VYBÍRAL, D. Měření velmi malých výchylek pomocí optovláknového interferometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální projekt a cílem práce byl podrobný teoretický návrh optovláknového interferometru pro měření velmi malých výchylek s pikometrovým rozlišením. Student v rámci práce zpracoval podrobný literární průzkum optických metod měření velmi malých výchylek založených převážně na interferometrických principech. Z provedené literární rešerše následně zpracoval i přehled podstatných parazitních vlivů, které omezují teoreticky dosažitelné parametry v praktických konstrukcích. Následně prakticky sestavil dvě základní koncepce měření dynamické výchylky, aby ověřil jejich teoretickou vhodnost pro zadaný úkol. Pro jejich testování využil piezoelektrický posuv, jehož dynamické parametry si ověřil referenčním měřením s využitím komerčního laserového interferometru Polytec. Z předchozího literárního průzkumu a výsledků základních praktických měření následně vybral a představil tři potenciálně nejvhodnější konstrukce Fabry-Pérotova interferometru vhodného pro budoucí praktickou konstrukci interferometrického měřiče výchylky volného povrchu a navrhnul vylepšení mechanické konstrukce měřicího řetězce použitého pro základní ověření vhodnosti metod. Výběr vhodných konstrukcí mohl student od začátku více zacílit na uvažovanou aplikaci, kde se vyžaduje měření dynamických výchylek v řádek desítek až stovek kHz, což některé z vybraných konstrukcí velmi pravděpodobně nebudou schopny dosáhnout, případně bude nutné tuto konstrukci dále upravit. S ohledem na předpokládaná omezení přístupu do laboratoří v letním semestru nebyla součástí práce praktická realizace a ověření finálně vybraných konstrukcí, které by jasně určilo nejvhodnější řešení a jeho případná praktická omezení. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné teoretické znalosti a následně je aplikovat při zpracování zadaného úkolu. Řešenému problému věnoval dostatek času a dílčí výsledky pravidelně konzultoval. Během práce se nesetkal s významnými problémy. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji i velmi dobře B/89.
Cílem diplomové práce bylo teoreticky navrhnout optovláknové interferometr pro měření velmi malých výchylek s pikometrovým rozlišením. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních částí. V prvních dvou hlavních kapitolách diplomat velmi detailně popisuje interferometrické metody pro měření pikometrových vzdáleností s využitím různých modifikací Michelsonova nebo Fabry-Pérotova interferometru. Tato literární rešerše vychází z rozsáhlého literárního průzkumu (v seznamu literatury je uvedeno 40 literárních zdrojů) a vidím v této části hlavní přínos diplomové práce. V další kapitole (kapitola č. 4) jsou popsány parazitní vlivy, které se mohou projevit při měření uvedenými typy interferometrů. Kapitola č. 5 je věnována návrhu měřicího řetězce, který slouží pro ověření vhodnosti piezoelektrického posuvu Thorlabs pro generování testovacích výchylek. Diplomat zde popisuje i provedené experimenty, jejichž cílem bylo stanovení frekvenční charakteristiky a linearity. V této praktické části postrádám rozbor požadavků, které jsou kladeny na daný měřicí řetězec, a dále detailnější zhodnocení dosažených výsledků. Poslední část práce (kapitola 6) popisuje teoretický návrh interferometrického měřiče výchylky volného povrchu. Při návrhu vychází diplomant ze tří odborných článků, na základě kterých je navržen interferometrický měřič s rozsahem do desítek kHz a se subpikometrovým rozlišením (obr. 66). Tato část je dle mého popsána velmi stručně a bylo by vhodné detailněji popsat i metodiku zpracování získaných signálů a požadavky kladené na jednotlivé komponenty měřiče. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. V práci se vyskytuje menší množství gramatických chyb a překlepů. V některých částech práce není dodrženo jednotné řádkování odstavce. Připomínku bych měla k rovnicím, kdy by bylo vhodné uvádět i jednotky u fyzikálních veličin. Také některé obrázky v teoretické části práce by mohly být větší z důvodu lepší čitelnosti popisků v obrázku. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 127106