DRÁPOVÁ, V. Studenti studentům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Studentka Veronika Drápová nespoléhá ve své bakalářské práci na tradiční osvědčená řešení, avšak prozkoumává alternativní formy rozvoje města. Do roztříštěné urbanistické struktury Štýřic vkládá soubor solitérních budov a nutí nás přemýšlet, jak by navržený areál studentského bydlení ve skutečnosti fungoval a jak by se s ním identifikovali studenti, obyvatelé čtvrti a kolemjdoucí. Celý areál je otevřený veřejnosti, je tudíž maximálně prostupný. Studentka spoléhá na brněnské stavební předpisy a požadovaný počet parkovacích stání navrhla na terénu podél obslužné jednosměrné komunikace. Solitérní domy jsou příznivě prosluněny a ubytovací jednotky přirozeně větratelné. Bezpochyby je tento návrh ze všech bakalářských prací na toto téma nejorganičtější. Domy se svým parterem do veřejného prostoru otevírají minimálně. Většinu okolí domů tvoří trávníky. Pobytové schody mohou přitahovat studenty, avšak aktivity v těchto místech budou také spíše klidové. Využití parteru bych si představoval intenzivnější a pestřejší. Dispozice domů jsou na rozdíl od jejich aerodynamické obálky racionální. Odvaha bohužel zůstala na fasádách. U budovy A se měla šroubovice schodiště zavrtat až do posledního patra, atrium k setkávání obyvatel neláká, poněvadž se k němu provozy v přízemí otáčejí zády, přitom je k dispozici chráněná úniková cesta, avšak neústí do veřejného prostoru. Dispozicím jsme se měli věnovat víc, poněvadž studentčina cesta k bakalářské práci nebyla v předcházejících letech lemována adekvátními výkony a tento fakt jsem opomenul. Architektonický výraz domů je soudobý, barevnost se vhodně doplňuje s přírodními prvky. Nebál bych se okenní otvory více rozehrát, nebo fasádu více perforovat. Opakování typických podlaží organičnost návrhu oslabuje. Představený interiér je v pořádku. Z jídelního koutu se ztratily stolek a židle a jeho oddělení od klidové zóny mohlo být spíše knihovnou s policemi, než plnou stěnou. Ve studentce Veronice Drápové vidím velký potenciál a doufám, že se naše cesty v budoucnu ještě potkají. Její bakalářská práce obsahuje řadu diskrepancí, avšak věřím, že by je dokázala při větší časové dotaci napravit. Závěrečnou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B80.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Studentka pracovala na své bakalářské práci soustavně a zodpovědně. |
Studentka prokazuje dobré schopnosti v analytickém uvažování a práci s koncepcí. Celkový záměr je prezentován přehledně, působí strukturovaně, nicméně vykazuje základní nedostatky, které mohou souviset i s objemem práce související se zadáním. V oblasti architektonického návrhu a typologických řešení je patrná potřeba dalšího rozvoje a prohloubení zkušeností, aby i tyto části návrhu dosahovaly přesvědčivosti.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Návrh usiluje o vytvoření plnohodnotné studentské čtvrti, což je vzhledem k rozsahu úkolu velmi ambiciózní zadání. Hmotové řešení doplňuje stávající městský blok a reaguje na charakter okolní zástavby. Postrádám však výraznější akcent v podobě urbanistické dominanty na nároží, která by podpořila význam a čitelnost nově vzniklého veřejného prostoru. Hmotové řešení jednotlivých budov pracuje s formálně zaoblenými tvary, které přispívají k měkkému působení zástavby. V návrhu se však objevují jednotlivě natočené plochy, jejichž orientace není dostatečně vysvětlena. Bylo by přínosné jasněji odůvodnit tato natočení, například s ohledem na světové strany, oslunění, či míru soukromí v jednotlivých bytových jednotkách. Jedním z klíčových prvků návrhu je centrální náměstí, které slouží jako komunitní prostor a přirozeně navazuje na další společenské zóny v areálu. Tento prostor představuje důležitý prvek pro podporu komunitního života a aktivního využití veřejného prostoru studenty. Pozitivně hodnotím umístění přiměřeného počtu parkovacích stání, která jsou přímo napojena na povrchové komunikace – jedná se o praktické a provozně nenáročné řešení. Za zdařilé považuji i vytvoření obytné ulice uvnitř bloku, která vnáší do návrhu prvek lidského měřítka a podporuje pobytové a komunitní využití vnitrobloku. | |
| Provozní řešení | C | Z provozního hlediska je území jako celek zpracováno poměrně kvalitně – základní logika pohybových tras, vstupů a funkčního rozvržení působí promyšleně. Návrh přináší několik zajímavých podnětů, zejména v řešení vnitřního dvora, který nabízí různorodé aktivity v okolí stupňovitě tvarovaných hmot. Oceňuji jasně definované vstupy do jednotlivých objektů a snahu o zónování jednotlivých funkcí. Určité rezervy však vykazuje řešení polyfunkčního parteru. Chybí zde přesnější definice hranice mezi veřejným a poloveřejným prostorem. Například umístění coworkingového prostoru do uliční části budovy A působí nešťastně – tento typ provozu vyžaduje klidnější prostředí, zatímco do ulice by lépe fungovala galerie nebo jiný živější veřejný program. Za slabinu lze označit i přístup k hygienickému zázemí, které místy působí předimenzovaně a ne zcela přiměřeně kapacitám. Chodbový systém navazuje na předchozí výtky – dlouhé, jednotvárné koridory bez prostorového členění nepodporují orientaci ani možnost spontánních interakcí, které jsou pro studentské bydlení zásadní. Vhodné by bylo doplnit výklenky či jinak akcentovaná místa, která by přispěla k živějšímu charakteru interiéru. Detaily v samotném provozním řešení bytových jednotek rovněž vyžadují úpravy – například v šestičlenném bytě je navržen jídelní stůl pouze pro dvě osoby, což popírá základní princip sdíleného bydlení. Prostorová a funkční nevyváženost je patrná také u objektu D, kde předimenzovaná centrální hala není přístupná přímo z hlavního vstupu, a navíc je oddělena od recepce i komunikačního jádra. Výsledkem je řada nevyužitých a nejasně definovaných zbytkových prostor, které oslabují celkovou provozní logiku budovy. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Konstrukčně-technické řešení působí promyšleně a funkčně. Monolitický železobetonový systém umožňuje variabilitu bytů a efektivní výstavbu. Fasádní prvky ze sklovláknobetonu kombinují estetickou a technickou funkci. Návrh zohledňuje udržitelnost – retenční systémy, fotovoltaika s akumulací energie či rekuperace přispívají k provozní efektivitě. Technická infrastruktura reaguje na specifika pozemku a podporuje dlouhodobou udržitelnost provozu. | |
| Architektonické řešení | C | Návrh obsahuje několik funkčně problematických prvků, které oslabují celkovou kvalitu vnitřního uspořádání. Vnitřní atrium je v současné podobě předimenzované a chybí mu jasně definovaná funkční náplň. Vzhledem k tomu, že většina bytových jednotek postrádá plnohodnotnou denní zónu pro odpočinek, nabízí se využití této plochy jako sdíleného komunitního prostoru pro jednotlivá podlaží. Atrium tak může plnit nejen prostorovou, ale i sociální roli v každodenním životě obyvatel. Typologie bytových jednotek v návrhu postrádá větší invenci a hlubší reflexi současného studentského života. Nepravidelné tvarování objektů vede k neefektivnímu využití dispozic, což se negativně odráží v logice provozního uspořádání. V rámci dispozic se opakovaně objevují tzv. hluchá místa. Návrh by si zasloužil důslednější optimalizaci prostorových vztahů, včetně přehodnocení tvarování objemů s ohledem na jejich dopad na vnitřní funkčnost. Půdorysné řešení návrhu působí celkově neefektivně, a to jak z hlediska plošné výměry, tak z hlediska rozmístění a provázanosti jednotlivých funkcí. Typologie provozů není dostatečně dotažená a často postrádá jasnou logiku či funkční návaznosti. Výrazným nedostatkem je rovněž orientace některých provozů směrem do veřejného prostoru, kde jejich umístění není vhodně zvoleno s ohledem na charakter parteru a jeho potenciál pro aktivní městský život. Za problematické považuji například umístění veřejných toalet v parteru budovy A, které by si zasloužilo přehodnocení s ohledem na prostorové priority v přízemí a potenciál aktivního využití uličního parteru. Podobně i prostory určené pro kolárny působí předimenzovaně a narážejí na problém neefektivního hospodaření s cennou plochou. Je žádoucí hledat kompaktnější a lépe. | |
| Formální úroveň | B | Z formálního hlediska lze práci hodnotit jako dobře zpracovanou. Grafická prezentace je přesvědčivá a přehledná, textové části jsou formulovány srozumitelně a přiměřeně odborně. Vizualizace a axonometrie účinně komunikují zamýšlený architektonický záměr a přispívají k celkovému porozumění návrhu. |
eVSKP id 167639