LACIKA, M. Tlustovrstvá topná deska s regulací výkonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student se ve své práci věnoval problematice topných desek využívaných v elektrotechnickém průmyslu. Hlavním cílem bylo navrhnout zařízení schopno pracovat v provozních podmínkách nad 300 °C a ověřit vhodnost návrhu pomocí simulací. Při zpracování teoretické části a návrhu praktické části se student opírá o relevantní odborné zdroje. Během praktických experimentů, ověřil správnost teoretických předpokladů. Technologické postupy vedoucí od návrhu, přes výrobu, optimalizaci a otestování tlustovrstvých topných těles student bez problémů zvládl. Všechny pracovní postupy jsou do detailů uvedeny v diplomové práci. Technický text práce je zpracován přehledně a v logické návaznosti s dostatečným rozsahem. Celá práce je po formální stránce zdařilá, srozumitelná a dobře čitelná. Dosažené výsledky z návrhu zařízení a teplotních simulací jsou využitelné pro dokončení fyzické konstrukce prototypu a další vývoj zařízení tohoto typu v rámci Technologické skupiny, ústavu Mikroelektroniky. Při své práci student prokázal velkou míru samostatnosti. Spolupráce se studentem byla bezproblémová a své výsledky pravidelně konzultoval. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Z uvedených důvodů práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A, 94b.
Práce s názvem „Tlustovrstvá topná deska s regulací výkonu se zabývá kompletním návrhem. Práce je zpracovaná na dobré úrovni a její čtivost to jen potvrzuje. Pár výroků se dá považovat za poměrně diskutabilní například tvrzení, že je tlustovrstvá technologie levná a jednoduchá na výrobu. Popis obr. 5 není přesný. V tomto případě se jedná o speciální způsob tisku, kdy dojde k rozprostření pasty po síťce bez tlaku na síto a pak proběhne následný tisk. I přesto je práce z teoretického rozboru zpracována dostatečně. Drobnou výtku bych měl v použití simulací až po následném vytvoření tlustovrstvého motivu. Pokud by byla provedena simulace o krok dříve, nebylo by nutné tisknout první motiv (obr. 15). A však simulační program lze použít jako predikční nástroj tak i optimalizační jak bylo provedeno v tomto případě. V kapitole návrhu motivu je velmi podrobně rozebrána a okomentována problematika chovaní různých motivů a především toho finálního. Z měření termovizní kamerou lze potvrdit předpoklady a výsledky z provedených simulací s ohledem na motiv topného tělesa. Další provedená simulace byla na celé zařízení složené v jeden celek. Je nutno upozornit, že zadáním práce nebylo vytvořit zařízení ale jen jeho návrh. Takže tato simulace nemůže byt ověřena. Tato práce obsahuje i část realizace nad rámec zadání. Práci hodnotím známkou B s výsledným počtem 85.
eVSKP id 127414