VESELÝ, J. Návrh laboratorní úlohy s obvodem FPAA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem projektu bylo navrhnout laboratorní úlohu s obvodem FPAA. Tento cíl se podařilo splnit pouze částečně, protože vývojový kit přestal v poslední etapě řešení projektu komunikovat s počítačem. Navržené filtry a oscilátory bylo tedy nutno ověřit laboratorním měřením s reálnými obvodovými prvky, čehož se podařilo na poslední chvíli dosáhnout. V práci postrádám ucelený seznam funkčních bloků, které jsou v daném FPAA k dispozici, případně kolik těchto bloků lze současně využít. Teoretický rozbor k jednotlivým měřením mohl být zvládnut mnohem lépe, například symbolický přenos uvedený v kapitole 5.2.2 se týká obecného bikvadu a ne přímo horní propusti. Vhodné je dílčí výsledky měření vyhodnotit, zda odpovídají očekávaným předpokladům. U filtračních struktur chybí rozbor dosažitelných mezních kmitočtů s ohledem na obecná omezení FPAA. Po formální stránce vykazuje práce množství nedostatků. V prvé řadě neobsahuje žádné odkazy na obrázky a tabulky, což je velice nezvyklé a práci to na přehlednosti nepřidá. Rovněž je zvykem uvedené vzorce číslovat. U převzatých obrázků je vždy nutné uvést zdroj, jedná se například o obr. 8 nebo obr. 9. V práci lze nalézt relativně velké množství gramatických chyb.
Bakalářská práce se věnuje rozboru a analýze analogových hradlových polí a následnému návrhu laboratorních úloh. Daná bakalářská práce je velice stručná a po formální stránce působí jako by byla sepsaná na poslední chvíli. Působí velice nepřehledně a obsahuje množství formátovacích chyb. V práci naprosto postrádám odkazy v textu na obrázky, některé obrázky jsou uvedeny bez popisku. Také v textu není uveden jediný zdroj, i když v referencích jich šest. Textová část bakalářské práce bez příloh je napsána na 21 stranách. Dále zde postrádám hlubší porozumění technologií spínaných kapacitorů. Autor uvádí vzorce bez komentářů a bez číslování. Například diferenciální rovnice pro ideální harmonický oscilátor má jako časovou konstantu proměnnou „x“, což není špatně, jen je to nezvyklé, vzhledem k tomu, že se později mluví o kmitočtu. Vzorec pro symbolický přenos v kapitole 5.2.2 neodpovídá přímo horní propusti. Dále postrádám vyhodnocení frekvenčních závislostí vzhledem k omezením obvodů FPAA. Celá práce působí, jako by vše bylo řádně změřeno. Avšak jak je v závěru uvedeno, všechna měření byla provedena na analogovém „ekvivalentu“ zapojení. Dle mého názoru nelze tvrdit, že se jedná o ekvivalent. I přes nefunkčnost vývojové desky se alespoň autor mohl pokusit o simulace v programu PSpice se spínanými kapacitory. Příkladem rozdílnosti lze uvést napěťový rozkmit měřeného oscilátoru 10V, kdy obvody s FPAA pracují s napětím 0-5V a s napěťovým ofsetem. Dle mého názoru předložená práce postrádá náležitosti bakalářské práce, tudíž ji nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 74178