BASTL, J. Online 3D rekonstrukce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Petyovský, Petr

Zadání diplomové práce patřilo svým rozsahem mezi obtížné. Student během plnění zadání diplomové práce nastudoval znalosti z oboru počítačového zpracování obrazu a získal praktické zkušenosti při návrhu a implementaci řešení pomocí několika HW platforem. Práci věnoval velké množství času. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Všechny body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student vytvořil vhodnou databázi testovacích snímků, navrhl a realizoval metody rektifikace kamerového páru i rekonstrukce prostorových souřadnic objektu ve scéně. Dále diplomant realizoval vizualizaci souřadnic objektů scény pomocí formátu VRML (kap. 3). V další části práce se zaměřil na stanovení výpočetní náročnosti celého algoritmu a jeho optimalizaci pro využití v reálném čase s využitím akceleračních prostředků: OpenMP x86, nVidia CUDA, FPGA, DSP (kap. 4). Závěrečné kapitoly jsou věnovány popisu výsledné aplikace, zhodnocení dosažených výsledků a uzavření problematiky. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si vhodně rozvrhl, a proto se v závěru nedostal do časové tísně. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: výborně.

Posudek oponenta

Horák, Karel

Pan Jiří Bastl zpracoval diplomovou práci s názvem Online 3D rekonstrukce. Zadání je středně složité až složité, vyžadující dobrou znalost matematického aparátu prostorové projekce objektů reálného světa do obrazové roviny kamery. Samotný text práce je typograficky na vynikající úrovni a stejně tak se nepodařilo po přečtení práce najít jedinou gramatickou nebo pravopisnou hrubku. Rozdělení kapitol je zvoleno správně, práce je tematicky určena třemi klíčovými částmi. První pojednává o teorii rekonstrukce scény reálného světa, druhá o možnostech akcelerace výpočtu korespondence významných bodů v obrazovém stereo páru a třetí část stručně a jasně popisuje vytvořenou aplikaci. Rozsah dokumentu je relativně nízký (54 stran textu), navíc část kapitoly 5 popisující aplikaci by bylo vhodnější uzavřít do přílohy (str. 55 až 57). Práce obsahuje jen málo logických chyb jako např. použití symbolu „r“ ve vzorci (14), kde se jedná o vzdálenost vyšetřovaného bodu od vztažného bodu popř. středu snímku, tentýž symbol je použit duplicitně pro dvě různé veličiny. Více mohly být také citovány použité zdroje, většinou je tak učiněno až po delším úseku textu a není tak příliš zřejmé rozdělení na vlastní a přejaté části. Formální výtky na zpracování dokumentu práce jsou však nepodstatné vzhledem k množství a kvalitě odvedených experimentů, zejména v části hledání korespondencí metodami SAD, SSD a NNC a v části softwarové a hardwarové akcelerace, kde diplomant využil nástroje jako např. knihovnu OpenMP, technologii CUDA nebo hradlové pole typu FPGA. Velmi vhodně využil student výhod nástroje Intel Parallel Studio pro analýzu výpočetních nároků navržených algoritmů. Z odborného hlediska má práce výbornou úroveň. Dokument práce je však objemově spíše slabší a některé pasáže by si zasloužily rozsáhlejší analýzu a popis, přesto je předložené řešení zadaného problému na vynikající úrovni a diplomant očividně využíval inženýrského přístupu už v době, kdy jej od obhajoby řešení problému dělil více než rok práce. Vzhledem k výše uvedenému jednoznačně doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě před odbornou komisí s hodnocením výborně.

eVSKP id 39158