HLŮŠEK, B. Možnosti výpočtů fyziky pomocí procesorů grafických karet [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.

Posudek vedoucího

Ondroušek, Vít

Student přistupoval k vypracování této bakalářské práce zodpovědně a během celého roku docházel na pravidelné konzultace. Prokázal schopnost zorientovat se v obsáhlé a dynamicky se vyvíjející se oblasti, jakou využití grafických karet pro negrafické výpočty zcela jistě je. Práce byla navíc stížena neexistencí jednotného způsob překladu mnohých termínů. Student pracoval aktivně a svědomitě. Veškeré připomínky školitele byly do práce zapracovány. Stanovené cíle práce považuji za splněné. Celkové hodnocení navrhuji s příhlednutím ke složitosti zpracovávané problematiky a jejímu dynamickému rozvoji během vypracování této práce, rovněž s přihlédnutím k výchozí absenci zkušeností studenta s programováním.

Posudek oponenta

Poliščuk, Radek

Předložená bakalářská práce v 9 kapitolách představuje rešerši na téma možností alternativního využití procesorů grafických karet pro matematické, fyzikální a jiné výpočty. Rešeršní charakter vědecké práce přitom od autora předpokládá nejen důslednou a přesnou práci s dostupnými podklady, ale také odborný úsudek a schopnost filtrace "populárních" a "marketingově motivovaných" nepřesností a nežádoucích zjednodušení v původních zdrojích. U hodnoceného textu oceňuji snahu o srozumitelné zpracování perspektivního tématu, přestože autor nestudoval informatiku a ani není programátor. Považuji však za nutné zmínit i tyto faktické a formální připomínky: Str.12, Slovník pojmů - Pixel: Celkový počet pixelů (např. 1024×768) NENÍ synonymem pro ROZLIŠENÍ. Rozlišení obrazu je dáno fyzickou vzdáleností obrazových elementů na daném výstupním zařízení, ne celkovým počtem zobrazovaných bodů. Str.14, Historie a vývoj GPU - pokud se GPU na str. 46 definuje jako "grafický procesor", pak novodobá historie nezačala prvními 3D akcelerátory v polovině 90.let, ale 2D "hardwarovými akcelerátory" (IBM 8514, rok 1987). Str.15, přehledová kapitola 3.1.4 obsahuje vágní formulace typu "spoustu dalších vylepšení", obdobně výčet výhod na str. 22: např. " - výkon v současných i starších hrách", částečný překlad popisků s chybami v obr. 9. (viz "Stream prosesní jednotky"). Str. 15 - kap. 3.2 "Grafická pipeline": Autor na zjednodušeném shrnutí historie GPU podsouvá nepravdivý fakt, že současný vývoj 3D API je reflektován jen technologií Microsoft Direct 3D, opomíjí existenci v profesionální grafice dominantního API OpenGL a fakt že pro předmětné "výpočty fyziky s použitím procesorů grafických karet" jsou použitelné i GPU vzniklé před DirectX 10 (sám autor v kapitole 8.1 zmiňuje API Havok FX, GPU Radeon x1000 a GeForce 7). Str. 20 - nepřesnosti v popisu architektury G80, řada GeForce 8800 GTX byla uvedena společně s řadou GTS, s odlišnými parametry. Obě řady (i všechny následující) podporovaly DirectX 10. Přehnaná snaha o používání rádoby populárních obratů (str. 22: " - v současnosti to 'nej'", pojem "akcelerace fyziky" vysvětlený až na str. 26). Pochybná argumentace typu "vyšší pořizovací cena" u (rok starého) hardware s půlročním vývojovým cyklem, u kterého pořizovací cena klesá o 50% ročně. Str. 27 a 28 - Hlavní kapitoly 5 "Paralelizace GPU a CPU" a 6 "Projekt GPGPU" zabírají obě jen necelou polovinu stránky. Spolu s kap. 7 přitom logicky patří spíš do nějaké zastřešující hlavní kapitoly, takto se zbytečně tříští celá práce. Str. 27 a 31 - Autor opakovaně popírá fakt, že drtivá většina prodávaných "konzumních" CPU obsahuje víc než jedno jádro, bohužel přichází i s chybným závěrem že "optimalizace kódu není zatím tak nutná". I přes všechny uvedené výhrady a přestože se autor vyhnul přímému srovnání uvedených technologií (bod 2 v seznamu cílů) však bakalářskou práci hodnotím jako přínosnou a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 12859