KUPKA, V. Modifikace biodegradabilních polyurethanů biologicky aktivními látkami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Disertační práce V. Kupky je napsána velice slušně anglicky bez významných překlepů a formálních chyb. Zhruba 30 % práce zaujímá kvalitně zpracovaná literární rešerše (124 odkazů), která popisuje přípravu a použití elastomerních biodegradovatelných polyurethenů (PUR) v medicíně. Cílem práce byla především syntéza PUR na bázi hydrofobního PCL a hydrofilního PEG bez použití rozpouštědla a kontaminace produktu organickými rozpouštědly jako je např. DMF nebo DMSO. Student musel zvládnout polymeraci pod inertním plynem, aby se zabránilo vzniku nežádoucích bublin ze vzdušné vlhkosti. Byla připravena škála vzorků s variabilním poměrem PCL/PEG, ale i s různým izokyanátovým číslem. Následně byla sledována struktura i vlastnosti připravených PUR filmů. Byla použita celá škála analytického vybavení pracoviště, se kterou se musel student seznámit a zaučit. Kromě chemického složení a mechanických vlastností byly sledována i hydrolytická stabilita a botnání. Výsledkem jsou PUR filmy od transparentních po bíle-zakalené filmy, od tuhých křehkých přes houževnaté až elastické filmy odrážející vlastnosti různých diolů. Výsledky práce jsou nejenom předmětem základního výzkumu vztahů mezi strukturou, chemickým složením a vlastnostmi PUR filmů, ale nacházejí i široké uplatnění v medicíně, především jako cévní grafty. Student je spoluautorem jednoho článku, absolvoval několik mezinárodních konferencí a v současné době zaslal další manuskript, kde je hlavním autorem. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu a lze tedy předloženou práci přijmout jako podklad pro obhajobu v DSP MCH na FCH VUT v Brně. Na základě výše uvedených skutečností doporučuji, aby po úspěšné obhajobě byla uchazečce udělena vědecká hodnost doktor filozofie (Ph.D.).
Disertační práce Vojtěcha Kupky má klasickou strukturu provádějící čtenáře od motivač-ního úvodu přes teoretickou část, stanovení cílů práce, popis experimentů a jejich výsledků, po jejich diskusi a závěrečné shrnutí. Je psána v anglickém jazyce, podle mého vcelku laického názoru na slušné úrovni; i když jsem místy i já měl pocit angličtinářských chyb, ponechávám je v tomto posudku stranou, neboť nenarušily odbornou stránku práce a koneckonců ani celkový dojem. V úvodních částech autor jasně a srozumitelně uvádí čtenáře do dané problematiky – poly-urethanových materiálů a jejich využití zejména pro bio- resp. medicínské účely – vybírá aspekty významné pro vlastní práci a posléze tak dospívá k logické a pochopitelné formulaci úkolů, jimž se chce věnovat a cílů, jichž chce dosáhnout. S literaturou pracuje i v dalších čás-tech disertace, seznam více než 120 odkazů dokládá jeho schopnost práce s vědeckou literatu-rou, text disertace zase schopnost poučit se z ní a na základě prostudovaných poznatků nalézt otevřené nebo nové problémy, vhodné pro další či nový výzkum. Přesto bych uvítal, kdyby mezi teoretickou částí a formulací cílů byla vsuvka, hodnotící současný stav v problematice vybrané pro disertaci a zřetelně informující čtenáře, na co chce autor navázat, nebo co chce rozvinout, či zda se pouští do zcela nových obzorů. Jako drobnou odbornou nepřesnost bych uvedl text na str. 11, který mluví o vodíkových vazbách mezi urethanovými a močovinovými skupinami a odkazuje na obr. 3, kde ale vidíme jen prvý typ. Většinu rozsahu práce tvoří text popisující autorovy vlastní experimenty a jejich výsledky. Doktorand se zabýval dvěma nosnými problémy – zkoumáním možnosti přípravy „bio“polyurethanů bezrozpouštědlovým postupem a modifikací jejich vlastností pomocí na-nocelulosového plniva. Jde spíše o průkopnickou studii, která přináší prvé poznatky v obou záležitostech. Autor proto navrhl poměrně širokou, nicméně ještě zvládnutelnou paletu složení předmětných materiálů a jí odpovídající výsledné materiálové vzorky podrobil základní strukturně-mechanické charakterizaci pomocí metod dostupných na školícím pracovišti nebo u spolupracujících kolegů. S návrhem experimentů, tedy s experimentální částí disertace, lze souhlasit a považovat jej za adekvátní stanoveným úkolům i možnostem pracoviště. Z poděkování na str. 5 vyplývá, že některá měření byla patrně realizována „dodavatelsky“, bylo by to žádoucí v textu uvést a osvětlit, jaký byl osobní vstup autora práce. V seznamu chemikálií autor uvádí dva typy PCL, ale pro přípravu polyurethanů zřejmě použil jen jeden, což chtělo v příslušné části (4.2) zdůraznit. U popisu přípravy polyurethanů bez přípravy rozpouštědla (str. 30, 31) jsem byl poněkud zmaten, co se týče práce pod dusí-kem nebo za vakua. Odplynění snad bylo prováděno za vakua, vše ostatní zřejmě pod dusí-kem, ale z textu to není zcela jasné, takže někdo jiný při případné reprodukci experimentů může tápat. U DLS přístroje (str. 34) by bylo vhodné uvést i měřicí úhel, když už se tam uvádí vlnová délka použitého světla. Na obr. 8 (str. 37) bych neuváděl hodnoty absorbance vyšší než ca 1. Jednak je jejich smysluplnost diskutabilní, jednak tak budou lépe čitelné záznamy právě tam, kde je absorban-ce nižší. První věta druhého odstavce na str. 51 zřejmě neplatí pro PCL polyurethany, což čtenáře poněkud mate. V části 5.2 je čtenář najednou postaven před pojem síťování a jeho diskusi. Bylo by žádou-cí tuto část uvést vysvětlením (připomenutím), kde se síťování bere (očekává), jak se stanovila nebo aspoň odhadla jeho hustota (také často používaný pojem v této části), případně jakými metodami bylo síťování skutečně potvrzeno. Žádné chemické síťovadlo při syntéze totiž pou-žito nebylo. Čtenář musí předpokládat, že síťování se děje (patrně) vznikem alofanátových vazeb, pak by chtělo diskutovat, doložit literárními poznatky, zda je to za daných podmínek syntézy polyurethanů možné. Dále v experimentální části postrádám informace o opakovatelnosti syntézních postupů a výsledků stanovení charakteristik připravených materiálů. V pozdější diskusi dat se místy vyskytují (zřejmě) chybové úsečky, není ale zřejmé jak a z kolika opakování byly zjištěny, u dalších obrázků není jasné, zda se jedná o jediné (typické) měření nebo nějaký průměrný vý-sledek, chybí informace o rozptylu (spolehlivosti) stanovených číselných charakteristik. Doktorand připravil, analyzoval a charakterizoval řadu vzorků, bezpochyby odvedl spoustu dobré experimentální práce. V disertaci se racionálně zaměřuje na diskusi vybraných výsledků, resp. trendů společně se opakujících v různých sadách vzorků, podle několika vodících hledisek. Je zřejmé, že autor je schopen orientovat se v možná až záplavě experimentálních dat, hledat společné rysy, zobecňovat výsledky dílčích měření a promýšlet jejich obecný smy-sl. K jeho diskusi získaných dat nemám dalších připomínek.
eVSKP id 87399