a v širší míře. V současné podobě se zdá, že autor nevěnoval zpracování dostatek času pro studium výchozích informací, a to stejné platí i pro samotné zpracování. V textu se nachází velké množství překlepů, chyb ve formátování textu, chybějí čárky v souvětích, formulace vět jsou nepřesné a někdy i zavádějící. Mezi nejzávažnější nedostatky patří mj. následující: - nepřesný překlad slova „actinide“ na slovo „aktinid“ v celém textu (česky správně „aktinoid“) - na straně 23. se píše o přepracování a přepracované palivo je rovnou považováno za palivo typu MOX, přičemž na straně 30. se o přepracování píše znova, již ale ve svém základním významu - na straně 27. se píše o tom, že v lehkovodních reaktorech probíhají pokusy o transmutaci minoritních aktinoidů a vybraných štěpných produktů, o čemž se dá s úspěchem pochybovat (patrně způsobeno špatným překladem zdrojové literatury); podobný problém je u popisu spalačních reakcí u reaktoru CANDU, kdy není jasné, zda u těchto reaktorů již probíhají pokusy, nebo se jedná pouze o teoretické studie - na straně 29. se píše, že neutronové spektrum má lepší účinný průřez pro štěpení, s touto formulací nelze souhlasit - na straně 41. nejsou v souladu informace o neutronových tocích pro transmutaci a obrázek 4.1 - na straně 45. se píše, že u reaktorů IV. Generace je ve vývoji nejdále plynem chlazený vysokoteplotní reaktor, přičemž správně je, že nejdále je sodíkem chlazený rychlý reaktor - je možné vyjádřit pochybnost, zda veličiny v tabulce 5.1 mají správné značení a hodnoty Na druhou stranu, oproti výše uvedeným výtkám je možné vyjádřit i některá pozitiva, kterými se práce vyznačuje. Autor uvedl nejdůležitější informace v každém bodě zadání, kapitoly na sebe navazují a zadání je splněno. Taktéž je možné uvést, že autor použil ke zpracování program LaTeX a v práci jsou uvedeny pěkné ilustrace, čili technickým zpracováním je práce na dobré úrovni. Počet citací je také na dostatečné úrovni a mezi citovanou literaturou se nachází i anglicky psané vědecké práce. Simulační model vytvořeným autorem vychází z diferenciálních rovnic a přináší nové informace o srovnání lehkovodních a rychlých reaktorů v produkci plutonia v dlouhodobém horizontu. Závěrem je možné říci, že práce nabízela velký potenciál pro zpracování, ten ovšem nebyl zcela využit. Kvalitu práce zvedá zejména simulační model. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65969