VYLÍČIL, R. Detektor objektů v obrazech založený na metodě C4 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student pracoval svědomitě a výsledky pravidelně konzultoval. V rámci práce byla na základě fungujícího algoritmu C4 zprovozněna verze v jazyce Java. Dále byl vytvořen extraktor příznaků, díky kterému je možné si natrénovat vlastní obrazový detektor. Funkčnost detektoru byla ověřena příkladech. Práce je zpracována kvalitně, obsahuje větší množství citací a má dobře zpracovanou kapitolu popisující současné přístupy k problematice. V práci bych vytknul drobné formální chyby a ne vždy plnou srozumitelnost textu. Nevýhodou vytvořeného algoritmu je jeho rychlost, která je ve srovnání s původní verzí algoritmu C4 mnohem pomalejší. Práce je přínosem a hodnotím ji za B/88 bodů.
Diplomová práce Bc. Radka Vylíčila je věnována detektoru objektů v obraze, označovanému zkratkou C4. Práce od Úvodu po Závěr čítá 33 stran, které jsou v praktické části do značné míry zaplněny obrázky. Text je dle mého vhodně členěn na kapitoly a jejich části. Méně však jsem spokojen s jejich náplní. Již v Úvodu se na asi 10 řádcích shrnují výsledky, což působí nepatřičně; toto patří do Závěru a do Abstraktu. V kapitole 1 autor popisuje různé typy rozpoznávačů objektů a cituje řadu zdrojů, podle mého názoru to však s řešeným problémem má málo společného. Například se zde nabízí zmínit se o SVM nebo o rozhodovacích stromech, které jsou používány; v celé práci však nenajdeme jejich popis. Co se týká jazykové stránky, práce se mi nečetla dobře a plynule. Autor používá krkolomné věty jako např. „Metoda nepotřebuje...obrazové předzpracování na vektorovou normalizaci.“ Také najdeme řadu nejasných nebo nevhodných pojmů jako „stav pixelů“, „set“, „převedený obraz“ (str. 23), operace „sloučení“ (str. 25), „labelování“. Typografické prohřešky jsou klasické: špatné rozlišování mezi pomlčkou a spojovníkem, absence mezer mezi číselnou hodnotou a jednotkami, používání desetinné tečky. Za závažný považuji fakt, že není jasné, do jaké míry jsou kódy převzaty a kolik vlastního kódu autor musel naprogramovat; chybí jasné a zřetelné rozlišení vlastního přínosu. Dále dle zadání má být možné celý algoritmus kombinovat s učícími se algoritmy umělé inteligence. To nejsem s to posoudit, a autor se o tom nezmiňuje. Následuje seznam dalších komentářů zejména k věcné stránce: • ii(u,v) nejsou souřadnice, ale hodnota obrazu na souřadnici (str. 17) • Na str. 19 autr nejen krkolomně, ale i zbytečně vysvětluje 2D konvoluci • Na str. 20 se mluví o „jakémkoliv způsobu poskládání 8 bitů“, aniž by bylo zdůvodněno, proč (patrně) na tom skutečně nazáleží. • Obrázek 2.7 je nicneříkající, stejně jako obr. 3.4. • Na str. 26 je znovu popis kroků algoritmu, to však již čtenář zná z předchozí kapitoly. • Část 4.1.2 by mohla obsahovat částečné shrnutí výsledků; vyhodnocení tabulek je ponecháno na čtenáři. • Citace [28] je neúplná. Shrnuto, autor dosáhl praktických výsledků, které dokázal prezentovat formou grafů a tabulek. Není však zřejmé, jaký je jeho přínos, a za slabou stránku považuji popis použitých metod. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnotit práci 50 body.
eVSKP id 85348