TUREK, L. Konstrukce servomotoru s pohybovým šroubem pro vyšší axiální zatížení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Koutný, Daniel

Bakalářská práce se zabývá návrhem servo-aktuátoru s kuličkovým šroubem pro vyšší axiální zatížení. Student zpracoval technické řešení zcela samostatně. Výsledná práce je z konstrukčního pohledu na dobré úrovni, textová část by však zasloužila pečlivější zpracování. Práce místy obsahuje nevhodné skloňování slov, překlepy a hovorové výrazy. Nicméně největším nedostatkem je způsob jakým jsou citovány použité informace. Autor používá přímé citace a uvádí celé věty doslovně převzaté. Tento způsob by však neměl být využíván v takové míře a navíc, v případě přímé citace by měl být text zvýrazněn, nebo vložen do uvozovek. Nicméně, lze konstatovat, že číle práce byly splněny. Přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Klapka, Milan

K předložené bakalářské práci mám řadu formálních i věcných výhrad. Celá práce působí uspěchaným a neuspořádaným dojmem, snad pouze samotné technické řešení lze ocenit. V úvodu bych očekával motivaci pro řešení práce, to se však dozvídám až v definici cílů, a ještě je formulována velmi povrchně. Rešeršní část obsahuje řadu nepodstatných obrázků opláštěných aktuátorů podobného vzhledu, avšak uniká mi, jaký význam mají pro vlastní řešení práce. Více bych uvítal rozbor řešení jednotlivých konstrukčních uzlů aktuátorů a srovnání výhod a nevýhod, technických parametrů apod. Zejména s ohledem na axiální zatížení. Podkapitola obsahující výčet elektromotorů není nijak ukotvena v textu a nerozumím, jak souvisí s řešením, nebo co je jejím výstupem. V závěru rešerše autor vybírá řešení, ale ještě nedefinoval cíle, jaký to má smysl? Není také zřejmé, proč zvolil vybrané parametry zátěžného cyklu, jsou odvozené z reálné aplikace, nebo si je autor vymyslel? V analýze problému autor velmi vágně definuje, proč práci řešit. Následně analyzuje současné technické řešení blíže nespecifikovaného aktuátoru mateřské firmy. Toto by ale zřejmě patřilo do kapitoly věnované současnému stavu poznání. V hodnocení konstatuje, že stávající řešení je nevyhovující, ale v některých částech to nijak nepodkládá, např. vyřazuje řešení ložiskového uzlu s axiálním ložiskem, bez jakékoliv hlubší analýzy, zda je skutečně méně výhodné než řešení, které navrhuje. Jako hlavní cíl práce si stanovuje návrh aktuátoru na základě současné koncepce, to je ale zcela nic neříkající. Čekal bych definici požadovaných technických a ekonomických parametrů, na základě, kterých by bylo možné hodnotit, zda byl cíl dosažen. Tyto požadavky jsou bezkoncepčně roztroušeny na různých místech práce a velmi to ztěžuje orientaci. Nerozumím, proč je dílčím cílem práce návrh postupu, autor žádný postup v práci nenavrhl, pouze používá známé vzorce a postupy pro dimenzování vybraných uzlů. Nespojuje je však do metody pro návrh aktuátorů, nebo to z práce není zřejmé. Dále se domnívám, že autor chce navrhovat aktuátor, který ovládá svařovací kleště robota, ale to není nikde v práci explicitně uvedeno, pouze si to domýšlím. V zadání se mluví o přesném polohování, ale to se domnívám, že není v této aplikaci významné, tedy opět si nejsem jist, kam autor řešení směřuje. Koncepční řešení se omezuje na volbu pohybového uzlu, ovšem analýza je zcela povrchní, pouze slovní. Pokud se jedná o svařovací kleště, výrobci obvykle používají aktuátory s válečkovým šroubem, který má vysokou odolnost proti axiálnímu zatížení, autor jej však vyřazuje s ohledem na cenu. Ovšem je otázkou, zda by pro stejné síly nebyl třeba mnohem menší válečkový šroub, popřípadě zda v tomto případě skutečně později počítaná trvanlivost kuličkového šroubu dokáže spolehlivě popsat skutečnou trvanlivost šroubu při vysokém axiálním zatížení (protože valivé elementy jsou pravděpodobně tlačeny na hrany drážek). U dimenzování součástí mám výhradu k faktu, že autor u všech spojovacích částí uvažuje statické namáhání. Z obrázku 29 je patrné, že předepjatý šroub je namáhán míjivým cyklem, proč tedy autor únavu zanedbává? Až na tento fakt považuji postup dimenzování za adekvátní. V závěru postrádám zhodnocení řešení. Zejména bych očekával ekonomickou rozvahu a ověření, že konstrukce je konkurenceschopná, protože podobné aktuátory se na trhu již nabízejí, a proto se takové srovnání nabízí. Předloženou výkresovou dokumentaci považuji za adekvátní bakalářské práci a nenašel jsem zásadní chyby. Největší výhrady mám však k formální stránce práce, a to ke způsobu, jakým autor používá citace. V textu se objevují celé pasáže, převzaté ze zdrojů obvykle doslovně. Je zachována větná stavba i pořadí slov, někdy je pouze slovo vloženo nebo vynecháno. Namátkou např. na stranách 23, 31, 43. takový postup považuji za nepřijatelný. Práce pak působí z části jako kompilát cizích textů, které lze často označit za tzv. “vatu.“ Doslovné citace by se měly používat pouze střídmě, např. v případě přesných technických definic. Není důvod při popisech přebírat cizí texty. Autor se však alespoň pokusil tyto pasáže citovat, tedy není nutné práci považovat za plagiát. Výjimkou je obr. 22, kde citace chybí a obr. 29, který je zjevně okopírován ze skript prof. Dejla a upraven přepsáním kót. Takto ale nelze postupovat a obrázek je třeba citovat, nebo nakreslit vlastní, odpovídající řešení. Mnohem více bych pak ocenil, kdyby místo kopírování cizích textů autor vysvětlil podrobněji svá konstrukční rozhodnutí a věnoval čas ucelení textu práce. Závěr a shrnutí Předložená bakalářská práce má z velké části spíše charakter technické zprávy. Text není příliš přehledný a v práci se obtížně orientuje. Část rešerše nekoresponduje s cíli práce a samotné cíle jsou definovány nejasně. Postup dimenzování je adekvátní s výjimkou zanedbání únavy u spojů, kdy není zřejmé, zda to nebude mít vliv na životnost aktuátoru. V práci chybí ekonomická rozvaha navrženého konstrukčního řešení, která by významně pomohla vyjasnit přínos práce. Po formální stránce je největší závadou zcela nevhodný způsob, jakým autor přebírá a cituje cizí texty či obrázky a zdroje na úkor vlastních, kdy se nebezpečně blíží hranici plagiátu. I přes výše uvedené nedostatky považuji hlavní cíl práce za naplněný a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 129715