KUBĚNA, Z. Psychogalvanický reflex [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Pan Bc. Zdeněk Kuběna měl za úkol ve své diplomní práci jednak prostudovat charakteristické vlastnosti kůže z hlediska vedení střídavého a stejnosměrného elektrického proudu, dále měl popsat vlastnosti snímacích elektrod a jejich možný vliv na snímanou veličinu. Měl popsat psychogalvanický reflex a jeho projevy. Na základě toho měl navrhnout blokové schéma měřiče psychogalvanického reflexu s bateriovým napájením, který by měl i možnost kalibrace snímaných změn a splňoval požadavky na zdravotnické přístroje. Konečným cílem pak byl návrh a realizace bateriově napájeného přístroje pro snímání psychogalvanického reflexu s tím, že přístroj musí respektovat vlastnosti kůže, a to nejen z hlediska vedení elektrického proudu, ale i z hlediska možných změn přechodového odporu elektroda/kůže. Přístroj by měl být vybaven jednoduchým ukazatelem funkce. Výstup přístroje měl být spojen s A/D převodníkem pro digitalizaci výstupních dat z psychogalvanometru. Řešení komunikace převodníku s PC součástí zadání nebylo. Funkci přístroje měl ověřit provést diskusi dosažených výsledků. Pan Kuběna se snažil studiem literatury podrobně seznámit s řešeným problémem. Uváděný seznam má 75 položek a je skutečně mimořádný. Uspořádání práce má logickou strukturu, proti formální stránce výhrady nemám. Funkčnost dílčích částí zařízení chodil pan Kuběna ověřovat do laboratoří UBMI. Měřicí část psychogalvanometru realizoval. Jsem přesvědčen, že zadání diplomní práce bylo splněno. Proto doporučuji předloženou diplomní práci k obhajobě a navrhuji bodové hodnocení 89 bodů.
Diplomová práce Zdeňka Kuběny se zabývá popisem psychogalvanického reflexu a návrhem přístroje pro jeho měření. Práce je napsána na 94 stranách a rozdělena do 10 kapitol. Prvních pět kapitol (asi třetina textu práce) se zabývá teorií této problematiky. Autor zde poměrně podrobně popisuje psychogalvanický reflex včetně poznámek z historie jeho měření. Dále pak následuje popis elektrických vlastností kůže s důrazem na kožní impedanci a metody jejího měření včetně podrobného popisu vlastností snímacích elektrod. K této teoretické části mám jedinou výtku. Autor používal i anglické články, které řádně cituje. Avšak jeho text obsahuje i citace prací, které jsou uvedeny v těchto článcích, ale nejsou uvedeny v textu diplomové práce. Praktická část je provedena s podobnou pečlivostí a podrobností jako teoretická. K ní mám výhradu v části, která se zabývá volbou rozsahu navrhovaného přístroje, který byl volen experimentálně do maximální hodnoty 130 kOhmů. Ve fázi testování pak naměřil u některých subjektů hodnotu 120 či 128 kOhmů?, což je téměř na hranici rozsahu. Dále pak na obrázku 56 není zcela jasně uvedena funkce obvodu AM1D – 0505S a to i s ohledem na to, že je napojena na zem s označením GND. V textu je dále zmiňováno i ekonomické hledisko návrhu. Výsledná ekonomická bilance pak ale není uvedena. Celkový dojem z práce je pozitivní. Je poznat, že autor provedl zpracování tématu zodpovědně, ale na řadě míst až příliš podrobně. Jedná se například o kapitoly, kde autor popisuje účinky elektrického proudu na lidský organizmus, dále například kapitolu popisující akumulátorové baterie či princip činnosti nábojové pumpy. Rozsah textu práce je nadprůměrný. Pokud by autor dodržel doporučené řádkování 1,5, tak by se jednalo o přibližně 130 stran textu. Formální stránku práce pak snižují i nekvalitní obrázky, např. 32, 47, 53, 54 a prázdná místa na konci stránek. Přes uvedené výtky považuji předloženou práci za velmi kvalitní. Diplomant tak prokázal, že je schopen nastudovat danou problematiku a získané vědomosti prakticky využít a vytvořit tak inženýrské dílo. Práci hodnotím stupněm B/88b.
eVSKP id 51846