ZAJÍC, I. ZVÝŠENÍ KVALITY OBCHODNÍCH ZÁSTUPCŮ FIRMY [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2025.

Posudek vedoucího

Bartes, František

Předložené téma je v současné době velmi aktuální neboť pro menší firmu (kterou je zkoumaná firma) je velmi důležitá její pověst na trhu, zvláště pak těch, kteří se přímo setkávají se zákazníkem. Tato skutečnost obzvláště platí v těch případech, kdy zákazníkem je opět firma kupující výrobní prostředky pro svoji vlastní výrobu. Zde je opravdu nutné, aby obchodní prodejci znali téměř "vše", neboť jejich obchodní partneři jsou profesionálové z daného oboru.  V práci se vyskytují formální nepřesnosti: v seznamu obrázků je uvedeno, obr.č. 2 je na str, 60 ve skutečnosti je na str. 51. Na str. 60 Obrázek 3: Vývojový diagram činností obchodních zástupců není nakreslen dle normy ČSN ISO 5807. Otázky: 1. Jaké problémy očekáváte při realizaci svého návrhu v praxi? 2. Jak byste tyto problémy řešil?

Posudek oponenta

Ptáček, Roman

Teoretická část je poměrně obsáhlá a široce pokrývá základní pojmy, zásady a nástroje řízení jakosti. Její rozsah a detailnost jsou v některých místech nadbytečné, což může odvádět pozornost od hlavního cíle práce. Například podrobné rozbory smyčky jakosti či nástrojů QFD jsou sice důležité, avšak jejich aplikace na konkrétní podnikové prostředí je v práci spíše rámcová a není zde jasná návaznost na praktické podmínky zkoumaného podnikatelského subjektu. Analytická část práce je spíše popisná než kritická. Například SWOT matice (není to komplexní SWOT analýza a je aplikovaná pouze na hodnocení obchodních zástupců) uvádí silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby ve formě seznamu, bez hlubšího rozboru příčin nebo možných řešení. Navíc chybí kvantitativní data, která by podpořila závěry o nedostatcích, například statistiky o výkonnosti jednotlivých zástupců, nebo analýza trendů v jejich výkonu. Navržená opatření jsou komplexní a obsahují důležité prvky jako standardizace procesů, systém vzdělávání, měření výkonu či motivační odměňování. Nicméně, v některých bodech působí doporučení příliš obecně a nejasně. Chybí konkrétní časový rámec, odpovědné osoby nebo kontrolní mechanismy, které by zajistily efektivní zavedení a udržení navržených opatření. Práce se zabývá řadou metod a nástrojů, avšak v některých případech je jejich praktická realizace v prostředí zkoumané firmy poněkud nerealistická nebo podceněná. Například zavedení CRM systému S4S je doporučeno, avšak v analýze je zmíněno, že systém není plně využíván a není zaveden standardní systém sdílení informací. To může vyžadovat výraznější investice a školení, které nejsou v práci dostatečně zohledněny. Práce obsahuje mnoho doporučení a návrhů, což je její silnou stránkou. Nicméně, absence jasného implementačního plánu, časových etap, rozpočtových nákladů (nejsou zde žádné ekonomické propočty) a odpovědných osob snižuje její praktickou použitelnost. Pro menší firmu je klíčové mít konkrétní harmonogram, který lze snadno sledovat a upravovat. Diplomová práce je dobře strukturovaná, s důrazem na důležitost řízení jakosti v malém podnikatelském prostředí. Kvalitě práce by prospělo více zaměřit se na měřitelná data, jasné implementační kroky a na praktickou realizaci navržených opatření v rámci omezených zdrojů malé firmy, a to včetně stanovení odpovědnosti. I přes výše uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě. Otázky: (1) Proč byl zvolen přístup TQM a ne ISO 9000 (str. 53)? (2) Jaké inovativní přístupy či trendy (například s využitím AI) byste doporučil pro zvýšení kvality obchodních zástupců v budoucnu?

eVSKP id 166283