PECH, V. Počítačová analýza spínaných obvodů v kmitočtové oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Biolek, Dalibor

Diplomantovi se podařilo splnit všechny body zadání s výjimkou semisymbolické analýzy přenosových funkcí. Je však třeba si uvědomit, že zadání bylo velmi náročné, takže vysoce hodnotím to, že se studentovi podařilo teoreticky i prakticky zvládnout ostatní body zadání: Tvorbu speciální syntaxe netlistu pro zadávání modelu spínaného obvodu, tvorbu algoritmu zadávání a vyhodnocování netlistu, tvorbu matematicky náročných algoritmů pro redukci souřadnic a sestavování obvodových matic v rovinách s a z, naprogramování těchto algoritmů v C++, naprogramování vazeb na MATLAB, naprogramování algoritmů řešení kmitočtových charakteristik ze "supermatice" spínaného obvodu. V důsledku problémů s matematickými algoritmy pro inverzní Laplaceovu transformaci bylo nakonec upuštěno od naprogramování semisymbolické analýzy, na kterou byla podle plánu řešení navázána kmitočtová analýza. Diplomant nakonec vyřešil výpočet kmitočtových charakteristik jinou speciální metodou s využitím "supermatice". Vzhledem k složitosti řešené problematiky a k úspěšnému způsobu jejího vyřešení formou fungujícího originálního programu, avšak s přihlédnutím k faktu, že zadání nebylo splněno ve všech bodech, hodnotím práci stupněm "velmi dobře".

Posudek oponenta

Novotný, Vít

Diplomant Bc. Vladislav Pech ve své práci řešil problematiku počítačového řešení kmitočtové analýzy lineárních periodicky spínaných obvodů s externím řízením spínačů. Práce sestává z teoretické části popisující metodu analýzy, která byla použita v hlavní části práce věnované programu pro kmitočtovou analýzu. K práci mám následující připomínky: V kapitole Úvod student zmiňuje názvy softwarových nástrojů pro analýzu spínaných obvodů, avšak neuvádí u žádného z nich odkaz na zdroj, kde by se zájemce mohl dozvědět více. Student se zde také zmiňuje o nové teorii, avšak opět bez uvedení odkazu na zdroj. Práce v úvodní části postrádá alespoň stručný úvod do problematiky spínaných obvodů, kde by čtenáře seznámil se základními principy fungování těchto obvodů a po té odkázal na patřičné zdroje podrobnějších informací. V zadání je uveden požadavek na rozbor metod analýzy obvodů se spínanými kapacitory s uvažováním lineárních vlastností reálných obvodů. Bohužel tato část v práci rozpracována není, neboť ihned po obvodu je řešena struktura netlistu, a to ještě nekompletní. Chybí mi tam například informace, jak je specifikován typ analýzy, vstup a výstup, mezi nimiž se má přenos počítat a rozmezí kmitočtů, pro které má být proveden. Dále je již popisována pouze jediná metoda. Teoretický popis použité metody také není doveden do konce. V závěru kapitoly 4.1 je prohlašováno, že bude v závěrečné části kapitoly 4 popsán algoritmus získání kmitočtové charakteristiky, ale to jsem bohužel nenašel. Něco na pár řádcích je v kapitole 6.14 na str. 54, avšak s prohlášením, že je to složité, a tudíž zřejmě nepublikovatelné (pozn. oponenta: Nebo tajné?). Z práce tedy není zřejmé, zda výpočetní jádro simulačního programu student detailně pochopil a i sám programoval. Výčet funkcí a popis struktur pro popis obvodových prvků, které musel diplomant naprogramovat, především, jak počítat s komplexními čísly, se mi jeví jako redundantní, a pokud vůbec, tak by to patřilo do přílohy, nikoli však do hlavní části práce. Výsledkem práce je funkční program, jeho výstupem je však pouze grafická prezentace kmitočtové charakteristiky, nikoli však její semisymbolické vyjádření, jak je požadováno v zadání. To budí dojem, že pro získání kmitočtové charakteristiky student do maticového popisu obvodu dosazoval postupně kmitočty rovnoměrně pokrývající zvolený rozsah analýzy a x-krát řešil soustavu lineárních rovnic. Za formální nedostatky bych považoval neohlídání shody podmětu s přísudkem v minulém čase množného čísla (str. 9, 20), nesprávné formátování rovnice (14), a některé překlepy. Úprava práce je vyhovující. Co se týče celkového zhodnocení, diplomová práce má přiměřený rozsah, logická návaznost již však není její nejsilnější stránkou. Závěrem lze konstatovat, že diplomant dle výše uvedených skutečností prokázal schopnost zvládnout zadaný úkol, zpracoval zadanou problematiku, vytvořil simulační program, funkčnost ověřil na příkladech, avšak zadání splnil pouze z části. Jsem si však vědom, že řešená problematika je dosti složitá a splnění všech bodů zadání značně náročné. Proto doporučuji práci k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnocení C / 73b

eVSKP id 41124