MARKUSÍK, D. Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Bílek, Vlastimil

David Markusík se ve své bakalářské práci zabýval porovnáním reologických parametrů alkalicky aktivované strusky v závislosti na použitém typu a dávce hydroxidu draselného a sodného. Jeho přístup k práci, ale i vztahy s některými zaměstnanci během bakalářské práce prošly za těch několik měsíců poměrně dynamickým vývojem, na jehož konci je, věřím, šikovný a dále perspektivní student s relativně zodpovědným přístupem. Na začátku tomu tak však nebylo. Chyběla pokora, měřit začal velmi pozdě, a to nemluvím o vlastním sepisování práce, jejíž některé pasáže v první verzi teoretické části navíc připomínaly spíše výplody automatického překladače. Asi největším problémem byla jeho řekněme vysoká aktivační energie k práci a snaha jít cestou nejmenšího odporu, jak je to žel dnes u studentů poměrně moderní. Navíc musel dohánět další resty ze studia. Když už se však do práce pustil, byl při ní vysoce samostatný i efektivní a získal mnoho zajímavých výsledků, jež přispěly mimo jiné i k řešení projektu GA20-26896S. V budoucnu předpokládám jejich další rozvoj i publikaci. V prováděných experimentech se dobře orientoval, chápal účel jednotlivých stanovení i souvislosti mezi nimi. Slabší stránkou, jak jsem již naznačil, bylo využívání dostupné literatury, což se průběžně projevovalo v teoretické i výsledkové části, nicméně i zde byl postupem času pokrok zřejmý. Celkové hodnocení z mé strany je tedy „velmi dobré“.

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Student David Markusík vypracoval velmi obsahově zajímavou a poměrně kvalitní bakalářskou práci na téma Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky. Nutno podotknout, že množství uvedených dat považuji za nadprůměrné na úroveň tohoto typu práce. V teoretické části (17 str.) student poměrně zdařile popisuje systémy, které jsou následně v praktické části analyzovány. Zároveň také představuje metodiky, které jsou pro charakterizaci těchto systémů používány. Považuji za nadbytečné uvádět v teorii i obecně známá fakta (např. o výrobě a použítí hydroxidu draselného a sodného), které zdánlivě nesouvisí s tématem bakalářské práce. V teoretické části se také vyskytuje několik nesrovnalostí a překlepů, u kterých jsem se jako oponent mnohdy od srdce zasmál (např. str. 7: "... reologie není takovým problémem, zejména kvůli POŽITÍ obrovského množství přísad", aj.). Rešeršní část (2 str.) bakalářské práce považuji za největší slabinu. Student sice prokázal, že je schopen práce s odbornou literaturou, na druhou stranu bych ocenil, že tak zajímavému tématu jako jsou alkalicky aktivované systémy, bude věnován větší prostor z hlediska studia literatury. Navíc je politováníhodné, že informace, které v rámci studia odborných článků autor nabyl, byly jen v omezené míře přetaveny do experimentální činnosti. Praktická část (7 str.) je sepsána poměrně podrobně a srozumitelně. V některých případech ovšem chybí zásadní informace o tom, jak byla experimentální data zpracovávána (např. str. 33: "Z bodů ekvivalence byly běžnými titračními rovnicemi vypočteny koncentrace upřesňovaných roztoků" - už bohužel ovšem není uvedeno, jak konkrétně). Výsledky a jejich následná diskuze (18 str.) je místy mírně zmatečná. Na druhou stranu při takovém množství dat, které jsou v bakalářské práci uvedeny, je toto pochopitelné a akceptovatelné. V některých případech postrádám hlubší diskuzi naměřených dat, mnohdy se student pouze spokojím s konstatováním a popisem, jak uvedená závislost vypadá, ale již hlouběji nediskutuje, co bylo mohlo být příčinou. Co ovšem považuji za největší nedostatek v diskuzi výsledků je absence viskoelastických měření (s výjimkou korelace s kalorimetrií, kde oscilační měření uvedeny jsou). Pro příště doporučuji uvést i surová naměřená data do textu práce případně do příloh a alespoň na jednom příkladu vysvětlit, jak se vyhodnocované parametry stanovovaly - např. hranice linearity, paměťový modul. Pro nezaujatého čtenáře to bude znamenat, že se v textu práce bude lépe orientovat. Z typografického hlediska se v práci vyskytuje poměrně dost nedostatků, ať už se jedná o již zmíněné překlepy, dále nedoporučuji číslování kapitol do vyšší než třetí úrovně, na str. 27 slovní spojení "konduktometrické upřesnění" přílieš nedává smysl, v některých grafických závislostech chybí jednotky na osách (např. obr. 17-20), sjednocení výrazu C-A-S-H vs. CASH gel. I přes veškeré výtky, které jsou v posudku oponenta zmíněny, považuji předloženou bakalářskou práci Davida Markusíka za kvalitní dílo. Vřele ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení "B - velmi dobře".

eVSKP id 122335