POSPÍŠIL, J. Doplňování chybějících úseků v audio signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student realizoval několik metod pro doplňování chybějícího audio signálu a porovnal jejich výsledky s novými metodami založenými na rekonstrukci řídkého signálu. Zadání tedy splnil v plném rozsahu. Především oceňuji podrobný popis metod v textu a přehlednost zdrojových kódů. Množství nahrávek však nebylo dostatečně velké na to, aby mohly být výsledky průkazné. V průběhu semestru student pracoval s kolísající aktivitou, ocenil bych větší samostatnost při řešení práce. Po formální stránce práce bohužel není příliš "čtivá," objevují se nepřesné formulace, typografické chyby i chyby v interpunkci. Na druhou stranu musím ocenit přehledné grafy.
Podle zadání měl student realizovat 3 metody pro doplnění chybějícího úseku audio signálu v Matlabu, provést měření a výsledky porovnat s metodou Audio Inpainting. Tento cíl byl splněný. Zadání hodnotím jako velmi náročné, zejména kvůli náročné teorii zpracování číslicových signálu pomoci tzv. řídké reprezentace signálu, která je použita v metodě Audio Inpainting. Většina teoretického úvodu a matematického aparátu je přebraná z anglické lit. [1][4]. Vše je ale až na výjimky správně citováno, např. chybí citace obr. 1, ten je zjevně přebraný z lit. [4]. Bohužel jsem měl při čtení této práce dojem, že bylo vycházeno pouze z této zahraniční literatury a student v dostatečné míře nenahlédl do nějaké české lit. Při překladu tak vzniklo velké množství chyb v důsledku špatně použité terminologie. Například student označuje veličinu “absolutní interpolační chybu“ nepřesně jako pouze “šum“, rov. (67) atd. Celkově se práce velmi špatně čte. Student používá nevhodné formulace typu: „Představíme si metody…“, nebo “ukážeme si tři algoritmy…“. Použitý matematický zápis je na velmi dobré úrovni, ale bohužel pouze v mat. definicích. V obrázcích a někdy v textu student nepoužívá zavedené značení, tj. závislé proměnné psát kurzívou, vektory tučně atd. Velké výtky mám ke způsobu testování a počtu použitých nahrávek pro vzájemné porovnání metod. Student podle mého názoru testuje malé množství signálů (nahrávek). Je testováno pouze 6 nahrávek pro navrhnuté metody a pro metodu Audio Inpainting dokonce pouze 2 nahrávky. Z tohoto důvodu nepovažuji jakékoliv srovnání mezi těmito metodami za průkazné. Student měl podlé mého názoru porovnat mnohem větší množství řečových a hudebních nahrávek. Celkově navrhuji známku C/75.
eVSKP id 52160