SIKORA, M. Řízení montážní linky světlometů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Během zpracování diplomové práce student prokázal velmi dobré teoretické i praktické znalosti. Řešení práce věnoval potřebné úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce. Velká část práce se týká problematiky FMEA a Poka-Yoke. V práci ukázal příklad realizace dílčího pracoviště celé výrobní linky, kterou student realizoval, včetně vizualizace. Popis celého řidícího SW je nad rámec diplomové práce. Konzultací využíval ve zvýšené míře. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta připomínky.
Předložená diplomová práce se zabývá realizací řízení stanoviště montážní linky pomocí programovatelného automatu (PLC). Zadání považuji spíše za jednoduché, neboť se jedná o malý stroj vyžadující poměrně jednoduchý řídicí program. Součástí zadání práce je seznámení s technologií a FMEA analýzou, realizace řídicího systému, návrh a implementace řídicího programu do PLC a tvorba vizualizace. Prvním bodem zadání je seznámení s technologií a vypracování funkčního popisu, toto je dostatečně a podrobně zpracováno (kapitoly 2 a 4). Druhý bod, seznámení s FMEA analýzou, je podrobně teoreticky zpracován (kapitola 3). Následuje analýza procesu, která je provedena důkladně a troufám si říct správně. Na základě analýzy jsou navržena odpovídající opatření uvedená v kapitole 4.3. Z textu není zřejmé, jakým způsobem PFMEA analýzu uvedenou v příloze 1 student vypracoval - popis tvorby, výchozí dokumenty nebo alespoň příklad vytvoření řádku tabulky FMEA analýzy není v práci uveden. Je pouze uvedeno, že montážní postup byl vytvořen dle dokumentace montážních úkonů a že dokument analýzy možných způsobů a důsledků procesních poruch „byl získán ze zdroje ve formě tabulkového procesoru“. V rámci realizace řídicího systému jsou popsány jednotlivé komponenty, jejich výběr (především u prvků navržených na základě provedené analýzy) není blíže vysvětlen, nejsou představeny požadované parametry ani možné varianty. Naopak velmi podrobnému výběru vhodného PLC je věnováno celkem zbytečných šest stran, neboť student na konci kapitoly suše konstatuje, že výběr PLC byl dán požadavkem zákazníka. Schéma zapojení nebo alespoň blokové schéma řídicího systému a použitých komponent zcela chybí. Postrádám i popis konfigurace zvoleného PLC (například jsou použity nějaké rozšiřující karty?). Návrh a implementace řídicího programu je uvedena v kapitole 6. Popis je nepřehledný, protože zachází v dílčích částech do naprostých detailů (například popis detekce náběžné hrany na digitálním vstupu nebo postup dělení textového řetězce) a na druhou stranu v popisu mnoho částí zcela vynechává – především popis jednotlivých programových bloků, dále chybové stavy a ošetření poruch, časové parametry, použité komunikace a podobně. Výpis programu nebo ucelenější dokumentace není v práci k dispozici, části programu uvedené v práci jsou triviální. Vzhledem k tomu, že se dle mého názoru jedná o hlavní část práce, považuji uvedený rozsah za neodpovídající. Posledním bodem je vytvoření vizualizace, toto je splněno vytvořením jednoduchého uživatelského rozhraní na HMI panelu (kapitola 7). Po formální stránce je práce kvalitně zpracována, v obecných částech je použitá literatura dostatečně citována. Celkově považuji práci za vydařené inženýrské dílo, realizující konkrétní a skutečný automatizační problém. Postup i provedení je velmi dobré, ovšem vzhledem k uvedeným výtkám a malému rozsahu práce navrhuji hodnocení dobře / C.
eVSKP id 85469