BILEK, M. Návrh laboratorních úloh: disperze v optických vláknech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Maroš Bilek se ve své diplomové práci věnuje problematice disperzí v optických vláknech, možnostmi jejich měření a kompenzace. V rámci praktické části měl student připravit dvě laboratorní úlohy sloužící k pochopení dané problematiky. Předložená práce splňuje cíle v plném rozsahu. Po obsahové stránce je práce na dobré úrovni. Student průběžně konzultoval dílčí postupy, řešení a výsledky. V rámci praktické části provedl ověření vybraných dostupných metod měření disperzí a následně návrh dvou laboratorních úloh. Přestože student pracoval samostatně, jeho přístup k řešení problematiky nebyl mnohdy ideální. Místo řádné přípravy a specifikace požadavků na dílčí komponenty nebo subsystémy, student vždy požadoval pouze „to nejlepší“, co bylo k dispozici. Většinou nicméně nedokázal definovat, který parametr má být ten nejlepší, což vedlo k tomu, že například vybraný fotodetektor byl nejlepší z pohledu šířky pásma, ale ta nebyla pro měření kritická. Naopak citlivost vybraného fotodetektoru byla malá, takže „nejlepší“ fotodetektor musel být nahrazen vhodnějším pro danou aplikaci. Celkově se jedná o dobře zpracovanou diplomovou práci, proto doporučuji práci k obhajobě s hodnocením B, 80 bodů.
Cílem studentovy diplomové práce bylo navrhnout laboratorní úlohu na téma: Disperze v optických vláknech. Formální stránka práce je na dobré úrovni, ačkoliv se v textu čas od času vyskytují drobné typografické chyby (např. sirotek, jednohlásková slova na konci řádků) a nekonzistentní značení některých jednotek (např. značení odmocnin a násobení). Práce s literaturou je v pořádku. Samotná práce se na začátku věnuje základním fyzikálním pojmům, chromatické (CD) a polarizační vidové disperzi (PMD). V obou případech včetně v praxi používaných parametrů a jejich hodnot u různých standardů vláken. V druhé části jsou potom popsány metody měření obou typů disperze. Praktická část pak obsahuje samostatné měření hodnot CD a PMD pro různé standardy optických vláken a návrh dvou laboratorních úloh. Ty jsou použitelné ve výuce bez větších úprav. Jelikož se, ale jedná o výukový materiál, ocenil bych větší důraz na názornost a jasnost. Obecně je většina práce napsána poměrně detailně a oceňuji i vlastní obrázky, kterých by ovšem mohlo být více. Současně by práce mohla být názornější, jelikož některé pojmy jsou ze samotného textu poměrně složité na pochopení. Celkově je ale práce na nadprůměrné úrovni a výsledky v ní prezentované jsou vhodné k použití ve výuce. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji výslednou známku B, 85 bodů.
eVSKP id 159157