RAABOVÁ, V. Recyklace fotbalu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.
Viktorie Raabová umí přečíst lokální fenomény a do území s nadhledem radikálně vstoupit. Přes mé výhrady ke grafickému provedení prokazuje schopnost být samostatnou architektkou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | Pro Viktorii bylo velké měřítko procesem. Postupně doplňovala různé formy bloků a snažila se přičlenit místo do městského organismu, ať už jako formát bydlení, nebo jako potenciál rozvojové oblasti Mendelovy univerzity. Přidáváním hmoty se v jeden moment dostala do fáze, kdy už hmot a změn bylo příliš mnoho. Tento okamžik se stal zlomovým bodem uvědomění si hodnoty a kvality prázdna, tedy ploch, které nejsou naprosto definované a jsou v podstatě svobodné. K návrhu přistupuje, jako k reflexi všech principů, které se v území neustále dokola opakují. Velká gesta, která postupně umazává úpadek a dekonstrukce velkých snů a vizí. Poločas rozpadu a odchod z mentální mapy města jsou formující nástroje území i východiskem práce. V návrhu se objevují gesta, dekonstrukce i omšelá všednost. Viktorie vytváří městský prostor ploch, které mohou naplnit velké či malé aktivity, místo se může přeplnit, a následně být úplně prázdné. Tak jako tomu bylo během sportovních událostí ve velkých arénách, ty však postupně z území ustupují a zůstávají jen jako topografický otisk a záznam času. Osobně si myslím, že grafické ztvárnění pojetí území nebylo vhodně zvoleno a samotnému návrhu spíše zkratkovitě ubírají na síle, potenciál místa je tak v grafické komunikaci oslaben. Přes grafické nedostatky, projekt vnímám jako současný pohled na univerzální městský prostor/ park a místo, kde lidé mohou strávit celý městský den. |
Viktorie dobře analyzuje potenciál území na ose zelených veřejných prostranství různých charakterů. Onen navržený ale jen málo popisuje a Nová země zůstává spíše jen přáním. Těžištěm aktivit parku činí adaptované obchodní centrum na plejádu gastro zařízení, které nabízí bohatství vnitřních i vnějších meziprostorů, ale i těžko vysvětlitelná rozhodnutí architektky. Při dotažení by tvůj projekt fungoval a potěšil by většinu Brňanů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Viktorie v úvodu dobře cítí „urbanistický kaleidoskop“ současné podoby území a vnímá jeho různé vrstvy. Stejně tak si je vědoma potenciálu území do budoucna ve prospěch veřejného parku. Ten není jen dalším na mapě, ale rozvíjí diagonální spojnici Lužánky – Planýrka, jíž doplňuje o třetí pól na cestě. Svou koncepci parku staví na současné morfologii, která v relativně plochém území nabízí sérii velkých prohlubní – bývalý zimák a fotbalový stadion. Z toho ostatně vychází i název Terra nova (Nová země), k němuž se dostanu později. Stavby je nutno si odmyslet a tomu odpovídá grafika situace, která stavby nejspíše záměrně zatajuje? Zimák už nestojí, fotbalový stadion se nepoužívá. Co však bez vysvětlení bouráš jsou permanentní velká tenisová hala, menší nafukovací hala, několik kurtů, i hřiště pro malou kopanou za Boby centrem. Proč a co s tím vším demoličním odpadem? Snad to nebude jen pro potvrzení tvé koncepce zvlněných „nekonečných trávníků“? Namísto tribuny fotbalového stadionu navrhuješ něco jako obrovské pobytové schody; ony stávající po obvodu valů bouráš. Území zrušeného tenisu a malé kopané se pak stává jakýmsi přechodem do divoké Planýrky, který doplňuješ několika jezírky, napájenými vodami ze střech. Jakých a do kopce budeš čerpat? Diskutabilnost tohoto rozhodnutí potdtrhuje idea jezírek bažinných, které jsou v nastupujícím svahu velkou otázkou. Celkově je území málo definováno, jak graficky, tak textově, takže je těžké ho hodnotit. Blíže se věnuješ okolí někdejšího obchodního centra, kde pro mě provokativně nahrazuješ asfaltové plochy dlážděnými (dle textu) či betonovými (dle skladeb v detailu) a nelícuješ s adaptovaným objektem. | |
| Provozní řešení | D | Provoz parku pro mě nelze hodnotit. Adaptovaná stavba je na tom lépe a optikou konzumenta by fungovat mohla. Oslněn nabídkou prochází bohatým světem jídla a plynoucího prostoru. Z hlediska provozoven je ale zázemí poddimenzované a zásobování v otázkách. Především plochy a počet (kvůli hygieně) oddělených skladů zde postrádám. Záchody jsem nikdy v posudku zmiňovat nechtěl, ale i ty na počet cca. 200 míst v odbytu nedostačují, jsou nevýhodně situovány vzhledem k úzkému půdorysu a jedna úklidovka na dva objekty je nemilosrdná… | |
| Technicko konstrukční řešení | E | Je slabě prezentováno v měřítkách parku i stavby. U parku postrádám jakýkoliv názor na povrchy, sázené druhy, skladby chodníků, způsob čerpání a jímání vody v jezírkách. Nahozené koncepci by jistě pomohly celkové řezy terénem a axonometrie. U stavby by měla být více popsána ponechaná struktura, kdy by dle její skladebnosti či monolitičnosti bylo možné posoudit reálnost záměru, stejně jako materiál vestavků, způsob vytápění, chlazení a rozvodů médií. V řezu vybíráš konvenční detaily lehkým obvodovým pláštěm, nepřišel jsem ale, kterým místem je veden (asi kombinace průhledné a neprůhledné fasády v jednom)? Skladby jsou v pořádku, až na označení bednících desek jako „dřevovláknité“, nejasné založení TI pláště v zemi a příliš mocné dvě vrstvy betonu u venkovních ploch. | |
| Architektonické řešení | D | Ke konkrétnějšímu návrhu stavby v parku si vybíráš budovu vysloužilého obchodního centra, radikálně adaptovaného na „food court“, a okolní plochy se mají stát pobytovými. Již dříve kritizovanou změnou povrchu a pár zasazenými stromy to myslím nebude lehké? Vložená populární aktivita jistě lidi přitáhne, ale okolní prostor by měl být více promyšlen. Nová náplň navazuje na dosavadní komerční logiku areálu a název „Nová země“ je tak spíše jen přáním. Resp. drží se oněch konotací latinského znění v podobě oděvního korporátu či postapokalyptického filmu… Samotnou stavbu zbavuješ devadesátkového hávu, což je možné, ale, s přihlédnutím k současnému diskurzu o rehabilitaci postmoderny a příklonu ke snižování ekologické stopy, diskutabilní. Z hlediska estetického nabízíš umírněnou kvalitu minimalisticky tvarovaných i vyjádřených hmot, vložených do ponechaného rastru skeletu. To, že ale víceméně kopírují původní pevná zázemí OC je další otázkou, stejně jako zbourání převýšené střední lodi. Hmotově je navržený meziprostor se sloupy zdařilý a vybízí k pobývání, nicméně s dvojnásobnou výškou by podle mě byl ještě silnější. Taktéž pro mě nepochopitelné je odbourání i posledního travé sloupů; demolice apsidy je při tvém přístupu k původní stavbě naopak logická. Materiálové vyjádření hladkých fasád potvrzuje střídmost tvého vkladu, nicméně mělo být při oné jednoduchosti dotaženo do detailů, na kterých redukce vždy stojí. Ve vnitřním uspořádání dvou vložených hmot nabízíš cik-cak kompozici plynoucího odbytového prostoru, definovaného pevnými „kameny“ provozoven a zázemí. Kvalitu meziprostorů si dovedu představit, ale mohla být více prezentována vč. jejího testování proporcí a světla. Náznakem další úvahy je zaoblení rohů bister v jedné ze hmot. Postrádám názor architektky na park ve všech měřítkách i lepší ideové pozadí tvých rozhodnutí při adaptaci. | |
| Formální úroveň | D | Celkově působí práce nedotaženě, a především v měřítku areálu se moc nevyjadřuješ. Standardní tonáž bakalářské práce je vyšší. Texty jsou na slušné úrovni, ale obsahově na můj vkus až příliš v rovině slibů. Vysvětlující axonometrické výřezy fungují dobře. Půdorysům by pomohlo pár kót nebo poměrové měřítko, situaci hutné prokreslení. |
eVSKP id 159629