BUCHTA, O. Střety boků vozidel pod úhlem 11° při různých rychlostech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Rábek, Vlastimil

Diplomant zpracoval svou diplomovou práci v poměrně těsné součinnosti s vedoucím práce, kdy tento rovněž za součinnosti s odbornými tými 05/2019 provedl v rámci dvou dvoudenních bloků příslušná experimentálních měření. Na základě doporučení a podnětů vedoucího práce diplomant trpělivě svou práci doplňoval a upřesňoval po stránce obsahové i formální. Vedoucí práce tedy z logiky věci nemá zásadních připomínek k rozsahu, ke způsobu zpracování a členění diplomové práce. Práce úzce navazuje na výzkum a diplomové + závěrečné práce autorů Dipl.-Ing. Daniel Schröder, Ing. František Bučko a Ing. Tomáš Praus, kdy podmínky experimentů bylo potřeba pečlivě zachovat a variovat v dané řadě navazujících experimentů pouze úhel nárazu, a to 11 a 14 stupňů. Na straně druhé, i při dané úrovni standardizace způsobu provádění experimentů a dílem i způsobu jejich vyhodnocení je žádoucí přinášet při zpracování dat nové nápady, všímat si dosud skrytých zákonitostí atd., s tím, že stále se rozšiřující řada experimentů umožňuje stále lépe a lépe rozpoznat a popsat hledané zákonitosti. Diplomant projevil schopnost následovat a naplnit zavedené postupy, avšak při poctivém výzkumu je třeba projevit více rozvahy a všímavosti a rovněž více usilovat přinést nějaký kvalitativní posun či nejlépe přímo „průlomový objev“ ohledně předmětu zkoumání. Diplomant ve smyslu 5 vytčených cílů práce beze zbytku naplnil body 2 a 3 ohledně provedení potřebných experimentálních měření. Určité rezervy diplomová práce vykazuje ohledně práce s odbornou literaturou (cíl 1), kdy nad rámec silně se překrývajícího obsahu rešerše odborné literatury s prací Ing. Tomáše Prause (číslo diplomové práce ÚSI-DIP-1245/2018) navíc přináší kap. 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4, které obsahují výsledky výzkumu z USA. Snad jen obsah kap. 2.6.1 je těsněji přiléhavý k tématu diplomové práce. To je vidět i dle bodu č. 4 cílů diplomové práce, kdy diplomant měl za úkol porovnat získaná data s podobnou literaturou, avšak vyjma porovnání dat s diplomovou prací Ing. Prause ve své práci neprovádí porovnání dat ani s výsledky autorů (Schröder, Bučko), jejichž práce mají velmi úzkou a přímou souvislost se zkoumaným problémem. Bod 5, postulace závěrů byla na potřebné úrovni provedena. Konkrétním a současně hodnotným přínosem diplomové práce, resp. diplomanta je, mimo vlastního provedení dvou řad nárazových zkoušek, zejména realizace již zavedeného způsobu zpracování dat (včetně upřesněných korelačních koeficientů) kap. 6.1 a 7, vytvoření souboru transformačních kinematických rovnic pro přiřazení průběhu naměřených zpomalení přesně na délku poškozené části boku stojícího vozidla (kap. 5), potvrzení hypotéz I a II autora Ing. Prause i pro úhly nárazu 11 a 14 stupňů, (kap 6 a 7) a potvrzení hypotézy pro odlehlost hodnot defomační energie v závislosti na bodovém součtu korigovaného poškození obou vozidel (resp. skóre) v případě, kdy nedojde k částečnému (resp. krátkodobému) „zaháknutí“ disků kol kolizních vozidel, kap. 7.1. Práce je i po jazykové stránce zdařilá, až na drobné překlepy a nepřesnosti (str. 46, zcela dole „klesátéměř“, str. 46 8ř. odspodu „plastovoé“, str. 81, 2. odstavec odspodu, 3.ř. odspodu „platové lišty“, str. 112, předposlední věta v kap. „pro přesně ověření“. Diplomová práce je určitě přínosem pro praxi i teorii oboru tečných kolizí osobních vozidel, kdy znalci či další autoři zabývající se touto problematikou mohou na předmětnou diplomovou práci bez nějakých obtíží přímo navázat.

Posudek oponenta

Bradáč, Albert

Celkově práce splnila stanovené cíle a nad rámec zadání byly zpracovány i experimenty pod kolizním úhlem 14°. K práci mám dále několik více či méně podstatných připomínek: - obecně k formátování - text je zarovnán někde dolebva, někde do bloku, někde dokonce na střed, některé obrázky zasahují daleko do okrajů stránky apod.; - obecně k terminologii: rotace kolem podélné osy se nenazývá příčné naklápění, ale klopení vozidla; zaseknutí kol je vhodnější výraz než zahákování (to prováděli piráti před útokem na loď); existuje rozdíl mezi příčným a bočním zrychlením, bylo-li to měřeno XL meterem ve vozidle, je termín příčné zrychlení, použitý v celé práci, chybný; - v kapitole 2.4.1 by bylo názornější uvést obrázek; - v kapitole 2.4.2 by bylo vhodné naznačit směru pokluzu do obrázku; - kapitola 2.5.1 - nemyslím, že se může plně projevit vlastní frekvence vozidla, když na ně působí jakékoliv kolizní síly, na uvedeném obrázku došlo dle mého názoru ke stlačení přídě vozidla nárazem do ne zcela svislé překážky a následnému vrácení do původní polohy, když to kolizní síla dovolila, tedy obdobně jako na tom dalším, kde je tento jev popsán; - kapitola 3.4 - pominu-li 3/4 prázdné stránky, bylo by vhodné text doplnit fotografií z přípravy vozidel; - vlastní experiment - použití XL meteru pro nárazové zkoušky není vhodné, jeho měřicí rozsah je +/- 14 m/s^2 (což není v jeho popisu kapitole 3.1.1 uvedeno, mělo by být) a z grafů je zřejmé, že této hodnoty v některých případech dosaženo bylo, nelze tedy určit, zda byla i překročena a výpočet výběhové rychlosti tak může být významně zkreslený; - graf 25 a 26 - na základě regresní přímky s koeficientem spolehlivosti 0,57, resp. 0,65 bych si netroufal učinit závěr o lineární závislosti. I přes uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 120324