RIEDLOVÁ, E. Těkavé látky ve vínech minoritně zastoupených odrůd [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Vítová, Eva

Tato bakalářská práce je součástí rozsáhlejší studie, která se zabývá možností ověřování autenticity českých vín. Jako parametry charakterizující senzorickou kvalitu (resp. tzv. aromatický profil) vzorků vína byly v práci sledovány těkavé (aromatické) látky, pro jejich stanovení byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Podstatou experimentální části práce byla analýza vzorků vín; studentka nejprve ověřila linearitu použité metody analýzou vybraných standardů těkavých látek, čímž potvrdila její kvalitu a účinnost, tato byla následně aplikována na celkem 18 vzorků dvou minoritně zastoupených odrůd bílých vín - Neuburské a Kerner, Studentka pracovala pečlivě a svědomitě. Na základě prostudovaných literárních zdrojů vypracovala velmi pěknou teoretickou část práce, dostačující pro provedení experimentů; při zpracování aplikovala znalosti dosud získané v průběhu studia, které vhodně kombinovala se studiem doporučené domácí i zahraniční literatury. Bez problémů zvládla práci v laboratoři s instrumentální technikou, připravovala si vzorky a vyhodnocovala získané výsledky. Samotná bakalářská práce je zpracována pečlivě, studentka prokázala dobrou úroveň písemného projevu a schopnost odborného vyjadřování. Na základě provedené kontroly plagiátu práce sice vykazuje vyšší % zdánlivé neoriginality, to je ale způsobeno tím, že navazuje na několik předchozích prací s podobnou související tématikou, provedená rešerše se tak může zčásti překrývat, odkazovat na stejné zdroje; výsledková část je ale plně originální. Naměřené výsledky představují cennou součást výše uvedené studie a východisko pro další experimenty v rámci navazujících prací.

Posudek oponenta

Rychetský, Matěj

Předkládaná bakalářská práce má 36 stran, je standardně členěna do úvodu, teoretické části, experimentální části, výsledků a diskuze a závěru a vychází z 60 literárních zdrojů, z nichž polovina je cizojazyčných. Ocenit lze aktuálnost zdrojů, jelikož většina pochází z posledních deseti let. Uvádění referencí v textu je ale bohužel značně chaotické. Například zdroj 7 je citován dříve než zdroje 5 a 6, stejně tak zdroj 11 předchází zdroje 9 a 10. Zdroj 10 je uveden v seznamu literatury, ale v textu se nikde nevyskytuje, zatímco zdroj 9 je uveden také pod číslem 11. V textu se bohužel vyskytuje řada gramatických a stylistických nedostatků, které naznačují, že její dokončování proběhlo takříkajíc „horkou jehlou“. Vyskytuje se zde řada překlepů, gramatických a stylistických (např. chybějící pevné mezery) chyb a vět, které nedávají příliš smysl. Další drobné výtky mám k nestejnorodému, a v některých případech i nesprávnému, názvosloví v tabulkách 4 a 5 (např. diethyl malát/diethylmalát" nebo "hexanová kyselina/oktanová kys.) a také k seznamu zkratek, který není uveden ani v abecedním pořadí, ani dle pořadí výskytu v textu a chybí v něm zkratka TDN. Práce obsahuje také některé faktické chyby. Na str. 15 je nesprávně uvedeno, že kyselina octová je produkována kvasinkami, místo bakteriemi rodu Acetobacter. Fenoly jsou nesprávně zařazeny mezi polyfenoly, přestože existují i monofenoly. Na str. 18 jsou zaměněny termíny terpeny a terpenoidy. Z formálního hlediska mám výtku k teoretické části, konkrétně ke kapitole o aromatických látkách ve víně, ve které mi zcela chybí podkapitola zaměřená na aromatické látky vyskytující se v odrůdách zvolených pro experimentální část. Největším nedostatkem práce je ovšem kapitola Výsledky a diskuze, která bohužel neobsahuje diskuzi. Místo toho zde nalezneme pouze grafy a tabulky, které ukazují, co bylo naměřeno, ale s těmito daty není dále nijak pracováno. Celkově se jedná o zajímavou práci s potenciálem, avšak nedostatečná finální kontrola a nekvalitní diskuze snižují její celkovou kvalitu. I přes uvedené připomínky předložená práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě se známkou (B) velmi dobře.

eVSKP id 156697