HORŇÁK, T. Emise vznětových motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Student prokázal splnění cílů zadání. Používal odpovídající odbornou literaturu a i po grafické stránce je práce na dobré úrovni. Kladně hodnotím, že práce byla napsána v jazyce anglickém. Rozsah práce v obecné rovině odpovídá představě vedoucího. Student v průběhu vypracovávání práce využíval zejména on-line konzultací a na nich prokázal zájem o zadanou problematiku. Použité metody mají rešeršní charakter. Student má všechny předpoklady pro úspěšnou obhajobu práce a dokončení bakalářského studia.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce pana Horňáka se zabývá problematikou emisí vznětových motorů, je rešeršního charakteru a předmětná část je obsažena na 46 stranách. Úvodní kapitola shrnuje význam vznětových motorů, jejich výhody i problémy spojené s emisemi. Zdůrazňuje potřebu snižování emisí kvůli zpřísňující se legislativě a popisuje základní problémy, jako složitost konstrukce, provozní náklady a dopad na uživatelský komfort v důsledku snahy o snižování emisí. Následuje rozbor spalovacího procesu vznětových motorů, popis vzniku hlavních typů emisí a následný rozbor metod měření škodlivin v laboratorních i reálných podmínkách. Nechybí zde přehled technologických možností snižování emisí, jež je rozdělen na podkapitolu zahrnující konstrukční modifikace klíčových funkčních celků spalovacího motoru, a dále na metody dodatečného zpracování výfukových plynů. Z pohledu rozsahu nejvýznamnější kapitola je věnována shrnutí vývoje emisních norem ve světě. Výše zmíněné kapitoly jsou přehledně strukturovány a obsahově vyváženy. Jako slabší zde vidím přínos autora z pohledu ukázky, či analýzy konkrétních dat. Výpovědní hodnota by mohla být dále posílena zapojením kvantitativní analýzy, například prostřednictvím srovnávacích tabulek či grafů. V poslední kapitole autor hodnotí slabiny současných metod a navrhuje vlastní řešení – rozšíření testovacích cyklů o dlouhodobé zatěžovací testy, které by zohlednily stárnutí systémů a opotřebení v provozu. Obecně lze říci, že text je psán velmi dobrou angličtinou, stylem odpovídajícím technické literatuře. Stylisticky je práce čtivá, logicky členěná a bez výrazných gramatických chyb. Za rušivé lze považovat číslování stránek, jež je odlišné od zažité struktury poskytnuté šablony. Cíle práce byly splněny, práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 165789