VIŠVADER, D. Odplynění hliníkových slitin při výrobě odlitků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Záděra, Antonín

Bakalářská práce byla zaměřena do problematiky odplynění hliníkových slitin. V úvodu práce byl nejprve proveden velmi dobrý a obsáhlý teoreticky rozbor příčiny vzniku a měření vylučování plynů v průběhu tuhnutí. Autor práce se zaměřil zejména na technologie odplynění hliníkových slitin pomocí rafinace kovu inertními plyny s využitím rotorového zařízení. V experimentální části práce nejprve samostatně připravil koncepční návrh rotorového zařízení pro odplynění hliníkových slitin, které by mohlo být využitelné pro menší množství taveniny v podmínkách slévárny VUT v Brně. Dále provedl experimentální ověření kinetiky odplynění hliníkové taveniny na zařízení FDU v závislosti na rychlosti otáčení rotoru a době odplynění. Výsledky ověřil na základě hodnocení Dichte indexu a obrazové analýzy snímků na metalografických vzorcích. Autor práce se osobně podílel na všech etapách experimentálního ověření a hodnocení experimentu. Bakalářská práce byla vypracována samostatně na velmi dobré odborné i jazykové úrovni. Popis experimentu, interpretace výsledků a z nich vyvozené závěry jsou jasně a logicky formulovány. Výsledky práce jsou mají významný praktický přínos pro další výzkum a vývoj v podmínkách školní slévárny a v obecně rovině i pro odbornou společnost a slévárny zabývající se problematikou odplynění hliníkových slitin.

Posudek oponenta

Myška, Martin

Cílem předložené bakalářské práce bylo provést literární rešerši v oblasti vodíku ve slitinách hliníku a metodách odplynění slitin hliníku. V experimentální části práce provést návrh konstrukčního řešení zařízení pro odplynění kovů a slitin pomocí rotoru. Na základě konstrukčního návrhu mělo být zařízení i zkonstruováno. Následně měla práce experimentálně ověřit kinetiku odplynění vybrané hliníkové slitiny pomocí tohoto zařízení. 2. a 3. bod, tedy návrh a konstrukce zařízení byl splněn pouze z části, protože bylo zapůjčeno zařízení, na kterém se prováděl samotný experiment odplynění. Protože bylo zapůjčeno zařízení, student navrhl pouze základní návrh zařízení (ve zkratce motor, řemenice, hřídel s rotorem a kostra zařízení), který postrádá spoustu prvků. Ostatní body zadání byly splněny. Práce je zpracována vcelku přehledně a je logicky rozčleněna do jednotlivých kapitol. Vlastní text zaujímá 32 stran. V práci je použito 41 obrázků a 11 tabulek. Použito bylo celkem 47 literárních pramenů.V práci se příležitostně vyskytují překlepy a nejasně formulované věty či souvětí. V textu se mísí tučně označené vzorky taveb a měření s označením obrázků a tabulek, ale nepůsobí to dobrým dojmem. Naopak v textu chybí tučné zvýraznění rovnic. Celkové formátování textu, tabulek a obrázků je neuspokojivé. Velikost textu se v průběhu práce mění, odstavce nejsou vizuálně odděleny odstavcovou odrážkou, nadpisy tabulek a popisky obrázků by měly být menší s určitým odsazením a neměly by splývat s textem. K citování mám několik výtek. Student nepracuje v citacích s původním zdrojem, ze kterého čerpal citovaný autor, který citoval jiného autora a používá k citacím závěrečné práce. Následující citace se dublují: 2 a 33; 12 a 13; 18 a 19. V citaci 6 je nefunkční odkaz, ve 4 je nesprávný odkaz a v 21 chybí. Obrázky jsou viditelně z jiného zdroje, než který je citován. Konkrétně obr. 13 z uvedené citace 19 má navíc nesprávně uvedeny názvy řad. Připomínky k teoretické části práce. V úvodu práce student uvádí zkratky bez vysvětlení jejich významu. Chybí mi v práci důkladný popis obrázků a grafů. Vzorec 1.7 je špatně opsán z literatury. V kap. 1.3.2 je mylně uvedeno: „U heterogenní nukleace slouží jako krystalizační zárodek pro vznik bubliny vodíku cizí tuhá částice nebo již existující bubliny inertního plynu.“ Bubliny vodíku nejsou tvořeny krystaly a nevznikají bubliny na bublinách. Obecně by se v práci mělo udržovat jednotné symboliky jako jsou kg/m3 nebo kg·m-3, čehož není v práci dodrženo. Připomínky k praktické části práce. Konstrukční návrh odplyňovacího zařízení je nedokončený. Od přívodu plynu přes nastavení výšky; řízení souběhu otáček, spouštění rotoru a průtoku plynu; až po upevnění grafitového rotoru k hřídeli. V praktické části není uvedeno, jaké je složení použitých naplyňovacích tablet, o jaký se jednalo ochranný nátěr, jaký byl typ a rozměr použitého grafitového rotoru a zároveň rozměry kelímku, v návaznosti na to, v jaké poloze byl rotor při odplyňování. Student nešťastně uvádí, že vzorky tuhly na vzduchu a za sníženého tlaku, avšak toto označení je nepřesné. Vzduch je směs plynů naší atmosféry a je téměř stejná i po snížení tlaku. Rovnice 4.2 je nesprávně použita, protože nebere v úvahu původní hodnoty naplynění. Obr. 30 uvádí mylně že se jedná o bubliny vzduchu. Str. 33 student mylně uvádí, že plyn má rychlost v l/min, jedná se o průtok. V textu na str. 34 je odkaz na tab. 3, ale nejspíše se jedná o tab. 5. Na str. 36 a podobně dále v textu je uvedeno, že vzorek byl zvětšen na 25,6, taková věta nedává smysl. V práci mi chybí nějaké srovnání získaných výsledků s těmi nalezenými v publikacích. Přestože tyto i další zde neuvedené chyby snižují úroveň této bakalářské práce, hodnotím ji jako dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 145896