NAVRÁTIL, J. Audio DSP procesor pro laboratorní výuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Úkolem studenta Jiřího Navrátila bylo vytvořit návrh blokového schématu a obvodové struktury vícekanálového DSP procesoru pro audio, který by byl řiditelný přes SPI/I2C externí rozhraní z PC a SW Sigma Studio od Analog Devices. Součástí zadání byl požadavek na funkční prototyp, jeho kompletní technickou dokumentaci a ověření správné činnosti laboratorním měřením, včetně návrhu laboratorní úlohy a jejího protokolu. Mohu konstatovat, že předložená bakalářská práce obsahuje požadovaný kompletní blokový a obvodový návrh i úspěšnou realizaci. Koncepce přípravku obsahuje doporučený DSP procesor Analog Devices ADAU1701, dále 2 vstupní a 4 výstupní kanály a připojení k externímu PC pomocí portu USB. Práce také obsahuje popis komunikace a ovládání procesoru a SW Sigma Studio. V rámci realizace student následně popisuje první a druhou verzi desky plošného spoje a následně i samotné zhotovené finální zařízení. Jedinou slabinou návrhu je výstupní útlum na aktivních zesilovačích AD8606, který už se nepodařilo případnou třetí verzí návrhu odstranit. Je tak třeba počítat s nižší výstupní úrovní signálu, avšak funkčnost přípravku je plně zachována. V rámci testování a měření je v bakalářské práci dokumentováno laboratorní měřící pracoviště a projekt ovládání DSP procesoru pomocí SW Sigma Studio. Nastavení umožňuje frekvenční korekce ekvalizéru, nastavitelnou kompresi a posun výšku tónu. Pro měření student využil jednak laboratorní přístrojové vybavení, tedy zejména stolní audio přehrávač a testovací CD, tak i signály generované ze zvukové karty počítače, resp. notebooku. Výstupní signály přípravku byly měřeny na standardním dvoukanálovém osciloskopu. Předložený návrh laboratorní úlohy je zcela v souladu s koncepcí laboratorních úloh předmětu Audio elektronika (BPC-AUD). Závěrem shrnuji, že zadání bakalářské práce bylo ve všech bodech splněno. Student pracoval samostatně, kdy na pravidelných konzultacích prezentoval postupně dosažené výsledky. Bakalářskou práci Jiřího Navrátila doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/90 bodů.
Bakalárska práca pána Navrtáila sa zaoberá návrhom viackanálového audio DSP procesoru pre laboratórnu výučbu do predmetu Audio Elektronika, vyučované na Ústavu radioleketronika. Odovzdaná bakalárska práca je rozdelená do štyroch kapitol, samostatnú časť práce tvoria jednotlivé prílohy. Po veľmi krátkom úvode študent v prvej kapitole sa venuje samotnému návrhu hardwaru. Každý krok návrhu je doplnený stručným popisom a podáva obraz o tom, ako študent uvažoval pri návrhu a realizácii samotného zariadenia. Študent pri návrhu hardwaru mnohokrát vychádza zo známych a doporučených zapojení (napr. z referencie [11]). Druhá kapitola podáva kompletný obraz o praktickej realizácii zariadenia. Pozornosť je venovaná predovšetkým k návrhu plošných spojov. Stručnejšiu analýzu a diskusiu výsledkov z testovania funkčnosti zariadenia je možné nájsť v tretej kapitole. Záver stručne zhrnuje dosiahnuté výsledky. Bakalárska práca, spoločne s prílohami, má 64 strán. Jej formálne spracovanie je na veľmi dobrej úrovni, pretože text je renderovaný pomocí nástroja LaTeX. Niektoré obrázky však majú zlú viditeľnosť, prípadne ich rozmery nie sú správne zvolené. V práci sa vyskytuje niekoľko prevzatých obrázkov, avšak u každého z nich je uvedený použitý zdroj. Jednotlivé kapitoly na seba nadväzujú logicky a sú dostatočne vypracované. Abstrakt práce je však veľmi krátky a má len obecnejší charakter. Práca s dostupnou literatúrou je na dostatočne úrovni. V texte sa vyskytuje niekoľko drobných terminologických, netechnických a gramatických preklepov (napr. „free samplů“; „multipurpose pinů“; „převodní bridge dat“; „sinusový sweep“, „5 db“; atď.), ktoré kvalitu práce znižujú veľmi mierne. Študent veľmi podrobne komentuje svoje postupy a mnohokrát sa vyjadruje kriticky pri zvolených riešeniach a neúspechov. Tu by som poznamenal, že študent pre vývoj a výrobu plošných spojov venuje príliš veľký priestor. V práci študent používa pre parameter THD+N jednotky v „%“ a v „dB“ – odporúčam použiť rovnaké jednotky vo všetkých prípadoch. Rovnica (3.1) na str. 33 nie je správna, jej správnu formu je možné nájsť v prílohe E (str. 57). Navrhnuté a realizované zariadenie je v podstate funkčné, avšak jeho využitie pre laboratórne účely sú mierne obmedzené. Za príklad sa dá spomenúť útlom výstupných signálov na frekvenciou 17 kHz a to napriek použitie aktívnych filtrov. Na základe predchádzajúceho hodnotenia bakalársku prácu pána Navrátila však odporúčam k obhajobe a navrhujem známku B/84 bodov.
eVSKP id 151704