JENČA, P. Identifikace parametrů elektrických motorů metodou podprostorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Téma identifikace parametrů dynamického systému metodou podprostorů je relativně nové, jak je možné sledovat z publikovaných prací, tak je tématem dalšího vývoje a lze ho považovat za relativně obtížné. Stejně tak je nová myšlenka použití těchto metod pro identifikaci parametrů elektrických motorů. Student rozumně rozvrhl svoji práci na celou dobu řešení diplomové práce. Pravidelně se dostavoval na konzultace k projednání nejasností a předvedení dosažených výsledků. Zadané úkoly řešil systematicky a samostatně. V průběhu řešení diplomové práce se projevil negativní vliv nelineárního modelu motoru, který způsoboval odchylku identifikovaných parametrů od jejich skutečných hodnot. Proto bylo přistoupeno k použití metod pro nelineární identifikaci, kdy se střídavě identifikují parametry lineární dynamické části a nelineární statické části. Pro identifikaci lineární dynamické části by se zřejmě hodila některá metoda pro průběžnou identifikaci parametrů dynamického systému. Rekurzivní identifikace postavené na metodě podprostorů je sice možné nalézt v nejnovějších vědeckých článcích, avšak jejich použití by bylo nad rámec této práce. Stejně tak jako odvození konvergence zvolené identifikační metody. Při vypracování diplomové práce student, dle mého názoru, prokázal výborné inženýrské schopnosti. Navrhuji hodnocení výborně.
Student měl za úkol seznámit se ve své práci s principem identifikace dynamických systémů metodou podprostorů, dále tuto metodu aplikovat na identifikaci parametrů u stejnosměrného a synchronního motoru s permanentními magnety a provést srovnání této metody s ostatními metodami z hlediska paměťové náročnosti, výpočetní náročnosti a přesnosti získaného odhadu parametrů. Jak je z práce patrné, student si velmi dobře osvojil znalosti identifikace parametrů metodou subprostorů, které následně aplikoval. Z formálního hlediska je práce rozčleněna do dostatečného množství kapitol, které umožňují dobrou orientaci čtenáře v textu. Všechny kapitoly mají dostatečný rozsah odpovídající jejich důležitosti. V první části student popisuje různé identifikační metody, které v práci používá. V druhé části práce jsou pak tyto metody aplikovány na stejnosměrný a synchronní motor. Závěrem se student zabývá nelineární identifikací. Práce i přes některé nedostatky má velmi dobrou úroveň. Tyto nedostatky jsou například 1) nesprávné odvození na straně 16, kde byl špatně zvolen parametr úpravy 2) chyba v tabulce 5.1 na straně 55, kde by měl být uveden počet pólový dvojic namísto počtu pólů 3) chybí popis některých neznámých operací např. v rovnici 2.9. Zadání práce bylo splněno. Diplomová práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Navrhuji hodnocení A 96 bodů.
eVSKP id 52560