CHLAD, R. Polyfunkční výškový dům, Benešova – Koliště [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2019.
Student Roman chlad pracoval vždy zodpovědně a ke studiu přistupoval poctivě a se zápalem pro věc a architektonickou tvorbu. Pamatuji si jeho první práce po nástupu ke studiu na naši fakultu, i jeho bakalářskou práci. Tu jsem měl možnost hodnotit coby člen člen státní komise. Pracoval tehdy s monumentálním měřítkem administrativní budovy. Následně jsme společně řešili několik ateliérových zadání, které zpracovávaly zástavbu volných a exponovaných parcel v Brně. Toto téma ho zajímá, a tak není překvapením, že u něj zůstal. Brněnská okružní třída je fascinující prostor a vybraná lokalita pro architektonickou studii byla dlouhou dobu pro veřejnost nepřístupná a zasloužila by jistě pozornost a energii pro její kultivaci. Diplomant řešil poměrně velké území s mnoha ovlivňujícími faktory z okolí. Nabídl zajímavé řešení s odkazem na Baťovský sen z nedaleko ležící parcely v závěru ulice Kobližná. U Romana Chlada hodnotím zejména jeho houževnatost a schopnost hledat nová řešení, zapracovávat připomínky vzešlé z diskusí po konzultacích s odborníky na tu kterou řešenou problematiku spojenou s navrhováním.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | B | 85 | Student Roman chlad pracoval vždy zodpovědně a ke studiu přistupoval poctivě a se zápalem pro věc a architektonickou tvorbu. Pamatuji si jeho první práce po nástupu ke studiu na naši fakultu, i jeho bakalářskou práci. Tu jsem měl možnost hodnotit coby člen člen státní komise. Pracoval tehdy s monumentálním měřítkem administrativní budovy. Následně jsme společně řešili několik ateliérových zadání, které zpracovávaly zástavbu volných a exponovaných parcel v Brně. Toto téma ho zajímá, a tak není překvapením, že u něj zůstal. Brněnská okružní třída je fascinující prostor a vybraná lokalita pro architektonickou studii byla dlouhou dobu pro veřejnost nepřístupná a zasloužila by jistě pozornost a energii pro její kultivaci. Diplomant řešil poměrně velké území s mnoha ovlivňujícími faktory z okolí. Nabídl zajímavé řešení s odkazem na Baťovský sen z nedaleko ležící parcely v závěru ulice Kobližná. U Romana Chlada hodnotím zejména jeho houževnatost a schopnost hledat nová řešení, zapracovávat připomínky vzešlé z diskusí po konzultacích s odborníky na tu kterou řešenou problematiku spojenou s navrhováním. |
Tato práce dokládá schopnost uplatnit se v profesi, ovšem vykazuje nedostatky ve zpracování. Přičítám to ale spíše nedostatku času, než neschopnosti problémy řešit a vyřešit. Koncepčně bude myšlenka výstavby mrakodrapů v blízkosti centra Brna vzbuzovat polemiku a tak je dobré, že touto problematikou zabývají dopředu studenti a zatím není vyvíjen tlak na jejich realizaci.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | A | Z urb. hlediska návrh území logicky člení a organizuje. Do dopravního systému města vnáší nové prvky a území řeší v tomto ohledu kvalitně. Stávající památkově chráněné stavby plně začleňuje do řešení bezvadně. Otázkou do polemik je jen zvolená(nebo jak se tvrdí v textu prověřovaná) výšková úroveň hlavních hmot polyfunkčních věžáků. | |
Architektonické řešení | B | Autor v těžišti svého návrhu staví dva skoro identické věžové domy s poměrně zajímavou nosnou strukturou za prosklenou vnější fasádou. Vzniklá struktura dodává objektům jistou zajímavost a nese v sobě jistou paralelu skořepin Fuchsova autobusového nádraží. Ale celkově, objemově, jsou z mého pohledu objekty takové trochu „neohrabané“ hranoly. Ostatní části záměru mají dobré měřítko, klasické členění při použití betonu, skla a oceli. | |
Provozní řešení | D | Nebylo součástí posuzovaného parré, ale bylo připojeno později. Schémata jsou bez legend a proto trochu někdy nesrozumitelná. Instalační a komunikační jádra jsou umístěna logicky a správně. Další členění variabilního prostoru ale bohužel není moc nápadité. Dle mého je to slabší část prezentované práce | |
Technicko konstrukční řešení | C | Ve výškových budovách jde o poměrně složitý kombinovaný skeletový systém z železobetonu (primárně tlačené prvky) a oceli (tažené prvky, stropy). Myslím, že bude jistě potřeba důkladně prověřit stabilitu celé konstrukce s ohledem na dynamické namáhání větrem, mrazem a sluncem. Ostatní nosné konstrukční systémy jsou z hlediska svého užití a členění celkem logické a v zásadě správné. Popis k-cí podnoží věžových domů, parkoviště a založení chybí | |
Formální úroveň | B | Formálně je práce zdařilá a kvalitně prezentována. Body opět strhávám za chybějící popis provozních schémat, některých konstrukčních principů a legend k půdorysům. |
eVSKP id 116233