SEEWALDOVÁ, M. Optimalizace LIBS měřících parametrů pro biomonitoring mikroplastů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Studentka k práci přistupovala velmi svědomitě a po celou dobu práce projevovala zájem a vstřebávala další poznatky. V počátcích práce se detailně seznámila s nejnovějšími poznatky, která pak efektivně využila ve své práci. Vlastní měření představovalo nelehký úkol rozlišit vybrané polymery v polymerní matrici. V tomto směru byla práce v podstatě průkopnickým počinem. Za tímto účelem byly proměřeno několik set uměle připravených vzorků. Měření i zpracování dat proběhlo ze strany studentky bez zásadních problémů. Při práci nejen v laboratoři průběžně využívala konzultace s konzultantkou i s dalšími pracovníky LIBS laboratoře, do psaní pak výrazněji zasáhl i vedoucí. Získané výsledky demonstrují možnost celkem spolehlivé identifikace mikroplastů i v polymerních matricích, pro reálnou aplikaci v praxi však bude třeba realizovat ještě celou řady další verifikačních měření. Celkový přístup studentky k práci v laboratoři i zpracování výsledků pak lze hodnotit jako vynikající.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A |
Tato bakalářská práce se zabývá velmi aktuální problematikou mikroplastů a jejich možnost analýzou pomocí Spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Teoretická část se nejdříve zabývá popisem mikroplastů, jejich vzniku a výskytu v životním prostředí. Největší část teoretické části se zabývá popisem techniky LIBS, jejím principem, instrumentací i komplementárními metodami. Značnou část teoretické části také tvoří rešerše současné problematiky analýzy mikroplastů pomocí metody LIBS. Naopak v této kapitole chybí popis Analýzy hlavních komponent (PCA), která se v práci použila k zpracování dat. Jediná zmínka o PCA se objevila kapitole o současné problematice, zasloužila by si však vlastní kapitolu. I přes tento nedostatek však autorka v této části prokázala schopnost práce s odbornou literaturou. Experimentální část se věnovala zejména postupu přípravy vzorků, měření, použitému softwaru a zpracování dat. Následuje část Výsledky a diskuze. V kapitole 4.1 autorka popisuje princip výběru emisních čas pro LIBS analýzu, ale tato kapitola má velmi málo společného s výsledky a hodila by se spíše do teoretické části. V celé části Výsledků je pouze jedno spektrum, které mi přijde velmi nepřehledné. V práci zaměřené na spektroskopii bych spekter očekávala více, navíc chybí přehledné označení jednotlivých spektrálních čar, se kterými autorka později prováděla analýzu dat. Následuje samostatná optimalizace, kdy autorka porovnávala 125 kombinací měření pro každý mikroplast a vlnovou délku laseru. Výsledky jsou prezentovány ve formě heatmap. Bohužel se ve výsledcích nenacházel žádný trend. Výsledky spíše naznačují, že pro každý mikroplast jsou vhodné jiné podmínky měření a nelze tedy měření optimalizovat pro všechny druhy mikroplastů. Tento výsledek také autorka adekvátně zdůvodňuje v závěru práce, i když by diskuze mohla být rozšířená o konfrontaci výsledků podobně zaměřených studií. Připomínky uvedené výše však nesnižují kvalitu odvedené práce, cíle bakalářské práce byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 162081