ONDRÁŠKOVÁ, L. Odezva biologických signálu na multimediální obsah [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Úkolem studentky bylo sledování reakce biologických signálů na citově zabarvené podměty. Ve svém experimentu studentka srovnává reakci vybraných signálů (EDA, PPG, EMG a EOG) na emociálně podbarvené podměty (hudbu a videa). Tyto podměty studentka vybrala na základě podobnosti s databází IADS (International Affective Digital Sounds) a MAHNOB-HCI. Výběr byl komplikován nedostupností některý zdrojů a licenčními podmínkami, proto studentka vybrala i jiné zdroje s ohledem na podobnost obsahu databáze. Vybrané podměty byly sestříhány a uspořádány do prezentace. Důraz byl kladen na přesnou synchronizaci snímků a záznamů, která byla realizována pomocí impulzů bílého šumu v redundantním audio-kanálu. Zaznamenané signály studentka zpracovala pomocí upravených skriptů v prostředí Matlab a dále statisticky zpracovávala. K porovnání použila hodnocení podmětů pomocí dotazníků GEMS-9 a SAM( Self-Assessment Manikins), které vybrala na základě srovnání s ostatními možnostmi. Vypracování práce věnovala studentka značné úsilí (zejména výběru podmětů a jejich zpracování). Mnoho času věnovala také zpracování všech nahraných záznamů. Výsledky jsou uspořádány systematicky a přehledně. K práci mám několik výhrad. Spektogramy, které studentka srovnává (obr. 31, 32 a 44), nemají stejné měřítko osy, proto nelze posoudit jejich obsah. Některé parametry zvolené jako vstup pro statistiku nebyly vhodné. Průměrná hodnota celého úseku (video) nese pouze málo informace o vlastním průběhu reakce. Samotná výchylka pak nemůže být použita pro porovnání reakce více osob a měření. Zmíněné nedostatky bych přiřknul velkému objemu dat a náročnosti jejich zpracování, proto je neberu jako zásadní nedostatek práce. Zadání bylo naplněno.
Slečna Bc. Lucie Ondrášková se měla ve své diplomní práci zabývat odezvou biologického signálu na multimediální obsah. Zde se měla soustředit na signály, měřitelné dostupným přístrojovým vybavením. Výběr podnětů měl být proveden tak, aby byly výsledky porovnatelné s kontrolními daty. Při snímání signálu bylo jejím úkolem aplikovat optimální metodiku automatizovaného hodnocení reakce na zvolené podněty. Získaná data měla být zpracována statisticky. Diplomantka se především zabývala způsoby rozpoznání emocí, blíže se pak zabývala 6 druhy emocí. Z hlediska zadání pak bylo důležité definovat veličiny, které by byly k měření emocí použitelné a to s ohledem na vybavení ústavu. Zde byla volba v celku jednoznačná. Pro měření byl zvolen systém BIOPACK (studentská verze). Z možností, které tento systém poskytuje bylo využito měření pomocí fotopletysmografu (tento signál byl použit k výpočtu tepové frekvence), měření elektrodermální aktivity, jeden kanál EMG a jeden kanál EOG. Pro tuto práci nebylo jednoduché vytvořit příslušné podněty, kterými byly fotografie, hudba a filmy. Zde je nutno uvážit skutečnost, že proto, aby bylo možno výsledky nějak hodnotit bylo nutno vysílané podněty synchronizovat se snímaným signálem. Tuto přípravnou fázi experimentu zvládla diplomantka neobyčejně dobře. Bez přesně definovaných podnětů by totiž nebylo možno další měření uskutečnit. Pro vlastní zpracování signálu vytvořila program v prostředí MATLAB, který je součástí přílohy předložené diplomní práce a který je plně funkční. Pro vlastní statistické zpracování využila program STATISTIKA, jehož licenci VUT zakoupilo. Při snímání signálu z dobrovolníků bylo dbáno na to, aby pro všechny subjekty byly podmínky experimentu stejné. Zde je nutno podotknout, že výsledky experimentálních prácí tohoto druhu jsou velmi závisle na vytvoření standardních podmínek a na metodiku zpracování. Předložená práce obsahuje i velké množství přehledně zpracovaných tabulek pro jednotlivé druhy podnětů. Po formální stránce (až na drobné gramatické chyby, které však mohly vzniknout vlivem zapnutých automatických oprav) je text zpracován velmi pečlivě. K předložené diplomní práci mám tyto připomínky: 1. Mohlo být uvedeno, že PPG signál bude použit k výpočtu tepové frekvence (V rozboru se hovoří o tepovém objemu, který se však nakonec nehodnotí)-to je spíše formální připomínka. 2. Str.38 obr.31 – zde jsou pro spektrogramy použita různá měřítka. To je i na str.52 obr.44 3. V textu se hovoří o synchronizaci podnětu se snímaným signálem. Není však uvedeno, od kterého okamžiku od vyslání podnětu byl signál snímán a následně vyhodnocen. I přes tyto připomínky si myslím, že diplomantka odvedla velký kus solidní práce. Zadání bylo bezezbytku splněno. Proto doporučuji diplomní práci slečny Bc. Lucie Ondráčkové k obhajobě a pro hodnocení navrhuji 92 bodů.
eVSKP id 65494