HERIČ, I. Analýza vlivu neharmonických složek na maskování hudebních nástrojů v úzké a široké harmonii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student měl za úkol připravit poslechový test ohledně vlivu neharmonických složek na maskování hudebních nástrojů v úzké a široké harmonii. Nakonec byl výzkum zúžen jen oblast úzké harmonie, a to na kvintakord, septakord a nónový akord, kde dochází k mnohem výraznějšímu maskování. V práci v předmluvě i jinde zůstává nesprávně „harmonie široká“ – student totiž chápe pojem „široký“ jako přidávání dalšího hlasu, tedy trojhlas, čtyřhlas, pětihlas, což není v harmonii totéž a terminologicky přesné. Student samostatně zvolil metodu konstantních podnětů i metodu sčítání umožňující výpočet absolutního podnětového prahu a směrodatné odchylky. Připravil hudební vzorky, systém jejich poslechu, dotazník, provedl pilotní poslech a vyhodnotil jej. Na základě získaných dat zpřesnil přiměřený panel na 17 respondentů a provedl ostrý výzkum, který základně vyhodnotil. Překvapivě v něm vychází např. fakt, že septakord vnímají respondenti jako silněji maskující než nónový akord. Práce má dostatečný teoretický úvod, v praktické části oceňuji analýzu spektra zvonkohry, zkreslené kytary a syntezátoru s rozdělením na 24 bárkových pásem i změření harmonického poměru jejich spekter (harmonic ratio) plynoucích v čase. Je škoda, že má práce poměrně strohou diskusi a závěr. Psychoakustika by ocenila třebas i hypotézu (je v zadání práce), jak souvisí různá harmonická kvalita spektra (harmonic ratio) s mírou maskování. Ve výzkumu vychází témbr zkreslené kytary jako nejméně tonální ze všech tří nástrojů (měl by proto z mixtury nejvýrazněji vystupovat). Práce má velmi kvalitní formální a jazykovou úroveň. Otázky k obhajobě: Vysvětlete, jak se liší úzká a široká harmonie a proč by v široké harmonii mělo docházet k menšímu maskování. Jak bylo ověřeno, že respondenti znají a v mixtuře dokáží rozeznat témbr tří použitých nástrojů? Jak byste navrhoval změřit, jak se liší maskovací potenciál v případě použitých vzorků zkreslené kytary a syntezátoru?
Prezentační úroveň: Vymezení cíle a jeho naplnění: Cíl práce není příliš zřetelný. V abstraktu je uvedeno: „Práce se zabývá analýzou maskování hudebních nástrojů s neharmonickými složkami v kontextu široké harmonie". V Úvodu je uvedeno: „Hlavním cílem bylo vytvořit zvukové vzorky a poslechový dotazník, který zkoumá vliv intenzit zvuku na percepci vybraných nástrojů". U hypotézy, jejímž potvrzením/ vyvrácením by mělo dojít k naplnění cíle práce, je uvedeno (parafráze): Z teoretických poznatků o maskování a spektrálních vlastnostech signálů se v práci předpokládá, že širokopásmový signál syntezátoru vykazuje zvýšený maskovací potenciál, což vede k potřebě jeho relativního zeslabení pro dosažení rovnovážné zřetelnosti nástrojů. V Závěru je uvedeno: „Cílem bylo prozkoumat vliv neharmonických složek na maskování hudebních nástrojů v široké harmonii". V případě, že bylo cílem práce vytvořit poslechový test zkoumající vliv intenzity zvuku syntetizátoru na percepci dvou dalších nástrojů, byl cíl naplněn. Výsledek potvrzující vliv maskování či neharmonických složek jsem však v práci nenalezl. Formální úprava, původnost, logická stavba, členění práce: Formálně práce splňuje požadované standardy (neměl jsem přístup k výsledkům testu na plagiátorství, ale z velmi specifického textu je možné se domnívat, že jde o původní práci autora (až na převzaté a citované tabulky a vzorce). Práce má logickou strukturu, je členěna do Úvodu, 4 kapitol, Závěru, Literatury a Příloh. V kapitole 1. Teoretická část jsou uvedena vysvětlení základních pojmů. Údaje jsou zde však někdy až příliš stručné a pro čtenáře z jiného oboru nepříliš srozumitelné, někdy i nepřesné (jako ukázku nepřesnosti uvedu např.: „Harmonické složky jsou definovány jako základní složka (1. harmonická) a další kmitočtové složky, které jsou umístěny na celistvých násobcích základního kmitočtu.", což obecně neplatí). Uvedené nepřesnosti však nemají vliv na dosažené výsledky. V kapitole 2. Metodika experimentu jsou uvedeny použité postupy a experiment. Pro přehlednější orientaci čtenáře by bylo vhodnější vyčlenit z 2. kapitoly ty části, ve kterých jsou uvedeny výsledky analýz signálů a výsledky poslechových testů, a zařadit je spolu s odpovědí na stanovenou hypotézu do kapitoly 3. Výsledky. V kapitole 4. Diskuse je diskutován širší rámec výzkumu maskování a případný navazující výzkum. Jelikož jde o poslední kapitolou před shrnujícím Závěrem, obvykle jsou v takovéto kapitole diskutovány zejména výsledky analýz v návaznosti na současný stav problematiky řešený jinými autory a shrnující propojování dosažených výsledků, které by vysvětlovalo úvodní úvahy o maskování a zdůvodňovalo doporučení uvedená v Závěru. Práce s literaturou: Odkazy na informační zdroje jsou souhrnně uvedeny v části Literatura. Jazyková, stylistická a terminologická úroveň: V práci se vyskytuje minimum pravopisných a stylistických chyb nebo překlepů. Některé drobné terminologické nedostatky jsem uvedl u komentáře k Odborné úrovni. Odborná úroveň: V práci se vyskytují drobné nedostatky nemající vliv na výsledek (např. u rovnice 1.1 nejsou uvedeny významy použitých symbolů, kvintakord C-E-G je označen nečesky jako Cmaj, u nonového akordu el. kytary Cmaj9 není uvedena nota G, nejednoznačnost v názvosloví: vzorek může mít význam časového vzorku v digitalizovaném signálu i vzorku nástroje v ukázce jeho zvuku, příklad údajů 5 a -6 na posledním řádku Tab. 2.3 odporuje hodnotám, které jsou uvedeny u popisu poslouchaných zvukových ukázek, apod.) nebo i nedostatky, které při nepozornosti mohou způsobit chybu výsledku (záměna proměnných p a pc, při převzetí rovnic 2.3, 2.4, 2.7, 2.8 z Literatury [3]). V některých případech nejsou uvedeny podstatné informace potřebné pro zopakování postupů (např. není uveden typ syntézy u použitého syntetizátoru ani typ zkreslení el. kytary vedoucí k definovaným obsahům harmonických a neharmonických složek, nejsou uvedeny údaje použité při výpočtu spektra, apod.). Hypotéza potřebná pro kvantitativní výzkum je v práci uvedena, ale formulace hypotézy H1 je pro mě nesrozumitelná. V doprovodném textu není určeno, co je podnětový práh, manipulovaná proměnná, ani co a jakým způsobem vedlo k indikovaným výsledkům v pilotním testu. Hypotéza tak působí jako slepenec neurčitých konstatování, která není možné potvrdit ani vyvrátit. Čtenář se terminologii, která by definovala, co je co ve formulaci hypotézy, částečně dozví až v podkapitole 2.3.2. Aktuálnost tématu, případné využití v praxi: Téma vlivu různých intenzit jednotlivých zdrojů zvuku znějících spolu na jejich rozlišení poslechem, je pro zvukovou tvorbu a produkci jednoznačně aktuální. Vzhledem k nepříliš zřetelnému vymezení cíle je obtížné hodnotit použitou metodiku jako celek. V dílčích zpracováních jak objektivních parametrů (vytvoření zkoumaných zvukových signálů, jejich frekvenční analýza, analýza harmonických poměrů ve struktuře signálů, míra překrytí spekter dvojic použitých zdrojů zvuku), tak subjektivních vjemů (ověření min. počtu respondentů, vytvoření poslechového testu s odpověd'ovým formulářem, využití konstantních podnětů a součtové metody k stanovení prahů a směrodatných odchylek při vnímání rozlišitelnosti při společném znění dvojic zvuků) byly vždy použity relevantní postupy. V případě, že by na ní navazovaly experimenty s vlivem změn ve spektrech u použitých zdrojů zvuku na potřebu snížit intenzitu signálu některého z nich při jejich spoluznění, aby byly oba zřetelně vnímány, případně by navazovaly experimenty přímo zaměřené na maskovací účinky těchto spektrálních složek, lze předpokládat okamžité využití těchto poznatků ve zvukové praxi. Jelikož se jedná o bakalářskou práci, na toto uplatnění není kladen důraz. Odborný přínos práce tak spočívá ve zpracování dílčích metodických postupů, které je možné následně využít pro takovéto navazující experimenty. Celkové shrnutí hodnotitele: Autor postupoval podle pokynů pro vypracování. Měl vybrat nástroje s různou mírou neharmonických složek. Vzhledem k neupřesněnému typu použitého zkreslení u el. kytary nedokáži posoudit, jaké množství neharmonických složek obsahovaly signály jejích jednotlivých tónů (uvedeno je jen spektrum vícetónového akordu). Není tak jasné, jak reprezentativní byl výběr nástrojů, který měl poskytnout informace o vlivu neharmonických složek na vzájemné maskování těchto nástrojů. Pozn. Z textu práce jsem vyrozuměl, že „nezamaskováním" je v práci myšleno zajištění zřetelné slyšitelnosti, resp. odlišitelnosti, nástrojů hrajících společně určitý akord, nikoli psychoakustický fenomén „maskování". Autor prokázal, že zvládá metodiku a vše požadované splnil: zohlednil typické křivky ADSR, barková pásma, výškové i barevné procesy, vytvořil konsonantní i disonantní akordy, realizoval poslechový test se 17 respondenty a provedl jeho vyhodnocení. Nedostatky, které mě vedly ke snížení hodnocení, jsem uvedl v předchozích odstavcích. Pozn. Z hodnot poslechového testu uvedené pro kvintakord v Tab. 2.4 jsem namátkou vyzkoušel výpočet hodnot s0,5 a s. Mohl jsem udělat chybu, ale prosím o kontrolu, zda jsou výsledky výpočtů uvedené v Tab. 3.1 správné (pro sloupec označený V, který jsem kontroloval, mi vyšly odlišné hodnoty). Myslím si, že byly autorem při výpočtu v rovnicích 2.3, 2.4, 2.7, 2.8 použity chybně převzaté proměnné (v případě, že jde o tyto chyby, komise by při obhajobě práce měla při celkovém hodnocení k této skutečnosti přihlédnout, jelikož by to měnilo výsledná tvrzení uvedená v Závěru).
eVSKP id 167380