HECZKOVÁ, M. Měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka představila rešerši měření membránového napětí pomocí napěťově citlivých barviv, ve které se blíže zaměřila na metodu měření pomocí rychlých napěťově citlivých barviv. K tomuto účelu využila dostatečný počet literatury. Rešerše je obsáhlá, má logickou stavbu. V praktické části studentka realizovala pravidelné experimenty na vybraných buňkách prováděné na konfokálním mikroskopu. Vyzkoušela dvě metody realizace změny velikosti membránového napětí buněk pro následné měření změn pomocí napěťově citlivých barviv s tím, že logicky měnila parametry měření, aby dosáhla lepších výsledků. Výsledky měření jsou logicky prezentovány. Chybí však řada prvků. Přestože nebylo dosaženo dostatečných výsledků, práce by měla obsahovat ukázku předpokládaných výsledků a průběh experimentů z literatury, aby bylo možné dosažené výsledky porovnat a objektivně zhodnotit jejich správnost. Příkladem může být realizovaný obdobný experiment v literatuře pod číslem [51]. Přestože nebylo dosaženo dostatečných výsledků, měla být v práci obsažena část zadání bodů pod číslem 5) a 6), které jsou vynechány. Tam studentka měla alespoň dosažené výsledky v samostatné kapitole kvantitativně zhodnotit a dostatečně okomentovat, přestože byly negativní. To se stalo až v závěru práce, kde tuto část spíše shrnula. Po formální a obsahové stránce je práce na podprůměrné úrovni. Napomáhá tomu špatná kvalita části obrázků, práce obsahuje často překlepy, nesprávné interpretace pojmů a chybné formulace, nelogické uvedení souvislostí. Na druhé straně studentka během celé doby projevovala zvýšenou míru aktivity, účastnila se experimentů i konzultací výsledků. Problematiku řešila ve velké míře samostatně. V potaz je potřeba brát velkou náročnost experimentů, které ovlivňuje řada faktorů, pak dalšího zpracování naměřených dat a obecně celé této problematiky.
Předmětem práce je měření membránového napětí buněk pomocí napěťových barviv Di-4-ANEPPS a RH-137. Jedná se o fluorescenční napěťově závislá barviva. V první části práce je provedena rešerše v oblasti barviv a diskutována potřebná terorie, především luminiscence a fluorescenční mikroskopie. V samotné realizační části bylo provedeno měření membránového napětí na buňkách za použití napěťově citlivých sond. V této části dochází studentka k závěru, že srovnání obou barviv je nemožné (s čímž se neztotožňuji) a tudíž dále práce postrádá část bodu 4) a body 5) a 6) zadání. K určité diskuzi výsledků dochází v závěru práce, kde se ale i tak objevují diskutabilní závěry, jak např. "buňky jsou detekovatelné při množství 2,5 ul nebo 5 ul barviva" apod. Dále výsledky de facto zpochybňuje s tím, že na poškození může mít vliv i samotný transport. Tato část je předmětem oponentních otázek. Po formální stránce mám problém s kvalitou obrázků, kdy je použití ztrátové komprese činí nečitelnými, za všechny vybírám obr. 4. Velmi zajímavá je "obrázko-rovnice" na obr. 11. V práci je použita zajímavá terminologie, jako např. personifikace "původců šumů" nebo zmínka o vzájemně se rušících mikroskopech, což si nedovedu technicky představit. Zcela nepřehledná je zvoleným formátováním literatura, navíc její chaotické řazení znemožňuje orientaci v ní. Téměř poloviny odkazů není reálné převzít jejich URL ([16], [18-24], [27-30]). Předložená diplomová práce svým rozsahem zcela neplní požadavky diplomové práce. Práci s ohledem na zmíněné nedostatky hodnotím známkou "dostatečně" / E a přidávám otázky.
eVSKP id 65471